Stavební spoření: Pro spoření není výhodné!
Historie předchůdců stavebního spoření sahá až do dávné minulosti. První zmínky o určité formě „kolektivního spoření“ jsou zmiňovány již v době 200 let př. n. l. v dávné Číně a příliš se neliší od současného principu. Nejvíce se však tato forma spoření rozvinula v Německu a Rakousku. Právě německý a rakouský model stavebních spořitelen pronikl v 90. letech minulého století také do České republiky.
Konstrukce stavebního spoření
V současné době existují dva typy smluv o stavebním spoření, které se liší podmínkami, a to zejména v oblasti státní dotace. Starší smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003 mají vyšší státní podporu (25 % z vkladu účastníka při maximální dotaci 4 500 Kč ročně) a kratší vázací dobu (5 let). Druhým typem smluv jsou smlouvy sepsané od 1. 1. 2004, tedy dle podmínek platných dodnes. Těmi se budeme dále zabývat.
Pro čerpání státní podpory je důležité přidělené rodné číslo. Díky systému přidělování státní podpory lze čerpat na jedno rodné číslo pouze jednu dotaci. Účastník stavebního spoření může mít nekonečně mnoho smluv, ale podporu může čerpat vždy pouze do limitu 3 000 Kč pro všechny smlouvy dohromady. Výjimku tvoří pouze případ, kdy účastník stavebního spoření zemře, pak jeho smlouva s veškerými právy a povinnostmi přechází na dědice, který může v tomto případě pokračovat ve spoření a čerpat tak 2 dotace (1. na své rodné číslo, 2. na zděděnou smlouvu). Smlouvu lze také uzavřít na nezletilé dítě a na osoby nezpůsobilé k právním úkonům, za které spoří jejich zákonní zástupci.
Smlouva musí mít určité náležitosti, mezi jinými si klient volí, zda chce využívat státní dotaci nebo ne. Dále je ve smlouvě stanovena cílová částka (součet vkladů, připsané státní podpory a úroků), což je v podstatě jakýsi rámec, do jehož výšky lze spořit prostředky skrze jednu smlouvu o stavebním spoření.
Ve smlouvě se také uvádí úroková sazba z vkladů a úroková sazba z úvěru. Tyto sazby jsou platné a neměnné po celou dobu trvání smlouvy a nijak nezávisí na vývoji na finančních trzích. Rozdíl mezi úroky z vkladu a z úvěru může být maximálně 3 procentní body (toto rozpětí stanovuje zákon).
Další omezení vyplývající ze zákona se týká minimální doby trvání smlouvy. Pokud klient nevyužije možnosti vzít si překlenovací úvěr nebo úvěr ze stavebního spoření, pak má po 6 letech nárok na výplatu naspořené částky. Pokud stav účtu nedovršil stanovené cílové částky, může klient dále pokračovat ve spoření než dosáhne výše cílové částky (CČ). Konec stavebního spoření je vázán na „naplnění“ CČ.
Běžná smlouva o stavebním spoření se rozděluje na dvě fáze. První je spoření a dosažení potřebných podmínek pro přidělení úvěru a následná fáze splácení úvěru. My budeme dále analyzovat pouze část spořící a budeme uvažovat, že naši klienti využívají stavební spoření pouze jako produkt ke spoření.
Součásti smluv o stavebním spoření jsou také poplatky, které hradí klient. Prvním a velmi zásadním poplatkem, který může výrazně ovlivnit výnosnost stavebního spoření, je platba za založení cílové částky. Poplatek je ve výši 1 % z CČ (platí pro standardní smlouvy). Dále jsou to poplatky za vedení účtu o stavebním spoření. Ty se pohybují ve výši od 250 Kč do 360 Kč. Pro přehlednost a představu poplatkové struktury uvádím přehled všech tarifů jednotlivých stavebních spořitelen a jejich parametry, které jsou relevantní z pohledu spoření.
