Plísni a roztočům se daří v bytech čím dál líp. Málo větráme
Běžné domy jsou postiženy takzvaným syndromem nezdravých budov. V roce 1984 Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že třicet procent obyvatel ve vyspělých zemích trpí nemocí Sick building syndrom neboli syndrom nezdravých budov. V roce 2002 WHO oznámila, že tímto syndromem trpí dokonce 60 procent domů. Problémem je hlavně plíseň, vlhkost, roztoči, rozvoj bakterií, vysoké hladiny chemických látek a hladiny CO2.
Zdravotní důsledky nezdravých budov se projevují únavou, bolestí hlavy a nevyspáním. Nemocné budovy také ovlivňují zdraví astmatiků, ekzematiků a alergiků. Důvodem je právě vysoký výskyt roztočů a plísní. Za posledních dvacet let se vnitřní prostředí v budovách rapidně zhoršuje. Řešením je poctivé větrání nebo možnost přestěhovat se do tzv. šetrných budov. Tam lze také ušetřit na provozních nákladech. Záleží také, ve které energetické třídě je dům zařazen.
„Tyto nízkoenergetické či energeticky pasivní byty ušetří již teď svým majitelů tisíce korun měsíčně. A při stabilně rostoucích cenách energií bude během několika let úspora ještě mnohem vyšší. Pro srovnání, energeticky úsporné stavby spotřebují 6× méně energií na vytápění než běžné budovy. Pokud přirovnáme situaci k automobilům, tak úsporné byty si lze představit jako auta se spotřebou 3 litry na 100 km a ty běžné potom na úrovni aut se spotřebou 18 litrů,“ říká Ing. Martin Svoboda, výkonný ředitel developerské společnosti JRD, která se od roku 2003 jako první v ČR specializuje na nízkoenergetickou a energeticky pasivní výstavbu.
Developeři se snaží zaujmout
„V současné době je rezidenční trh poměrně saturovaný, zároveň však poměrně stabilní. Developeři musí hledat něco, čím zaujmou a osloví. Základem rozhodování u spotřebitelů zůstává lokalita a cena (investiční náklad), do popředí se však v poslední době dostává také otázka minimalizace provozních nákladů na bydlení,“ říká Miroslav Linhart, senior manažer Delloite Czech Republic.
Nárůst významu úsporného myšlení při výběru bydlení potvrzuje i Michal Mareš z realitní společnosti Centrury 21: „Klienti se nově zajímají více o ekologii a také častěji řeší, kolik je nová domácnost bude měsíčně stát.“ Linhart ze společnosti Deloitte ještě dodává: „V rámci rezidenčního developmentu je situace složitá ve většině zemí EU. I na západ od našich hranic je pasivní bydlení pouze jedním ze segmentů trhu, nicméně tím s nejdynamičtějším vývojem.“
REKLAMA