Karta se obrací. Soud zamítl žádost o vrácení poplatku za vedení úvěru
Soud v ústním odůvodnění svého rozhodnutí z 27. května 2013 konstatoval, že žalobkyně vstoupila do smluvního vztahu s ČSOB dobrovolně a o výši poplatku, stejně jako o výši dalších plateb, byla informována. Bylo tedy na ní, jestli si zvolí úvěr s poplatkem nebo bez poplatku. Soud mimo jiné také uvedl, že ujednání o poplatku je určité a neshledal ani jeho nepřiměřenost ani jiný rozpor s českými či unijními předpisy o ochraně spotřebitele.
„Toto rozhodnutí jednoznačně potvrdilo dosavadní judikaturu českých soudů – a to jak okresních (resp. obvodních), tak krajských (resp. městských) – jež standardně ve vymáhacích sporech potvrzovaly nárok bank na poplatky za vedení a správu úvěru. I v rozhodnutích vyšších instancí se konstatovalo, že banka nárok na poplatek jasně prokázala,“ podotýká Zlata Kunešová, výkonná ředitelka Právních služeb ČSOB. „Potvrdilo se, že předchozí rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 o nepřiznání poplatků Hypoteční bance nemělo a nemá precedentní povahu,“ dodává.
Žalob bude přibývat
Podle serverů Poplatkyzpět.cz, BankovníPoplatky.com a Jdeto.de, požaduje hromadně zpátky své poplatky za vedení úvěrového účtu 310 tisíc lidí. První žaloby by měly přistát soudům na stolech během června.
„První vlnu žalob k soudu plánujeme v první polovině června a další budou navazovat, jakmile nám klienti udělí souhlas se žalobou a uhradí soudní poplatek,“ uvedl provozovatel služby Poplatkyzpět.cz Daniel Paľko. Podle něj také budou podány desítky tisíc žalob k finančnímu arbitrovi, aby banky nemohly sázet na promlčení z důvodu nepřevzetí výzev.
Iniciativám přinesl svěží vítr do jejich snažení dubnový rozsudek, kdy soud rozhodl o vrácení poplatku za vedení úvěru ve výši 4 200 korun. Iniciativy těží z rozhodnutí německých soudů, které uznaly poplatek za správu úvěrového účtu za nezákonný, protože úvěrový účet je evidencí banky a klient za tento poplatek žádnou službu neobdržel.
REKLAMA
Jenže podle Petra Cvachovce, ředitele právního oddělení Hypoteční banky, nelze rozhodnutí německých soudů v českém právním prostředí použít, neboť se zabývají německou národní právní úpravou, která není v České republice závazná. Navíc podle něj německá právní úprava v dané věci překračuje rámec evropského práva a poskytuje německým spotřebitelům vyšší míru ochrany, než jaká je stanovena evropskými předpisy. Evropským právem se ani jeden z německých soudů nezabýval a ani jej v rozsudcích necitoval či jinak nezmiňoval.
Jak je to v ostatních zemích?
Česká republika a Německo nejsou jediné země, kde se poplatek za vedení úvěrového účtu řeší. Před čtyřmi lety se podobným problémem zabýval i Nejvyšší soud ve Velké Británii. „Ve svém rozhodnutí na základě příslušné evropské úpravy (směrnice 93/13/EHS) jednoznačně prohlásil bankovní poplatky (nikoliv tedy jen úrok) týkající se rovněž úvěrových vztahů za cenové ujednání, které je v případě vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli z materiálního přezkumu přiměřenosti vyloučen,“ uvedl Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace.
Soudní dvůr Evropské unie v roce 2012 konstatoval, že ustanovení rumunského zákona, ve kterém se úvěrovým institucím výslovně umožňuje vybírat „poplatek za správu úvěru“ i v hypotečních vztazích, není v rozporu se zákonem ani danými směrnicemi. “Jde o jednoznačné potvrzení výlučnosti národní právní úpravy v této spotřebitelské otázce,“ dodává Filip Hanzlík.