Stavební spořitelna |
Tarif |
Úrok ze spoření |
Min. cílová částka |
Poplatek za vedení účtu |
Poplatek za uzavření smlouvy |
ČMSS – Liška |
Invest |
2% |
40 000 Kč |
290 Kč |
1 % z CČ, max. 15.000 Kč |
ČMSS – Liška |
Perspektiv |
2% |
300 000 Kč |
290 Kč |
1 % z CČ, max. 15.000 Kč |
ČMSS – Liška |
Atraktiv |
1% |
40 000 Kč |
290 Kč |
1 % z CČ, max. 15.000 Kč |
Hypo SS (RSTS) |
Nadstandard NS/EU |
2,40% |
50 000 Kč |
360 Kč |
1,2 % nebo 1,8 % z CČ |
Hypo SS (RSTS) |
Nadstandard NU/EU |
1% |
50 000 Kč |
360 Kč |
1,2 % nebo 1,8 % z CČ |
Hypo SS (RSTS) |
Smart |
2% |
50 000 Kč |
360 Kč |
0,9 % z CČ |
Modrá pyramida |
Kredit rychlá |
2% |
50 000 Kč |
300 Kč |
1 % z CČ, max. 10.000 Kč |
Modrá pyramida |
Kredit stand. |
2% |
50 000 Kč |
300 Kč |
1 % z CČ, max. 10.000 Kč |
Modrá pyramida |
Kredit pomalá |
2% |
300 Kč |
1 % z CČ, max. 10.000 Kč |
|
Raiffeisen SS |
Spořící tarif |
2% |
50 000 Kč |
284 Kč |
1 % z CČ, 0,85 % z CČ do 25 let |
Raiffeisen SS |
Úvěrový tarif |
1% |
50 000 Kč |
284 Kč |
1 % z CČ, 0,85 % z CČ do 25 let |
SSČS – Buřinka |
Jednotný spořící tarif |
2% |
40 000 Kč |
285 Kč |
1 % z CČ, max. 9 500 Kč |
Wüstenrot SS |
Optimální speciální |
1 nebo 2,1 % |
20 000 Kč |
250 Kč |
1 % z CČ, max. 30.000 Kč; 0,5 % pro ISIC, Alive, IYTC |
Wüstenrot SS |
Optimální finanční |
1 nebo 2,1 % |
20 000 Kč |
250 Kč |
1 % z CČ, max. 30.000 Kč; 0,5 % pro ISIC, Alive, IYTC |
Wüstenrot SS |
Optimální normální |
1 nebo 2,1 % |
20 000 Kč |
250 Kč |
1 % z CČ, max. 30.000 Kč; 0,5 % pro ISIC, Alive, IYTC |
Wüstenrot SS |
Optimální kreditní |
1 nebo 2,1 % |
20 000 Kč |
250 Kč |
1 % z CČ, max. 30.000 Kč; 0,5 % pro ISIC, Alive, IYTC |
Wüstenrot SS |
Kamarád |
2,10% |
150 000 Kč |
250 Kč |
0% z CČ |
Tabulka 1: Srovnání spořících tarifů [1]
Pro ukončení stavebního spoření, je nutno zaslat výpověď stavební spořitelně. Od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi začíná běžet 3měsíční výpovědní lhůta. V případě ukončení smlouvy o stavebním spoření před splněním potřebných podmínek pro vznik nároku na výplatu, je ze strany stavební spořitelny účtována sankce za předčasné zrušení smlouvy. Většinou 0,5% z cílové částky a klientovi zaniká nárok na výplatu státní podpory.
Nyní se podrobněji zaměřme na zásadní nedostatky a výhody akumulace aktiv skrze produkt stavebního spoření.
Nevýhody stavebního spoření
První nevýhodou je nízká výnosnost stavebního spoření na delším horizontu. Zhodnocení vkladů, které se u spořících tarifů pohybuje na úrovni 2 % p.a. a v případě „úvěrových“ tarifů je zhodnocení pouze 1 % p.a., nepokryje ani inflaci. Státní podpora je hlavním motivem pro spoření a také hlavní části tvořící výsledné zhodnocení, ale opět je třeba si uvědomit, že státní dotace je ve výši 15 % z ročního vkladu (do výše 20 000 Kč), nicméně se jedná o jednorázovou podporu, takže její význam v čase klesá a s tím i celkový výnos smluv o stavebním spoření.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledné zhodnocení jsou náklady spojené s danou smlouvou. Je to hlavně poplatek 1 % z CČ a dále pak roční poplatek za vedení účtu.
Pro ilustraci opět uvádím tabulku vývoje zhodnocení v čase. Uvažoval jsem průměrný roční poplatek ve výši 295 Kč a předpokládal jsem plné využití státní dotace, tedy vklad přes 20 000 Kč ročně, tedy 1 700 Kč měsíčně (hodnota vkladu nad 20 000 Kč pokryje poplatek za vedení účtu). Poplatek za CČ ve výši 1 % a CČ jsem vždy stanovil co nejblíže předpokládanému stavu účtu na konci daného roku, tak, aby byly náklady na uzavření co nejnižší.
