Průvodce pojištěním proti rizikům přírodních katastrof

Extrémní výkyvy počasí a živelné pohromy se netýkají pouze vzdálených zemí Latinské Ameriky a Dálného Východu. V posledních letech jsme byli svědky několika přírodních katastrof také na území České republiky. Ať už se jednalo o povodně, vichřice anebo krupobití následky byly ničivé. Ty poslední a největší z nich, včetně odhadů škod, jsou uvedeny v následujícím odstavci.

Přírodní katastrofy v ČR  

• červenec 1997 – povodně na Moravě. Škody dosáhly 62,6 mld. Kč, z čehož pojišťovny zaplatily klientům celkem 9,7 mld. Kč. Toto nízké číslo je následkem nedostatečného rozsahu pojištění majetku. Občané si tento fakt následně uvědomili, což dokládá i výrazné zvýšení vyplacených pojistných plnění po povodních v roce 2002.
• srpen 2002 – povodně v Čechách. Škody dosáhly 73 mld. Kč, z čehož pojišťovny uhradily přibližně polovinu, což je výrazně více než v prvním případě na Moravě. Klienti se ze záplav roku 1997 poučili a lépe si pojistili svůj majetek.
• březen 2006 – jarní povodně na území České republiky způsobily 15 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě přesahující 1 mld. Kč.
• leden 2007 – orkán Kyrill. Největší větrná katastrofa v dějinách České republiky zasáhla celé území. Způsobila bezmála 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 mld. Kč.
• březen 2008 – vichřice Emma. Na celém území ČR bylo hlášeno téměř 38 tisíc škod v celkové výši přesahující 1,24 mld. Kč.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven (ČAP)

Jak se účinně bránit?

Nelze jednoznačně říci, že řádění živlů je v současnosti větší nebo menší než bývalo v minulosti. Rozhodně si však riziko ohrožení přírodními živly více uvědomujeme. Samotnému působení přírodních katastrof se lze jen těžko ubránit, nicméně díky pojištění lze finanční následky krizových událostí výrazně omezit. Podle statistik České asociace pojišťoven si tuto skutečnost stále více lidí uvědomuje. Důkazem je rostoucí zájem o pojištění majetku v posledních letech.

Objem pojištění nemovitostí a domácností se od roku 2000 více než zdvojnásobil. V roce 2000 činil objem předepsaného pojistného celkem 2.737 milionů Kč, zatímco v roce 2006 to bylo již 5.256 milionů korun.

Pojistit si lze celou nemovitost (rodinný dům, výrobní prostory, kancelář, ale také garáž, chatu nebo chalupu). Nicméně kromě budovy není vůbec od věci pojistit si také samotnou domácnost, a to jak proti přírodním živlům, tak proti lidskému zavinění (požár, výbuch). 

Zájemci o pojištění se nabízí několik možností, jak si pojištění sjednat. Kromě návštěvy pobočky pojišťovny, nebo návštěvy pojišťovacího zprostředkovatele u vás doma nabízí pojišťovny možnost sjednání pojistky také prostřednictvím internetu. Zejména co se pojištění domácnosti týče nabídka je široká. Sjednání smlouvy online zabere klientovi méně času a pojišťovny navíc těmto "internetovým klientům" poskytují slevy na pojistném.

^REKLAMA

Jak se správně pojistit?

Aby pojištění dobře chránilo majetek proti následkům živelních událostí je zapotřebí při uzavírání smlouvy dát pozor na několik věcí. K tomuto účelu vydala Česká asociace pojišťoven následující seznam pravidel, kterými by se měl klient při sepisování pojistné smlouvy řídit. 
 
Pravidlo č. 1: Rozhodující je kvalita pojištění, ne jeho cena!

Rozdíly mezi cenami pojištění se mohou pohybovat v řádech desítek korun měsíčně, které se však vyplatí obětovat za to, že si v případě škodní události budete schopni za vyplacené pojistné plnění koupit stejný dům či byt, nebo ten stávající opravit do původního stavu.

„Důležité je, aby pojištění dostatečně krylo možná rizika. Bohužel stále platí, že si lidé často sjednávají pojistku tak, aby platili co nejméně. V případě škodní události zjistí, že vyplacené pojistné plnění ani zdaleka nekryje vzniklé škody,“ dodává Marcela Kotyrová z ČAP.

Pravidlo č. 2: Pojistku si nechte „ušít na míru“!
Zájemce o sjednání pojištění majetku má na výběr z řady typů a úrovní pojištění. Ty se mezi sebou odlišují podmínkami, rozsahem pojistného krytí a výší plnění. Pokud základní pojištění nekryje dostatečně všechna požadovaná rizika, je vhodné si sjednat rozšiřující  doplňkovou pojistku. Slouží k pojištění více rizikových souborů věcí či rizik, na které se základní pojistka nevztahuje. „V současné době nabízí pojišťovny produkty, které poskytují maximální variabilitu pro optimální pokrytí pojistných zájmů klienta,“ říká Marcela Kotyrová z ČAP.

Každá pojišťovna má vlastní metodiku pro výpočet pojistného, jeho výši přitom ovlivňuje několik faktorů. Těmi jsou především pojistná částka (celková cena objektu a vybavení domácnosti), plocha objektu či domácnosti, spoluúčast a v neposlední řadě také množství zvolených rizik. „Vliv na výši pojistného může mít také velikost města či obce, lokalita. Svou roli může hrát i to, zda se nachází v rizikovém pásmu,“ říká Marcela Kotyrová z ČAP.

