Průkaz energetické náročnosti budov – změny od 1. 1. 2013

Průkaz není štítek

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je dokumentem, jímž se podle zákona č. 406/2000 Sb. (zákon o hospodaření s energií) prokazuje energetická náročnost budovy. Hodnotí budovu z hlediska spotřeby energií, které do ní vstupují – zejména energie na vytápění, popř. chlazení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu, energie na ohřev teplé vody a osvětlení. Jeho obsah a podoba je dána prováděcím předpisem k zákonu o hospodaření s energií, jímž je dosud platná vyhláška č. 148/2007 Sb.

PENB sestává z protokolu povinně obsahujícího zejména popis budovy a jejich energetických systémů, energetickou bilanci budovy, doporučení pro snížení energetické náročnosti budovy a dále dobu platnosti PENB a identifikační údaje o jeho zhotoviteli. Povinnou součástí PENB je rovněž grafické znázornění energetické náročnosti budovy, které bývá nesprávně označováno za energetický štítek budovy, čímž dochází k zmatení pojmů. Energetický štítek budovy je totiž úplně jiný technický dokument.

Kromě PENB se lze setkat s dříve používaným Energetickým průkazem budovy, který budovy hodnotil spíše z hlediska kvality tepelných izolací a předpokládaných energetických nároků na její vytápění. Procentuální splnění požadavků na optimalizaci spotřeby energie na vytápění budovy bylo podle tehdy platné normy charakterizováno tzv. stupněm energetické náročnosti budovy, jehož grafickým vyjádřením byl energetický štítek budovy.

Nástupcem těchto původních štítků je Energetický štítek obálky budovy. Společně s protokolem, který je jeho součástí, hodnotí míru splnění požadavků na tepelně-izolační vlastnosti budovy (prostup tepla obálkou budovy). Na rozdíl od komplexnějšího PENB se nezabývá celkovou energetickou náročností budovy. Může být jedním z podkladů pro zpracování PENB, ale rozhodně ho nenahrazuje! Setkat se s ním lze v souvislosti s energetickými audity a žádostmi o dotace na zateplení objektů.

Novinky, které příliš nepotěší

PENB je již od 1. 1. 2009 povinnou součástí dokladové části projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení, a to v případě nové výstavby budov a při větších změnách (= změny zasahující více než 25 % celkové plochy obálky budovy) již dokončených budov s podlahovou plochou větší než 1 000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost (např. zateplování fasád a výměny oken v panelových domech).

Splnění povinnosti zajistit zpracování PENB jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni prokázat i při prodeji a pronájmu výše uvedených budov nebo jejich částí, u nichž vznikla povinnost zpracovat PENB. Rekonstrukcí a oprav běžných rodinných a menších bytových domů, ani prodejů a pronájmů většiny starších domů a bytů se zpracování PENB až do konce letošního roku netýká.

Od 1. 1. 2013 ale bude povinnost zajistit zpracování PENB rozšířena. Především se bez něj neobejdou vlastníci rodinných domů a jiných staveb, pokud je budou chtít prodat, pronajmout nebo k prodeji či pronájmu veřejně nabízet. Výjimkou jsou pouze stavby s podlahovou plochou (dle zákona „celkovou energeticky vztažnou plochou“) do 50 m², stavby pro rodinnou rekreaci, stavby dočasné, stavby užívané k náboženským účelům a průmyslové a zemědělské stavby s velmi malou spotřebou energie.

Povinnost zajistit zpracování PENB budou mít i vlastníci bytových domů a společenství vlastníků jednotek v případě prodeje ucelených částí budov (= jednotlivých bytových či nebytových jednotek). V případě pronájmu jim tato povinnost vyvstane zřejmě až od 1. 1. 2016. V této souvislosti je třeba uvést, že PENB zpracovaný pro budovu platí také pro její ucelenou část. Vlastník jednotky tedy žádný samostatný PENB zpracovávat nebude, měl by ho získat od vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek.

PENB při výstavbě a rekonstrukcích

V případě nové výstavby bude povinnou součástí dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby kromě PENB také kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu (většinou Státní energetické inspekce) o splnění „požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni“ (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona o hospodaření s energií) a v rámci PENB i „posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie“ (§ 7 odst. 1 písm. d) zákona o hospodaření s energií).

Zásadní změnou bude povinnost zpracovat a doložit PENB při větších změnách již dokončených budov bez ohledu na jejich velikost (s výše uvedenými výjimkami malých, rekreačních a dalších staveb). PENB bude nezbytný např. i při přestavbách a rekonstrukcích rodinných domů, pokud z více než 25 % zasáhnou obálku budovy (zejména opravy střech, fasád atd.). Zákon přitom požaduje, aby se těmito pracemi dosáhlo co největších úspor energie za přiměřených nákladů.