Rok |
Vklad |
Stav účtu |
Poplatky celkem |
Výnos |
Výnos očištěn o inflaci |
1. |
20 400 Kč |
23 135 Kč |
545 Kč |
22,62% |
19,04% |
2. |
40 800 Kč |
46 744 Kč |
1 090 Kč |
12,73% |
9,44% |
3. |
61 200 Kč |
70 836 Kč |
1 635 Kč |
9,24% |
6,06% |
4. |
81 600 Kč |
95 421 Kč |
2 180 Kč |
7,46% |
4,33% |
5. |
102 000 Kč |
120 508 Kč |
2 725 Kč |
6,38% |
3,28% |
6. |
122 400 Kč |
146 108 Kč |
3 270 Kč |
5,65% |
2,57% |
7. |
142 800 Kč |
172 231 Kč |
3 815 Kč |
5,13% |
2,07% |
8. |
163 200 Kč |
198 888 Kč |
4 360 Kč |
4,74% |
1,68% |
9. |
183 600 Kč |
226 038 Kč |
4 955 Kč |
4,42% |
1,38% |
10. |
204 000 Kč |
253 793 Kč |
5 500 Kč |
4,18% |
1,15% |
11. |
224 400 Kč |
282 064 Kč |
6 095 Kč |
3,98% |
0,95% |
12. |
244 800 Kč |
310 913 Kč |
6 690 Kč |
3,81% |
0,78% |
13. |
265 200 Kč |
340 350 Kč |
7 285 Kč |
3,66% |
0,64% |
14. |
285 600 Kč |
370 388 Kč |
7 880 Kč |
3,54% |
0,53% |
15. |
306 000 Kč |
401 039 Kč |
8 475 Kč |
3,43% |
0,42% |
16. |
326 400 Kč |
432 314 Kč |
9 070 Kč |
3,34% |
0,33% |
17. |
346 800 Kč |
464 177 Kč |
9 715 Kč |
3,26% |
0,25% |
18. |
367 200 Kč |
496 741 Kč |
10 310 Kč |
3,19% |
0,18% |
19. |
387 600 Kč |
529 917 Kč |
10 955 Kč |
3,12% |
0,12% |
20. |
408 000 Kč |
563 770 Kč |
11 600 Kč |
3,06% |
0,06% |
Tabulka 2: Zhodnocení vkladů do stavebního spoření
Čím déle spoříme, tím menší je náš výnos. Výhodou je, že výnosy nepodléhají dani z příjmu.
Nespornou nevýhodou je opět nelikvidita vkladů, kdy v případě výběru spořených prostředků před uplynutím šestileté vázací lhůty je klientovi účtována sankce (většinou 0,5 % z výše CČ) a není vyplácena záloha na státní dotaci, takže dochází ve výsledku ke znehodnocení vkladu. A investor není odměněn za nelikviditu vyšším výnosem.
Jinou nevýhodou je omezená možnost výběru vkladů. Pokud klient potřebuje jen část vkladů, které má na účtu stavebního spoření, musí si vybrat vždy celou částku a spoření ukončit.
V souvislosti se spořením skrze stavební spoření lze hovořit o zneužití prvotního účelu produktu, tedy podporu financování bydlení ze strany státu a o zakřivování části finančního trhu díky státním dotacím. Podle mě je třeba si uvědomit, že státní dotace je hrazená z peněz daňových poplatníků a primárně měla sloužit k podpoře a rozvoji bydlení. Bohužel díky výšce státní dotace a způsobu přidělování dotace je tento produkt „zneužíván“ ke spoření na cokoliv a není tak možno omezit neefektivnost vynakládání peněz daňových poplatníků.
Za rok 2007 přijde daňové poplatníky státní podpora stavebního spoření na 14,978 miliard korun! Tato částka určitě není zanedbatelná. Pro ilustraci uvádím graf vývoje přiznané státní podpory.
Graf: Vývoj přiznané státní podpory v mld. Kč
Zajímavé je také zjištění, že české stavební spoření má největší dotaci ze strany státu. „Maximální státní podpora v Česku činí 3000 korun ročně, v Německu je to u jednotlivce 45 eur (přes 1100 korun), v Rakousku letos 40 eur a na Slovensku 2000 slovenských korun.“ [2] Ostatně v jiných zemích, kde je stavební spoření také populární, existují další podmínky, které napomáhají k efektivnější alokaci státní podpory, což by se určitě hodilo i v České republice.