^REKLAMA

Pravidlo č. 3: Věnujte dostatečnou pozornost pojistným podmínkám!
Nabídky pojišťoven se mohou lišit. Při uzavírání jakékoliv pojistné smlouvy je třeba věnovat dostatečnou pozornost pojistným podmínkám, které přesně definují, jaká rizika pojištění kryje a jakým způsobem jsou řešeny případné vzniklé škody.

Pojistné podmínky vymezují rovněž výluky, tj. případy, na něž se pojištění nevztahuje. Každá pojišťovna může mít rozdílný rozsah výluk, od něhož se odvozuje i výše pojistného.

V případě pojištění majetku, který se nalézá v ohrožené oblasti, může mít pojišťovna stanovený limit maximálního pojistného plnění. „V případě lokality, kde se povodně vyskytují opakovaně, může být majetek dokonce nepojistitelný,“ říká Kotyrová.

Pravidlo č. 4: Informujte pojišťovnu o změnách na pojištěném majetku
V souladu se zněním pojistné smlouvy je třeba průběžně informovat pojišťovnu o příslušných změnách, které mohou mít vliv na sjednané pojištění. Může se jednat o změny obecné, např. o změnu jména či adresy, nebo o změny, které mají vliv na pojistnou částku. Například vybavení bytu dražším nábytkem nebo elektronikou či rekonstrukce pojištěné budovy zvyšují pojistnou částku a na základě těchto změn je nutné upravit pojistnou smlouvu.

Pravidlo č. 5: Pamatujte na aktualizaci pojistných smluv! Pozor na podpojištění!
Řada občanů má stále pojistky velmi starého data, například ze šedesátých let, které již ve většině případů nepokryjí v současné době vzniklé škody. Platí sice nízké pojistné, ale hodnota nemovitého i movitého majetku se zvláště v devadesátých letech výrazně zvýšila. Při likvidaci pojistné události pak někteří občané s překvapením zjistí, že mají majetek podpojištěn, čemuž odpovídá vyplacené pojistné plnění.

^REKLAMA

“Pojišťovny nabízejí pojištění i na tzv. novou hodnotu, což znamená, že klient obdrží od pojišťovny takové pojistné plnění, aby si mohl majetek obnovit na úrovni současných pořizovacích cen,“ říká Kotyrová z ČAP. Má-li být zachována reálná hodnota pojištění s ohledem na inflaci , lze se rozhodnout pro každoroční navýšení pojistné částky ve výši, kterou navrhne pojišťovna.

Pravidlo č. 6: Doklady o pojištění pečlivě uschovejte!
Řádění přírodních živlů má často překvapivý charakter. Je proto dobré mít všechny doklady o pojištění pečlivě uschovány a v případě nebezpečí je přemístit na vhodné místo, aby nedošlo k jejich zničení. Tím se pak usnadní komunikace s pojišťovnou a likvidace pojistné události. Je třeba si pečlivě uschovat pojistnou smlouvu, pojistné podmínky, všechny na ně navazující změny a ukládat doklady o placení pojistného.

Jak postupovat v případě škodní události způsobené přírodním živlem?

Někoho nemusí přírodní katastrofa potkat za celý život, v některých domácnostech si přírodní živly doslova podávají kliku od dvěří. Ať tak nebo tak, vždy je dobré vědět, jak se zachovat, pokud ke škodní události dojde. 

Základní pravidlo je pojistnou událost pokud možno bezodkladně nahlásit, zdokumentovat vzniklé škody a udělat vše pro zabránění vzniku dalších škod. 

Ohlásit pojistnou událost lze buď osobně, písemně, telefonicky nebo prostřednictvím webových stránek pojišťoven. K oznámení škody zpravidla klient potřebuje formuláře, které jsou dostupné na pobočkách anebo webových stránkách. 

Po nahlášení klienta zpravidla kontaktuje likvidátor pojistné události, který způsobené škody na místě zkontroluje a zaeviduje. Dobré je mít po ruce odpovídající pojistnou smlouvu. Ještě před příchodem likvidátora by si klient měl ujasnit rozsah a výši škody. Pomůže k tomu seznam všech poškozených věcí.
 
Klient postižený živelnou událostí by měl zdokumentovat vzniklé škody. V současnosti již téměř každý disponuje fotoaparátem nebo mobilním telefonem se zabudovaným fotoaparátem, proto by pořízení fotodokumentace nemělo představovat závažnější problém.

"Nutná je fotodokumentace zejména v případě likvidace škod způsobených živelními pohromami, kdy jsou likvidátoři pojišťoven maximálně vytíženi a na místo škody se mohou dostavit až za několik dní. Poškozený přitom musí zabezpečit majetek tak, aby zabránil vzniku dalších škod a je nucen některé škody odstranit. Pak je důkladná fotodokumentace, případně svědecké výpovědi jediný podklad pro likvidaci škody," uvádí ve svém informačním letáku ČAP.

Po zdokumentování pojistné události klientům nic nebrání v tom, začít s likvidací následků přírodní pohromy. Pokud to situace dovolí, klient by si měl poškozené věci uschovat do příchodu pracovníka pojišťovny.

Je-li to nezbytné, může poškozený požádat pojišťovnu o zálohu na pojistné plnění. Nárok na zálohu však nevzniká automaticky. K jejich vyplácení přistupují pojišťovny zpravidla pouze při likvidaci škod většího rozsahu (po vichřici, povodni a záplavě).