Pozitivní efekt finanční krize: O kombíky není zájem

V souvislosti s ekonomickou krizí se hovoří především o negativních dopadech na domácnosti, podnikatelské subjekty a potažmo celé hospodářství. Přitom se stačí pořádně podívat a zjistíme, že stávající situace má i své pozitivní efekty (snížení výroby znamená snížení emisí, lidé více přemýšlí nad tím za co utratit peníze – menší plýtvání, snižování cen energií apod.). Ekonomickou recesi je potřeba vnímat jako přirozený ozdravný proces, ale také příležitost pro to začít dělat některé věci jinak.

Krize na trhu s bydlením

Na trhu s bydlením lze za pozitivní efekty stávající ekonomické situace považovat například korekci cen nekvalitních bytů, jejichž cena v minulosti neopodstatněně rostla spolu s celým trhem. Tolikrát zmiňovaná hrozba recese a případný pokles příjmů vede domácnosti k větší racionalitě při plánování výdajů rodinného rozpočtu. Klienti zvažující pořízení bydlení na úvěr jsou schopni lépe reálně zhodnotit svoji finanční situaci a to, zda budou schopni úvěr splácet i v případě výpadku příjmu.

Kupující se daleko více zajímají o energetickou náročnost nově pořizovaného bydlení (náklady na vytápění), čímž motivují vlastníky nemovitostí k zateplování a úsporám energií. Nižší poptávka po realitách například pomůže prověřit finanční stabilitu realitních kanceláří, přiostří konkurenční boj mezi subjekty pohybující se na trhu s bydlením, a tím pádem vzroste tlak na kvalitu a úroveň poskytovaných služeb.

Ovšem jako jeden z nejdůležitějších pozitivních efektů, jenž vyplynul ze stávající situace na hypotečním, resp. finančním trhu, lze považovat vystřízlivění klientů a následné plošné omezení poskytování hypotečních úvěrů kombinovaných s životním pojištěním, zejména potom v kombinaci s investičním životním pojištěním (IŽP).

Kombinace hypotéky a životního pojištění

Produktová inovace v podobě kombinace překlenovacího úvěru s investičním životním pojištěním (IŽP) byla uvedena na náš trh v roce 2005. Nutno dodat, že iniciátorem vzniku kombinovaných hypoték s životními pojistkami nebyly samotné banky, ale spíše pojišťovny a společnosti zabývající se finančním poradenstvím a zprostředkováním.

Podstata kombinovaného produktu spočívá v tom, že klient po celou dobu splatnosti úvěru platí bance pouze úrok z výpůjčené částky a podobnou či vyšší částku částku si pravidelně "spoří/investuje" prostřednictvím životního pojištění s tím, že z naspořených prostředků úvěr na konci smluveného období jednorázově splatí.

Samotný princip kombinace překlenovacího úvěru a pravidelných investic není špatný, jenže vhodný je pouze pro úzké spektrum klientů, kteří rozumí investicím, vědí co dělají a i při výkyvech na finančních trzích nepanikaří a dodržují svou investiční strategii. 

Kombinace hypotéky s IŽP měla být masovým produktem postaveným na podobném principu, kdy však peníze klientů investuje pojišťovna, a jako ochrana proti hromadným odkupům, vyvolaných případným razantním poklesem hodnoty investice, tu funguje strašák v podobě odbytného a tedy další ztráty investovaných prostředků.

Problém zmíněného řešení je ve vysoké nákladovosti celé konstrukce (vysoké vstupní poplatky a často zdvojené poplatky za správu investice (poplatky pojišťovně i investiční společnosti), nulové garance zhodnocení peněz investovaných prostřednictvím IŽP a zároveň nastavení nadstandardních odměn třetím stranám za zprostředkování kombinované hypotéky (provize jak za zprostředkování hypotéky, tak IŽP). 

Kombinované hypotéky záhy do své nabídky zařadily tzv. externí zprostředkovatelé – finančně poradenské společnosti, hypoteční makléři. A někteří z jejich poradců si z kombíků udělali doslova zlatý důl. Začali je nabízet masově – bez ohledu na skutečné potřeby klienta, jeho rizikový profil a bez předání dostatku relevantních informací. Poradci zvýraznili především plusy produktu (možnost dańových odpočtů, pojistné krytí pro případ úmrtí živitele), nadhodnotily potenciální výnos IŽP (situace na kapitálových trzích tomu nahrávala – všechno rostlo) a naopak potlačili mínusy (nákladovost) či dostatečně nezmínili rizika, která s sebou přináší investování (možný pokles hodnoty investice). 

Reakce českých hypotečních bank

Stávající situace na finančních trzích příliš neprospívá akciovým investicím, kam směřuje velká část prostředků investovaných prostřednictvím IŽP. Celosvětový propad cen na akciových burzách a pokles hodnoty dalších investičních instrumentů se negativně projevily také na objemu prostředků spravovaných životními pojišťovnami v rámci IŽP, a jak banky, tak zprostředkovatelé, začínají dávat od kombinovaných hypoték s životním pojištěním "ruce pryč". 

"Hypoteční úvěr v kombinaci s životním pojištěním není v aktivní nabídce UniCredit Bank. Zejména v současné situaci, kdy výnosy z ŽP klesají a úrokové sazby HU naopak stoupají, není tento produkt výhodný zřejmě pro žádného klienta," komentuje stávající situaci na trhu Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí UniCredit Bank v reakci na náš dotaz.

Tabulka 1: Aktuální nabídka českých hypotečních bank 

Dosud nevídaný propad hodnoty investic a následná vlna nespokojenosti ze strany klientů, má za důsledek, že řada bank odstoupila od aktivního prodeje hypoték kombinovaných s IŽP a vrátila se k osvědčené produktové nabídce – tedy anuitně spláceným hypotékám. Například Raiffeisenbank přestala s poskytováním "kombíků" na podzim loňského roku, Česká spořitelna v letošním lednu.

Některé banky mají v nabídce kombinaci s IŽP a kapitálovým životním pojištěním i nadále, nicméně podle jejich vyjádření se jedná o okrajový produkt, o který klienti příliš velký zájem nejeví. Chce se mi říct: "Snad jim to vydrží."