Dům z recyklovaných materiálů
Jeden z domů z recyklovaných materiálů vyrostl před třemi lety i kousek od Prahy. Stavebním materiálem zde byla hlína, pneumatiky, lahve a staré plechovky. Projekt Zeměnka byl prvním nejen v České republice, ale také ve střední a východní Evropě. Slouží jako testovací stavba na naše podnební podmínky. Testovacím obdobím pro tento typ stavby jsou tři roky a letošní zima je tak rozhodující pro vyhodnocení celého projektu.
Do stavby projektu se zapojilo 40 dobrovolníků z celého světa, kteří dům se dvěma pokoji, koupelnou, toaletou a skleníkem stavěli 21 dní. Inspiraci našli nadšenci v projektech architekta Michaela Reynoldse, který se již podílel na stavbě více než 500 domů ve Spojených státech, Mexiku, Haiti, Japonsku, Velké Británii, Francii, Španělsku, Estonsku, Portugalsku, Švédsku či na Andamanských ostrovech postižených tsunami. Stavba se vždy přizpůsobuje podmínkám v dané lokalitě.
Na unikátní českou stavbu spotřebovali dobrovolníci 13 500 kusů skleněných lahví a 380 kusů pneumatik naplněných hlínou na nosné zdi. I když by se mohlo zdát, že použití pneumatik není příliš ekologické, studie univerzity ve Wisconsinu prokázala, že stavební materiály tzv. zemělodí (Earthship) produkují méně škodlivých látek než při použití tradičních materiálů.
Stavba, která si vystačí sama
Nápad na soběstačné bydlení se zrodil v hlavě amerického architekta Michaela Reynoldse již v roce 1970. Postupem času jej zdokonalil a ukázal, že i v odpadcích se dá bydlet luxusně. Stavba je označována za soběstačnou, pokud není napojena na inženýrské sítě. Dům využívá nejen své vlastní zdroje energie a tepla, ale také vody.
Pitná voda se v soběstačných stavbách získává z dešťové vody a čistí za použití antibakteriálních filtrů. Systém počítá i s delším obdobím sucha. Odpadní voda je čištěna pomocí filtračních rýh a rostlin. Energii budova získává ze solárních panelů nebo větrných elektráren. Součástí domů je i skleník, takže je možné si pěstovat i své vlastní jídlo.
REKLAMA
Další zeměloďka vznikla v Česku v roce 2013 v Praze na Andělu. Skládá se ze zádveří, hlavní místnosti, koupelny, toalety a skleníku. Stavba využívá kromě sběru a recyklace dešťové vody, solární a větrné elektřiny, termomasy k zateplení i tzv. aquaponii. Jde o systém udržitelné produkce potravin, který kombinuje hydropoické pěstování, tedy pěstování rostlin ve vodě, s chovem ryb.
Jak se staví z lahví
Skleněné i plastové lahve mohou sloužit nejen jako dekorace, ale také jako stavební materiál. Domy ze skleněných lahví nejsou žádnou novinkou, staví se již více než sto let. Skleněné i plastové lahve se využívají jako stavební materiál dokonce i v rozvojových zemích, jelikož zde není dostatek tradičních stavebních materiálů.
Alfred Heineken dokonce přišel v 60. letech minulého století s inovací, když nechal vyrábět hranaté lahve přímo ve tvaru cihly. Tzv. world bottles, tedy světové lahve, se ale na trhu příliš dlouho neudržely.
Zdroj : www.instructables.com
Skleněným lahvím stačí uříznout hrdlo a spojit do sebe dvě lahve, plastové lahve je nutné naplnit například cementem či hlínou. Na spojení jednotlivých cihel z lahví se pak použije malta jako u tradičních cihel. Pokud se zeď nahodí omítkou, nemusí být lahve vůbec viditelné. Na druhou stranu ale mohou být lahve využity i jako dekorační materiál, plastové lahve svým nerovným dnem mohou například na zdech vytvořit jakési květinové vzory.
REKLAMA
Chybička se může vloudit
Začátky nejsou lehké pro nikoho, o tom se přesvědčil na vlastní kůži i Michael Reynolds. Architekt postavil jeden ze svých prvních domů se zdí z pneumatik namířenou na sever a prosklenou stěnou na stranu jižní. Není se co divit, když se pak sklem dostávalo dovnitř nesnesitelné teplo, které nemohlo stěnou z pneumatik proniknout ven. Svou chybu však napravil propracovaným ventilačním systémem.
Michael Reynolds se potýkal nejen s přírodními problémy, ale také s těmi administrativními. Úředníci jeho první komunitu typu Earthship v městečku Taos v Novém Mexiku dokonce uzavřeli. Podle úředníků zemělodě museli být napojeny na inženýrské sítě a využívat jen schválené stavební materiály. Reynolds se však nevzdával ani po odebrání jeho licence architekta.
„Copak dům, jehož chod stojí obyvatele asi 40 dolarů ročně a je zcela soběstačný, není cestou, jak zastavit současnou energetickou a klimatickou krizi?“ položil Michael Reynolds zákonodárcům. Boj ale musel sehrát nejen se zákonodárci, ale také s lobbisty energetických a stavebních firem, kterým soběstačné bydlení do finančních plánů příliš nezapadá. Svou licenci nakonec získal zpět a zemělodě staví po celém světě dál.