Výhody stavebního spoření
První a nejdůležitější výhodou je bezrizikové zhodnocení vkladů na horizontu 6 let. V případě, že jsou smlouvy optimálně nastavené, lze dosahovat velmi zajímavého zhodnocení, zvláště pak pokud uvažujeme nulové riziko.
Další výhoda je pojištění vkladů dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. U starších smluv lze dosáhnout ještě vyššího zhodnocení.
Použití stavebního spoření
V zásadě jsem již podstatné parametry pro optimální nastavení stavebního spoření zmínil, takže je pouze ještě jednou shrnu a zhodnotím.
Pro optimalizaci výnosu jsou podstatnou položkou náklady, zvláště pak poplatek za CČ, který je zaplacen hned při podpisu smlouvy, takže se nám tento náklad nerozpadá v čase a nemůžeme ho tedy diskontovat. Má zásadní vliv na zhodnocení.
Pro ilustraci můžeme porovnat zhodnocení tří různých variant stavebního spoření a ilustrovat tak rozdíl, který udělá vstupní poplatek. Vycházíme ze stejného měsíčního vkladu 1 667 Kč. Zvolíme nejnižší možnou dobu spoření, protože platí již zmiňované „čím delší doba spoření, tím menší výnos“. To je způsobeno nízkým složeným úročením (u většiny smluv 2 %) a poměrně vysokým jednoduchým zhodnocením formou státní dotace, které v čase slábne. U prvních dvou variant zvolíme nejnižší možnou CČ pro optimalizaci nákladů. Při spoření na dobu 6 let je tato CČ ve výši 150 000 Kč a pro srovnání jako druhou variantu zvolíme průměrnou částku ze stavebního spoření, která se v roce 2007 pohybuje na úrovni 284 900 Kč (budeme tedy uvažovat částku 285 000 Kč).
Pro výpočet budu používat tarify stavební spořitelny Wüstenrot, která má v současnosti nejvyšší zhodnocení smluv 2,1% p.a., a také má v nabídce zajímavý tarif Kamarád, který je určen pro děti a v případě splnění podmínek, které vyhovuji našemu propočtu, je založení smlouvy zdarma. Tabulka uvádí propočet 3 variant, dle výše zmíněné metodiky.
Stavební spořitelna |
Wüstenrot |
Wüstenrot |
Wüstenrot |
Tarif |
Kamarád |
OS |
OS |
Zhodnocení úspor |
2,1% |
2,1% |
2,1% |
Zvolená CČ |
150 000 Kč |
150 000 Kč |
285 000 Kč |
Poplatek za CČ |
0 Kč |
1 500 Kč |
2 850 Kč |
Administrativní poplatky |
280 Kč |
280 Kč |
280 Kč |
Měsíční vklad |
1 667 Kč |
1 667 Kč |
1 667 Kč |
Vklad celkem |
120 024 Kč |
120 024 Kč |
120 024 Kč |
Poplatky celkem |
1 680 Kč |
3 180 Kč |
4 530 Kč |
Vklad+poplatky |
121 704 Kč |
123 204 Kč |
124 554 Kč |
Doba spoření |
6 let |
6 let |
6 let |
Stav účtu po 6 letech |
145 543 Kč |
145 543 Kč |
145 543 Kč |
Zhodnocení p.a. |
6,24% |
6,01% |
5,70% |
Tabulka 3: Srovnání výnosnosti SS
Tabulka pouze potvrzuje výše napsané. V praxi se lze setkat i s cílovými částkami nad milion korun, kdy výnos takto nastaveného spoření výrazně klesne.
Stavební spoření je nepochybně zajímavý produkt z pohledu krátkodobého spoření, ale je důležité správně ho nastavit a správně využívat.
[1] Zdroj:
www.cmss.cz ,
www.mpss.cz ,
www.hypos.cz ,
www.rsts.cz ,
www.wustenrot.cz ,
www.burinka.cz
[2] České stavební spoření je nejštědřejší na světě. E15 [online]. 2008 [cit. 2008-05-18]. Dostupný z WWW:
http://e15.cz/burzy-trhy/ceske-stavebni-sporeni-je-nejstedrejsi-na-svete-25950/ .