Jana Skálová: U daně z nemovitostí může zmizet předmět daně

Jak se nepřijetí doprovodných zákonů k novému Občanskému zákoníku projeví ve zdanění nemovitostí? Součástí balíku byl i zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, v současné době je ale účinný zákon o dani z převodu nemovitostí a ten by nepozbyl platnosti.

Ten by nepozbyl platnosti. Pokud by se nerealizovala žádná změna v současném stavu, tak by platil standardní zákon o „trojdani“ – tedy zákon o dani z převodu nemovitostí, o dědické dani a dani darovací. Podle něj bychom v příštím roce zdaňovali převody nemovitosti.

To znamená, že u nemovitostí nejsou komplikace v souvislosti s nepřijetím doprovodných zákonů?

U nemovitostí jsou komplikace, ale ne u daně z převodu nemovitostí, ale u daně z nemovitostí. Máme speciální zdanění nemovitostí, kde je daň z pozemků a daň ze staveb. Úderem 1. 1. 2014 se dle nového Občanského zákoníku nemovitou věcí stane spojený pozemek a budova. Pokud jste vlastníkem pozemku i budovy, budete mít již jen jedinou věc nemovitou. Do konce roku přitom máte dvě věci – pozemek a stavbu. A každá z nich je předmětem daně z nemovitostí.

Od Nového roku si budete říkat: „Jak mám zdanit daní z nemovitostí? Vždyť už mám jenom jednu.“ Na dani z nemovitostí, která je mimochodem příjmem obecních rozpočtů, by mohlo dojít k výrazným propadům, protože by začal být chaos. Někdo by to zdanil, jiný nikoli a nikdo by nevěděl, jak to zdanit.

Co byste doporučila vy, pokud nebudou schváleny alternativní doprovodné zákony? Jakým způsobem ke zdanění nemovitostí přistoupit, aby to bylo co nejčistší?

Jsem velmi konzervativní a k řešením typu „není to v zákoně, nebudu danit“ nejsem moc nakloněná. Věřím, že by se to stihnout mělo, legislativa by přijít měla a vše dobře dopadne. Nechci malovat katastrofické scénáře.

To je optimistický pohled. Ale co když nastane ten pesimistický?

Daň každého podnikatelského subjektu je náklad. Je to něco, co snižuje jeho majetek. Obecná koncepce říká, že platit daně mám, ale mám platit takové daně, o jaké si stát řekne – takové, které jsou uloženy na základě zákona. Pokud zákon neukládá jasně, zřetelně a srozumitelně, tak je legální postup všech daňových poplatníků, aby hledali cestu, jak se mají chovat. A touto koncepcí, když se bude řídit většina populace, tak by díra do státního rozpočtu mohla být značně velká.

Pokud budu vlastnit zastavěný pozemek a nebudu již separátním majitelem stavby, tak pokud Senát či nová Poslanecká sněmovna neschválí jinou úpravu, budu danit pouze pozemek jako stavební parcelu?

Ano. V podstatě od 1. 1. 2014 byste nezaplatil žádnou daň ze stavby, která na tom pozemku stojí. Za současného textu zákona o dani z nemovitostí by vám zmizel předmět pro daň ze stavby.

Je to opravdu katastrofický scénář, nechci šířit žádné poplašné zprávy, ale pokud nedojde ke změně, tak by se na situaci dalo takto nazírat.

Mění se předmět daně podle nového Občanského zákoníku. Vznikne tím povinnost všem majitelům nemovitostí podat znovu daňové přiznání?

Domnívám se, že by neměla vznikat povinnost podávat znovu daňové přiznání právě s ohledem, že by novela zákona o dani z nemovitostí měla podmínky upravit tak, aby nával daňových přiznání nenastal a daň z nemovitostí by se platila ve stejné výši jako doposud.  Jenom se musí přizpůsobit novému občanskému právu. A to je ta důležitá věc, na kterou čekáme.

Praxe vypadá tak, že pokud jsem dlouhodobějším vlastníkem nemovitosti, a tudíž nemám povinnost podávat daňové přiznání, finanční úřad zašle každoročně složenku s částkou, kterou mám zaplatit. Pokud nedojde k úpravě zákona o dani z nemovitostí, finanční úřady začnou pravděpodobně zasílat složenky ve výši, o které hovoří současná letošní úprava. Co když s předepsanou výší na základě nového Občanského zákoníku nebudu souhlasit? Jak bych měl postupovat?

Nejvhodnější by bylo vejít v komunikaci se správcem daně. Pak je ale otázka, zda by finanční úřad přistoupil či nepřistoupil k úpravě výše daňové povinnosti. To nelze předem říci.

Z pohledu právní jistoty daňových poplatníků jsou složenky docela fajn. Pro spoustu lidí, kteří nemají daňové znalosti, je složenka praktickou připomínkou a významnou pomocí.

Nehledě na to, že složenkou se vyřeší jednak právní nejistota ohledně výše daně, ale také účetní záležitosti. Pokud finanční úřad předepíše daň a daňový poplatník ji nerozporuje, může si ji dát do svého účetnictví na základě složenky.

Přesně tak.

Jsou ještě nějaké další „drobnosti“ v oblasti nemovitostí, které je potřeba upravit?

Celý balík daňových zákonů obsahoval i novelu zákona o dani z přidané hodnoty. V celé řadě zákonů jde i o terminologické změny. Doprovodné zákony a dokumenty k nim měly přes tisíc stránek, takže úpravu v návaznosti na nový Občanský zákoník vyžaduje mnohem více zákonů.

Děkuji za rozhovor.