Úspory energií zateplováním: Jak postupovat

V souvislosti s debatou o programu Zelená úsporám 2 a vyjednáváním v Bruselu o pokračování Operačního programu Životní prostředí na období 2014 – 2020 se bude opět do popředí dostávat téma zateplování a obecně energetických úspor.

Například i ministr financí, jinak velký zastánce šetření, brání Zelenou úsporám s tím, že jednak vede k úsporám energií, zároveň však vytváří pracovní příležitosti.  Občané tedy budou mít i v budoucnu možnost žádosti o dotace.

Platby za energie nebývají zrovna zanedbatelnou položkou v rodinném rozpočtu, její snížení je samozřejmě vždy žádoucí. Očekávat se dá také další zvyšování cen energií: OTE upozorňuje na růst cen surovin, emisních povolenek a zvyšování příspěvků na obnovitelné zdroje energie, což potvrzuje i Energetický regulační úřad. Lidé se tudíž opět mohou začít zamýšlet, zda se jim vyplatí do zateplení či úspor energie investovat.

Zateplení je populární trend – proč zateplovat?

Primární motivací k zateplení je bezpochyby úspora energií. Až tři čtvrtiny energie spotřebované v domácnostech připadá na vytápění, přičemž úsporami v této oblasti lze dosáhnout i polovičních úspor výdajů za energie. Tento způsob však neznamená jen vyšší teplotu v bytě přes zimu, ale i nižší teploty v letním období.

Zateplení také chrání stavbu samotnou a tím prodlužuje její životnost. Dále je pozitivem i estetické hledisko (server TZB-info.cz (Technická zařízení budov) dokonce hovoří o snížení rizika vandalismu). S tímto souvisí i zvýšená cena nemovitosti – jednak díky atraktivnějšímu vzhledu, ale také díky snížené energetické náročnosti bydlení. Prospěšný je i vliv na statiku objektu (jelikož se omezí působení teplotních výkyvů). Nezanedbatelným důvodem je možnost dotací.

Obrázek 1 a 2: Estetické hledisko

Zdroj: TZB-info.cz

Jak postupovat

Předně je nutné se rozhodnout, zda se půjde cestou vnitřního či vnějšího zateplení. První možnost se někdy volí kvůli neshodám v bytovém družstvu. Avšak vnější zateplení je vhodnější, mimo jiné protože výkyvy teplot lépe omezeny vnějším zateplením. Vnitřní zateplení také činí nemovitost více náchylnou k plísním apod. a je spíše vhodné pro domy s komplikovanou fasádou, respektive budovy spadající pod památkářskou ochranu.

Řada obyvatel bytů je toho názoru, že teplo uniká prakticky jedině okny, pročež je tedy řešením co nejméně větrat. Mylnost této domněnky dokládá Obrázek 3, podle něhož úniky tepla nesouvisející s okny tvoří 40 % tepelných ztrát.

Obrázek 3: Tepelné ztráty bytového domu

Zdroj:

Ke zmapování současného stavu i k navržení ideálních opatření pro danou nemovitost lze využít tzv. energetický audit, který definuje zákon 406/2000 Sb. a vyhláška 425/2004 Sb. Výhodou tohoto postupu bezpochyby je garance úspor a stanovení podmínek pro jejich docílení. Z hlediska eventuálního střetu zájmů je optimální, když je auditor nezávislý na firmě, která bude zateplení realizovat. Dle EIS se cena energetického auditu pohybuje v promilích až procentech nákladů celého projektu, úspory však tyto náklady řádově převýší. Navíc je vypracování energetického auditu podmínkou pro žádání o dotace.

Ač jsou zlaté české ručičky mezinárodním pojmem, při zateplení se spíše vyplatí spolehnout se na osvědčené firmy. Pozor je třeba si dávat nejen na některé případy z poslední doby, kdy dodavatel slíbil téměř zázraky (například skvělé izolační vlastnosti i při velmi malé tloušťce izolačního materiálu), jak varovala Asociace výrobců minerální izolace. Rostoucí zájem o zateplení zapříčinil, že o tyto zakázky usilují i stavební firmy či živnostníci bez potřebných schopností, zkušeností atd.

Vyplatí se tedy investice do certifikovaného zateplení firmou, která může doložit kompetenci i předložením minulých projektů. Měřítkem důvěryhodnosti může být také klauzule o nenavýšení ceny. K výběru kvalitní firmy, u kterého by tedy neměla být jediným kritériem cena, může posloužit třeba registr firem vlastnících osvědčení ETICS na stránkách Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha. Bližší informace k ETICS jakož i referenční projekty poskytuje zájemcům kupříkladu Cech pro zateplování budov.