V rámci PENB bude potřeba se kromě rozboru možností alternativních systémů dodávek energie zmíněného u nové výstavby  vypořádat i s prokázáním splnění požadavků na energetickou náročnost budovy „na nákladově optimální úrovni“ pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy a dále se stanovením doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. Podrobnosti by měl stanovit prováděcí předpis, který však v době přípravy tohoto článku ještě nebyl vydán.

Kdo má nárok na informace z PENB?

PENB bude muset být zpracován již ve chvíli, kdy budova nebo její ucelená část bude nabízena k prodeji či pronájmu. Její vlastník totiž bude povinen zajistit, aby ukazatele energetické náročnosti z PENB byly uvedeny v „informačních a reklamních materiálech při prodeji budovy nebo ucelené části budovy“ (dtto při pronájmu). Na jaké „informační a reklamní materiály“ se bude tato povinnost vztahovat, není úplně jasné. Nejspíš to ale může být např. i běžná inzerce.

Na předložení (= k nahlédnutí) PENB bude mít zákonný nárok „možný kupující“ nebo „možný nájemce“ ještě před uzavřením smluv týkajících se koupě nebo pronájmu budovy. Otázkou je, zda PENB bude muset vlastník budovy, resp. vlastník jednotky předkládat každému, kdo projeví o budovu nebo byt jakýs takýs zájem, a jak by bylo prokazováno a řešeno případné nesplnění této povinnosti.

O něco jasnější je situace, pokročí-li jednání se zájemcem k podpisu kupní nebo nájemní smlouvy. PENB mu musí vlastník budovy nebo jednotky předat nejpozději při jejím podpisu. Vlastník by si přitom měl nechat převzetí PENB kupujícím nebo nájemcem písemně potvrdit, aby měl hmatatelný doklad o splnění své zákonné povinnosti. V opačném případě by teoreticky mohl dostat pokutu až do výše 50 000 Kč (vlastník jednotky), resp. 100 000 Kč (vlastník budovy).

PENB platí po dobu 10 let od data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy. Není vázán na konkrétního vlastníka budovy a v případě potřeby jej lze používat opakovaně. Jen je potřeba pamatovat na to, že platnost má pouze originál PENB nebo jeho ověřená kopie. Bude-li tedy pronajímatel PENB předávat nájemci, měl by si alespoň jeden originál ponechat.

Kde, jak a za kolik?

PENB mohou zpracovávat pouze tzv. energetičtí specialisté, kteří jsou držiteli příslušného oprávnění vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu a měli by PENB zpracovat objektivně, pravdivě a úplně, jak požaduje zákon (§ 7 odst. 4 písm. d) zákona o hospodaření s energií). Otázkou je, jak velkou informační hodnotu – byť i zodpovědně a kvalitně zpracovaný – PENB kupujícímu či nájemci poskytne a zda se ve většině případu nebude jednat spíše o formální splnění nepříjemné povinnosti.

Popisovat, kde hledat nabídky na zpracování PENB, je celkem zbytečné. Na internetu je jich spousta a každý, kdo umí pracovat s vyhledávačem, si určitě vybere – ten, kdo chce záruku kvality, i ten, kdo chce získat PENB s co nejmenším úsilím a za co nejnižší cenu. Každopádně se ale vyplatí si na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ověřit, zda osoba, která zpracování PENB nabízí, k tomu má oprávnění. Kromě kontaktních údajů lze v seznamu energetických specialistů nalézt i informaci, kdy oprávnění získali a kolik zakázek realizovali.

Cena za zpracování PENB bývá věcí individuální dohody a odvíjí se hlavně od složitosti zpracování zakázky. Pro menší rodinný dům s kompletními podklady (alespoň půdorysy podlaží, řez budovou, skladba obvodových konstrukcí, informace ke způsobu vytápění, popř. chlazení, větrání a osvětlení budovy) ceny začínají na 3 000 Kč. S velikostí budovy, nebo pokud její vlastník na zpracování spěchá anebo není schopen některé doklady dohledat, cena za zpracování PENB roste.

Vlastníci budov, kteří uvažují o jejich prodeji nebo pronájmu, by se zpracováním PENB neměli příliš otálet. Lze totiž očekávat, že po Novém roce budou mít energetičtí specialisté více práce než letos. S nárůstem poptávky se pak nejspíš prodlouží dodací lhůty a mohou vzrůst i ceny. Pravděpodobnost, že by povinnost zpracovávat a předkládat PENB z českého právního řádu v dohledné době zmizela, se blíží nule.