MPSV: Bydlíte dráž, ale máte se líp

Statistika je mocná věda. Zřetelně její sílu ukazuje studie ministerstva práce a sociálních věcí „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 – 2011“. Z ní vyplývá, že se máme lépe než v roce 1993. A to přesto, že náklady na bydlení rostly rychleji než příjmy.

Z nákladů na bydlení rostlo nejvíce nájemné. To je pochopitelné vzhledem k postupné deregulaci nájemného, které bylo uměle drženo na velmi nízkých úrovních. A tak čisté nájemné v bytě 3+1 vzrostlo z průměrných 460,63 Kč v roce 1993 na 3 457,30 Kč v loňském roce, tedy o 651 %.

Rostly ovšem i ceny energií a dalších služeb spojených s bydlením. Kupříkladu dříve protěžovaný plyn, na jehož zavádění padaly nemalé dotace, zdražil o 581 %. Ovšem i ostatní energie spolu s vodným a stočným podražily více, než o kolik rostly příjmy domácností.

Tabulka 1: Růst nájemného, energií a paliv, vodného a stočného

Zdroj: Studie MPSV

Ukazatelé životní úrovně sledují především výdaje a příjmy domácností, které jsou přesnějším odrazem ekonomické životní úrovně. Rostlou-li příjmy rychleji než výdaje, může to být známka rostoucí životní úrovně.

Z poměru příjmů a výdajů domácností vychází nejlépe překvapivě domácnosti penzistů. Růst příjmů na osobu dosáhl 1,14násobku růstu výdajů.

Nejhůře ze sledovaných typů domácností jsou na tom po téměř 20 letech České republiky domácnosti s minimálními příjmy a dětmi. Jejich příjmy rostly pomaleji než výdaje (konkrétně 0,87krát) a jsou jedinými, kdo si v tomto ukazateli pohoršili. Naštěstí je takových domácností poměrně málo. S 9 % domácností pod hranicí chudoby je Česká republika nejlepší zemí v Evropské unii.[1]

U ostatních typů domácností příjmy rostly alespoň o 10 % rychleji než výdaje a lze říci, že si polepšily.

Samotné výdaje domácností na bydlení rostly výrazně rychleji než příjmy, a to u všech typů domácností. To ale neplatí o výdajích na bytové vybavení a zařízení domácnosti, které rostly znatelně pomaleji než příjmy. Nejmarkantnější je to u domácností s nejnižšími příjmy s dětmi, jejichž výdaje na bytové vybavení vzrostly jen o 18 % (za celých 18 let).

Tabulka 2: Vybrané příjmy a výdaje domácností na osobu

Zdroj: Studie MPSV

Máme se lépe… opravdu?

Příjmy domácností rostou rychleji než výdaje. To je pozitivní zjištění, které vede k rychlému závěru, že se domácnostem daří lépe. Při bližším zkoumání toto tvrzení nemusí obstát. Např. výrazně vyšší výdaje na bydlení, jichž domácnosti „konzumují“ pravděpodobně v průměru stále stejné množství, mohou vést k omezení ostatních výdajů množstvím konzumovaného zboží a služeb v ostatních oblastech – a tedy ke snížení ekonomické životní úrovně.

Na druhou vyšší příjmy domácností vedou již samy o sobě k vyšším výdajům. Domácnost s rostoucími příjmy nemusí „tolik koukat na korunu“, a tudíž více utrácí. A tak i výdaje mohou růst stejným tempem jako příjmy, přičemž se zároveň zvyšuje její ekonomická životní úroveň.

Bohužel je mnohem pravděpodobnější první závěr. Cenová hladina stoupla podle MPSV o 263 %, ovšem celkové výdaje domácností na osobu ve všech kategoriích stouply méně…