Jak si bydlíme?

Snad každý by chtěl bydlet ve vlastním rodinném domě či v luxusní vile se zahradou a bazénem nebo alespoň v prostorném bytě. Zdaleka ne každý má ale to štěstí. Hlavním limitujícím faktorem jsou – jak jinak – peníze.

Výdaje na bydlení… 20 %

Za bydlení průměrná česká domácnost vydává podle údajů Českého statistického úřadu 20,7 % veškerých vydání. Údaj zahrnuje veškeré náklady na bydlení, včetně vody, energií a paliv. Nejvíce ze svých příjmů na bydlení vydávají penzisté (28,6 %) a nezaměstnaní (27,5 %), což je pochopitelné, neboť jejich příjmy jsou ve srovnání s ekonomicky aktivními nižší a výdaje na bydlení se příliš nemění.

Průběžné výsledky anketní otázky „Kolik procent příjmů vydává vaše domácnost za bydlení?“ na Hypoindex.cz statistiky ČSÚ potvrzují. Nejvíce lidí uvádí náklady mezi 10 a 20 % a více než čtvrtina hlasujících je odhaduje na více než 30 % – průměr se ale pohybuje řádově kolem 20% hranice.

__ANKETA81__

V západní Evropě se výdaje na domácnost pohybují kolem 30 % všech výdajů. K tomuto poměru pomalu spějeme i v Česku…

Průměrný byt… 3 místnosti

Dostatek prostoru. To je důvod, proč si lidé pořizují větší byty a domy. A nesouvisí to se snahou lidí pořídit si bydlení, které by nespadalo do oblasti „sociálního“. Podle vládní definice patří mezi sociální bydlení byty do velikosti 120 m2 a rodinné domy do 350 m2.

Průměrná rodina bydlí v bytě se třemi obytnými místnostmi. Více místností mají obydlí rodin s osobami samostatně výdělečně činnými (v průměru 3,5 místnosti), méně rodiny nezaměstnaných (2,6 místností) a důchodců (2,7 místností).

Zatímco v počtu místností penzisté „pokulhávají“ za ostatními, v počtu metrů čtverečních na osobu výrazně převyšují průměr se 31 m2/os. oproti 22,7 m2/os. I to je pochopitelné. Domácnosti penzistů jsou zpravidla jedno až dvoučlenné, kdežto rodiny v produktivním věku mnohem častěji vychovávají děti.

Osobní vlastnictví vyhrává

Největší zájem mají Češi o osobní vlastnictví nemovitosti určené k bydlení. To prokazují nejen různé průzkumy veřejného mínění a růst zájmu o hypoteční úvěry, ale též statistiky, jaké bydlení lidé skutečně užívají.

Dominuje naprosto s přehledem bydlení ve vlastním rodinném domě. Nájemní bydlení využívá pouze 21,2 % domácností.

Zdroj dat: ČSÚ

Lednička, pračka, myčka… samozřejmost?

Srovnání vybavenosti domácností je zajímavé zejména mezi zeměmi. Ani tak není příliš vypovídající. Mít doma automatickou pračku může znamenat vlastnictví takřka muzejního exponátu v hodnotě železného šrotu, nebo moderní pračku s desítkami volitelných programů v ceně desítek tisíc korun.

I tak není pračka v každé české domácnosti, ale pouze v 91,9 ze 100. Nejméně automatických praček je v domácnostech penzistů – 78,9 ve stovce rodin. Zaostávají, zcela pochopitelně, též domácnosti nezaměstnaných s 88,5 pračkami ve 100 domácností.

Zato televizor je v mnoha domácnostech ve více provedeních – připadá jich 127,5 na sto. V průměru více než jeden televizor na domácnost je ve všech skupinách obyvatel.

Zdroj: ČSÚ

Jak si bydlíte?

Obyvatelé České republiky patří mezi 10 % nejbohatších lidí na světě. Každý se chce mít ale ještě lépe. Při srovnáních se proto neohlížíme po způsobu bydlení ve vzdálené rovníkové Africe a byt nepřirovnáváme k hliněné chýši, ale díváme se po způsobu bydlení našich bohatších sousedů.

Česká republika se v trendu bydlení stále více blíží západní Evropě. Roste zájem o velké, světlé a dopravně dostupné byty a domy, klesá naopak poptávka po všech ostatních. S dalším růstem příjmů obyvatel bude tento trend patrný čím dát tím více.