Finanční úřad patří mezi obávané instituce. Jakákoli obsílka z finančního úřadu je přijímána s obavami, zda úředníci nepřišli na nějakou chybu daňového poplatníka. A jakákoli sankce je zpravidla co nejdříve uhrazena, aby nebobtnala dalšími úroky a nehrozila exekucí. Přílišný spěch s platbou se ale nemusí vyplatit.
Jeden z našich čtenářů se s výměrem od finančního úřadu setkal z blízka. V závěru roku 2012 polovinu domu, z čehož mu vyplynula povinnost podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti do konce března 2013. Daňové přiznání podal již začátkem února 2013 a ještě týž měsíc byla daň uhrazena. Přesto mu 23. 12. 2013 přišel výměr se sankcí od finančního úřadu za opožděné tvrzení daně. Jak je to možné?
Náš čtenář podal daňové přiznání včas. Využil ale zákonnou možnost podat přiznání na jiný než místně příslušný finanční úřad. Tuto možnost upravuje daňový řád v § 35 odst. 2: „Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně.“
Čtenář tedy postupoval správně – podal přiznání sice u jiného než místně příslušného, ale u věcně příslušného finančního úřadu (tedy u takového, v jehož dikci je v tomto případě též daň z převodu nemovitostí). Pak nastala shoda okolností.
V prvé řadě místně nepříslušný finanční úřad měl předat daňové přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu. Tak sice učinil, ovšem až 7. 5. 2013 – tedy 35 dní po termínu podání daňového přiznání. Předání daňového přiznání mu trvalo rovné 3 měsíce.
REKLAMA
Hlavní pochybení je ale na straně místně příslušného finančního úřadu. Úřednice nerespektovala razítko s datem z podatelny „sesterského“ finančního úřadu, ale soustředila se pouze na termín, v němž bylo daňové přiznání doručeno. Na základě toho vyměřila sankci.
Pokud by se čtenář včas ve 30denní lhůtě neodvolal, byla by sankce pravomocná a vymahatelná. Odvolání proti rozhodnutí ale včas podáno bylo a finanční úřad sankci zrušil.
Kolik zaplatíte za pozdní podání daňového přiznání
Nepodat daňové přiznání se může poměrně prodražit. Sankce za opožděné tvrzení daně je stanovena na 0,05 % ze stanovené daně či daňového odpočtu nebo 0,01 % ze stanovené daňové ztráty za každý den prodlení (prvních pět pracovních dní prodlení je „zdarma“), nejvýše 5 % z částky.
V současnosti je ještě stanovena minimální částka sankce na 500 Kč, od příštího roku bude minimum zrušeno, naopak pokud by vyšlo k úhradě méně než 200 Kč, bude sankce zcela odpuštěna. Naopak maximální výše sankce činí 300 tis. Kč.
REKLAMA
Kolik zaplatíte za pozdní zaplacení daně
Nezaplatit daň je levnější než některé půjčky. Finanční úřad naúčtuje sankci ve výši repo sazby ČNB platné v první den kalendářního čtvrtletí, zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně se tak pohybuje na úrovni 14,05 % p.a. Prvních pět pracovních dní po splatnosti daně se sankční úrok neúčtuje a navíc daňový řád uvádí: „Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.“
Pokud je sankce nižší než 200 Kč v daném roce u jednoho správce daně (tím je nejčastěji finanční úřad v místě trvalého bydliště, ale v případě nemovitostí se jedná o finanční úřad v místě nemovitosti), úrok z prodlení se nepředepíše a není třeba ho hradit.
Pozor! Od 1. 1. 2013 je nová struktura finančních úřadů. To, co bylo dříve úrokem z prodlení u dvou finančních úřadů, může být nyní pod jedním finančním úřadem.
Kdy a kolik finanční úřad zaplatí vám
„Dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena,“ uvádí daňový řád. Pokud by náš čtenář sankci zaplatil, ale přesto se včas odvolal, finanční úřad by mu částku vrátil i s úrokem.
„Sankční úrok“ finančního úřadu je stejný jako pro daňové poplatníky, tedy 14 procentních bodů nad repo sazbu ČNB, aktuálně 14,05 %.