Dvěma základními materiály na zateplení jsou polystyren či minerální vata. Polystyren je sice nejvíce využívaný a levnější, ale jedná se o hořlavý a nerovnostem nepřizpůsobivý materiál. Alternativou je nehořlavá minerální vata spojená organickou pryskyřicí, která navíc nevykazuje horší tepelné vlastnosti než polystyren.

Co se tloušťky vrstvy izolačního materiálu týče, doporučuje se v projektu sjednat vrstvu širokou v rozmezí 10 až 16 cm. Je nezbytně nutné monitorovat, bylo-li zatepleno podle projektového plánu a danou technologií zateplení. Zda bylo skutečně zabráněno únikům tepla, lze zkontrolovat například pomocí termografie (modelové srovnání zatepleného a nezatepleného domu ilustruje Obrázek 4).

Obrázek 4: Omezení úniků tepla zateplením (navíc před výměnou oken) 

Zdroj: TZB-info.cz

Konkrétní příklady zateplení

Začátkem října letošního roku byla publikována analýza zateplení panelového domu s osmi podlažími konstrukční soustavy VVÚ-ETA bodový, která vycházela z reálně naměřených hodnot let 2010 až 2011. Před zateplením byla průměrná teplota v objektu 19 °C, poté více než 21 °C (viz Tabulka 1). Celkově bylo všemi úpravami dosaženo úspor kolem 80 %, dům se tak přesunul do nízkoenergetického standardu.

Tabulka 1: Příklad úspor po zateplení panelového domu

Přehledné a jednoduché vyčíslení úspor lze naleznout na stránkách programu Zelená úsporám: Bytové družstvo se rozhodlo zateplit bytový dům s plochou 75 m² na jeden byt, úspora měrné roční spotřeby tepla 55 kWh/m². Náklady přepočtené na jeden byt jsou 200 000 Kč při dotaci 67 500 Kč. Dosáhnout lze v závislosti na vývoji cen energií i úspor 15 000 Kč na jeden byt ročně.

Ekonomická stránka zateplení

Zateplování je v poslední době hojně využíváno i díky možnostem podpory z veřejných zdrojů. Nejznámější dotační program představuje Zelená úsporám administrovaná Státním fondem životního prostředí, jejíž druhé kolo se má otevřít příští rok.

Pokračování tohoto přibližně sedmdesátimiliardového programu sice nebude tak štědré (původně byly dotovány přibližně dvě třetiny nákladů, nově to má být 30 až 40 %), bude se však týkat i novostaveb. Je třeba vzít v úvahu, že dotace se vyplácejí zpětně a nevzniká na ně právní nárok.

Majitelům bytů se ale otevírají i další možnosti: výhodné úvěry Státního fondu rozvoje bydlení (pro začátek se na 2013 bude rozdělovat 600 milionů korun) z unijního zdroje Jessica. Novinkou v programu Panel 2013+ bude možnost rozložení úvěru až na splácení v délce 30 let a to při výši úvěru až ve výši 90 % z uznatelných nákladů.

Důležité je i rozhodnutí, zda obyvatel bytu kromě dotace použije na zateplení své úspory či cizí zdroje jako například úvěr. Jelikož jsou v současné ekonomické situaci úrokové sazby nabízené bankami nižší než před lety a navíc existují státem podporované výhodné úvěry, využití cizích zdrojů se přímo nabízí.

Doba návratnosti investice do zateplení, která se počítá jako podíl vynaložených nákladů a roční úspory vytápěcích nákladů, se pohybuje podle firmy Knauf většinou v rozmezí sedmi až deseti let.

Vřele se doporučuje spojit zateplení s dalšími opravami, které by se stejně někdy musely provést. Při realizaci najednou nárůst ceny není tak výrazný, jako kdyby se tyto opravy prováděly samostatně (například se dvakrát nestaví lešení apod.). Doba návratnosti investice se v tomto případě může zkrátit na tři až pět let. Ve výpočtu doby návratnosti je třeba zohlednit mnoho faktorů, jako přesné parametry nemovitosti, způsob vytápění, ceny energií, typ úsporných opatření atd.

Je nasnadě, že i po zohlednění nákladů (které navíc zvyšují hodnotu nemovitosti) se na zateplení dají ušetřit tisíce či desítky tisíc ročně, což je nepochybně velmi příjemné ulehčení osobních či rodinných rozpočtů.

Obrázek 5: Náklady na vytápění dle typů vytápění

Zdroj: TZB-info.cz