Osobních bankrotů ubývá, vícečetných exekucí přibývá
„Počet osobních bankrotů se meziročně snížil o 11 procent, zatímco počet návrhů na osobní bankrot se snížil o 8 procent. Jde o prohlubování pozitivního trendu, který započal v roce 2014, kdy se meziročně snížil počet osobních bankrotů o 2 procenta a počet návrhů na osobní bankrot o 16 procent,“ říká Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.
V roce 2015 pokles počtu osobních bankrotů předčil očekávání. Za loňský rok bylo vyhlášeno 16 655 osobních bankrotů, což je o 2 107 bankrotů méně než v roce 2014. Odhady sice hovořily o poklesu, ale pouze o přibližně osm procent na více než 17 tisíc osobních bankrotů. Počet návrhů na osobní bankrot se meziročně snížil o 1 846 na 20 109 návrhů, což odpovídá i odhadům.
Osobních bankrotů ubývá a klesá také počet exekuovaných osob. Za poslední dva roky (od října 2013 do října 2015) se jejich počet snížil o 27 procent na 731 tisíc. Současně se ale zvýšuje počet lidí se třemi a více exekucemi, a tedy i celkový počet exekucí. Výjimkou nejsou ani lidé s deseti a více exekucemi. Exekutorská komora eviduje již 120 tisíc takových osob, což představuje nárůst o více než sto procent za dva roky. V průměru připadá na jednu exekuovanou fyzickou osobu 5,8 exekuce. V roce 2013 to přitom byly pouze 3,3 exekuce. Celkový počet exekucí se zvýšil o 29 procent na 4,3 milionu řízení.
Exekuce se soustřeďují na stále užší okruh lidí, pravděpodobnost vymožení pohledávek se tak značně komplikuje a počet neúspěšných exekucí narůstá. „Exekutoři aktuálně zpracovávají 4,5 mil. případů a vymáhají jistinu ve výši 302 mld. Kč, což je jedna čtvrtina státního rozpočtu. Pokles vymahatelnosti pohledávek může ohrozit celou ekonomiku,“ říká Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.
Osobní bankrot řešením exekuce
Pro mnoho dlužníků je osobní bankrot jedinou možností, jak vyřešit své dluhy. Není ale pro každého. „Osobní bankrot je možné vyhlásit v případě, že se dlužník nachází v úpadku, tedy má více věřitelů a jejich pohledávky není schopen hradit. Podmínkou je, že musí mít práci a musí být schopen do pěti let splatit alespoň 30 procent dlužné částky. Návrh na povolení oddlužení je možné podat i v průběhu exekuce. Exekuční řízení sice probíhá dál, ale exekutor již nemůže konat a provádět jednotlivé vykonávací úkony,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI).
REKLAMA
K exekuci, a to i když je nařízena, nemůže dojít v průběhu oddlužení. Exekutoři i věřitelé mají povinnost zastavit vymáhání svých pohledávek mimo insolvenční řízení. „Omylem dlužníků je domněnka, že stačí uhradit pouze 30 procent dluhů a tím splácení končí. Oddlužení se ale zpravidla řeší pětiletým splátkovým kalendářem. V tomto období je pravidelně strhávána část mzdy ve výši obdobné jako při srážkách ze mzdy v rámci exekuce. Často se tak stává, že dlužník za pět let nakonec uhradí 50, 70 nebo i 100 procent všech svých závazků,“ řekl Jan Malý.
Pomoc (ne)hledejte u oddlužovací společnosti
Dlužníci, kteří již nevědí kudy kam, na institut osobního bankrotu spoléhají. Sami ale nevědí, co všechno obnáší a jakým způsobem návrh podat. Obracejí se proto na nejrůznější oddlužovací společnosti, které jim s vyhlášením osobního bankrotu pomáhají.
Návrh na osobní bankrot může podle současné legislativy vypracovat kdokoli. Dlužník tak může narazit i na společnosti, které zneužijí jeho tíživé situace a neinformovanosti, a za špatně zpracovaný insolvenční návrh si naúčtují neúměrně vysokou cenu.
Odměna oddlužovací společnosti se může vyšplhat i na desítky tisíc korun, což může dlužníka přivést do ještě větších potíží a prohloubit jeho dluhovou past. Stejného názoru je i ministr spravedlnosti Robert Pelikán: „Lidé by měli mít možnost splatit své dluhy, aniž by přitom spadli na sociální dno.“ Ministerstvo spravedlnosti proto připravilo novelu insolvenčního zákona, která se mimo jiné zaměřuje právě na oddlužovací společnosti.
REKLAMA
Novela insolvenčního zákona v ohrožení
V rámci novely insolvenčního zákona si chce ministerstvo posvítit na společnosti, které poskytují služby související s institutem oddlužení. Právní pomoc v oddlužení by nově mohli poskytovat pouze insolvenční správci, advokáti, notáři, ale i tzv. akreditované osoby, které od ministerstva získají příslušné oprávnění. Za poskytované služby by akreditované osoby nemohly přijímat odměny.
Ministerstvo se novelou také například rozhodlo intenzivněji chránit před tzv. „šikanózními“ insolvenčními návrhy zavedením tvz. „předběžného posouzení věřitelského návrhu“. Dalšími oblastmi, kterými se novela zabývá, je zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů či změnou systému přidělování insolvenčních věcí a posílením dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce.
Účinnost novely je naplánována na 1. červenec 2016. Dočkat se ale nemusíme. Ambice ministerstva vyřešit vše najednou se mu nemusí vyplatit. Legislativní rada vlády již dvakrát vrátila návrh insolvenčního zákona s mnohačetnými připomínkami ministerstvu k přepracování. Zda novela nakonec najde své místo na slunci, si budeme muset ještě chvíli počkat.