Kolik kdo čerpá sociálních dávek na bydlení
Nemáte dostatečný příjem? Pak si můžete zažádat o sociální dávky či dávky v hmotné nouzi. Mezi nimi jsou i příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. První je určen osobám v nájemních, družstevních či vlastnických bytech a jeho výše se odvíjí především od příjmu, obce a nákladů na bydlení. Druhý lze využít i při bydlení podnájemním či v ubytovnách – a je určen lidem s příjmy na hranici přežití. A i těch je podle statistik dost.
Příspěvek na bydlení je součástí státní sociální podpory. Jen v roce 2010 na jeho výplatu stát vydal přes 3,5 mld. Kč, což ovšem tvořilo pouhých 8,6 % veškerých dávek státní sociální podpory. Největší díl z této kategorie státní pomoci občanům zaobírá rodičovský příspěvek s výdaji přes 27,7 mld. Kč.
Doplatek na bydlení je součástí dávek v hmotné nouzi. S výdaji 686 mil. Kč za rok 2010 tvoří jen 17,7 % souhrnu výdajů na dávky v hmotné nouzi, kde největší díl tvoří s téměř 2,9 mld. Kč příspěvek na živobytí.
Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení se v průměru pohybují kolem 2 500 Kč. Jejich výše ovšem každoročně stoupá spolu s růstem nájemného a cen energií. Významně se na jejich průměrné výši i počtu příjemců dávek podílí hospodářská recese spojená s růstem nezaměstnanost.
Tabulka 1: Vývoj průměrné výše dávek na bydlení
|
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
Příspěvek na bydlení |
827 Kč |
1 217 Kč |
1 617 Kč |
2 062 Kč |
2 508 Kč |
Doplatek na bydlení |
X |
1 731 Kč |
1 890 Kč |
2 172 Kč |
2 433 Kč |
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Výše příspěvku na bydlení se liší podle velikosti obce, neboť právě podle velikosti obce jsou stanoveny tzv. „normativní náklady“, z nichž se určuje jak nárok na dávku, tak jeho výše. Normativní náklady jsou každoročně zvyšovány, což se projevuje i v růstu příspěvku na bydlení.
Graf 1: Průměrná výše příspěvku na bydlení podle velikosti obcí
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Zvyšuje se ale také výplata doplatku na bydlení. I ta je závislá na velikosti obce, neboť ve větších obcích jsou náklady na bydlení zpravidla vyšší.
Graf 2: Průměrná výše doplatku na bydlení podle velikosti obcí
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Nový způsob výpočtu sociálních dávek na bydlení byl zaveden v roce 2007. Tehdy došlo ke změně počtu příjemců dávek, kdy se počet příjemců příspěvků na bydlení snížil na méně než polovinu. V roce 2008 došlo ještě k poklesu počtu příjemců dávek, což bylo zapříčiněno ještě růstem příjmů domácností (zejména v prvním pololetí, kdy tvořil základ rozhodný příjem z roku 2007). Následovala finanční krize a s ní rostl počet příjemců dávek.
Tabulka 2: Počty příjemců dávek na bydlení
Průměrný počet příjemců (s nárokem na dávku v daném roce) |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
příspěvek na bydlení |
229 835 |
104 460 |
86 482 |
97 891 |
122 164 |
doplatek na bydlení |
|
27 340 |
20 258 |
19 885 |
22 935 |
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Zajímavostí je, že zatímco v malých obcích jsou příjemci dávek ze všech typů domácností podle počtu členů, s rostoucí velikostí obce roste podíl jednočlenných domácností s nárokem na příspěvek na bydlení. Extrémem je pak Praha, kdy jednočlenné domácnosti tvoří více než polovinu všech příjemců.
Graf 3: Počty příjemců příspěvku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Jednočlenné domácnosti jsou hlavním příjemcem také u doplatku na bydlení. V tomto případě přitom příliš nerozhoduje velikost obce. Důvodem je, že doplatek na bydlení lze čerpat i jako podporu bydlení v ubytovnách, kde hledají útočiště především jednotlivci v bytové nouzi.
Graf 4: Počty příjemců doplatku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Příspěvek na bydlení mohou čerpat i vlastníci a družstevníci. Přesto většinu (58,76 %) tvoří příjemci dávek z řad nájemníků. I v tomto případě lze důvod nalézt v konstrukci dávky, zejména v normativních nákladech, které jsou pro vlastníky a družstevníky stanoveny níže a navíc nejsou upravovány podle velikosti obce. Mezi příjemci příspěvku na bydlení je tak 30,03 % vlastníků a 11,21 % družstevníků.
Nejvíce lidí získává příspěvek na bydlení v malých obcích. S růstem velikosti obce podíl klesá. To ale nemusí být dáno pouze sociální situací menších měst a vesnic, ale i pouhým podílem počtu obyvatel, které v dané obci žijí. Dokladem je kupříkladu Praha, v níž žije 12 % obyvatel a podíl příjemců příspěvku na bydlení činí 10 %.
Tabulka 3: Počet příjemců příspěvku na bydlení podle právní formy užívání bytu a velikosti obce
velikost obce |
právní forma užívání bytu |
celkem |
|||
nájemní |
družstevní |
vlastnická |
|||
absol. |
v % |
||||
Do 9 999 obyvatel |
18 925 |
2 437 |
18 873 |
40 235 |
32,9 |
10 000 – 49 999 obyvatel |
17 625 |
5 055 |
10 032 |
32 712 |
26,8 |
50 000 – 99 999 obyvatel |
11 873 |
3 147 |
3 916 |
18 936 |
15,5 |
100 000 a více obyvatel |
12 830 |
2 433 |
2 976 |
18 239 |
14,9 |
Praha |
10 532 |
628 |
882 |
12 042 |
9,9 |
celkem |
71 785 |
13 700 |
36 679 |
122 164 |
100,0 |
Zdroj: Data MPSV a OSMD
Vysoký podíl vlastnického bydlení mezi příjemci příspěvku na bydlení v malých obcích je dán historicky vysokým podílem vlastnického bydlení na vesnicích.
Při výpočtu výše příspěvku na bydlení se vychází z normativních nákladů. Jsou-li ale skutečné náklady nižší, použijí se skutečné. A skutečné náklady se používají pro výpočet mnohem častěji ve všech velikostech obcí – s výjimkou Prahy.
Tabulka 4: Počet vyplácených dávek podle použitých nákladů (normativní/skutečné)
Velikost obce |
Náklady na bydlení použité pro výpočet dávky |
Počet vyplacených dávek celkem |
|
normativní |
skutečné |
||
absolutní počty |
|||
do 9 999 obyvatel |
10 656 |
29 579 |
40 235 |
10 000 – 49 999 obyvatel |
8 653 |
24 059 |
32 712 |
50 000 – 99 999 obyvatel |
5 366 |
13 570 |
18 936 |
100 000 a více obyvatel |
5 778 |
12 461 |
18 239 |
Praha |
6 108 |
5 934 |
12 042 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
do 9 999 obyvatel |
26,5 |
73,5 |
100,0 |
10 000 – 49 999 obyvatel |
26,5 |
73,5 |
100,0 |
50 000 – 99 999 obyvatel |
28,3 |
71,7 |
100,0 |
100 000 a více obyvatel |
31,7 |
68,3 |
100,0 |
Praha |
50,7 |
49,3 |
100,0 |
Zdroj: Data MPSV a OSMD