Špatné těsnění u oken, nesprávné větrání, nezateplená nemovitost, ošizené izolace (jinak řečeno a v duchu této knihy „topit pánu Bohu do oken“), výběr nevhodných, na spotřebu náročných spotřebičů, dlouhodobé ponechávání nepoužívaných přístrojů v režimu stand-by (pohotovostní režim – televize, počítač, přehrávač, tiskárna, nabíječky, adaptéry, video, DVD, monitory apod. – úspory ve stovkách, ale i tisících korun ročně, uvádí se, že jde až o 10 % spotřeby), neekonomické chování například při vaření plné konvice vody kvůli jednomu šálku čaje, vyhazování potravin, plýtvání při mytí nádobí či čištění zubů pod tekoucí vodou.
U posledního bodu se zastavím, abych jej detailněji rozebral pro ilustraci a názornost, jak halíře dělají tisíce.
Tip: Pokud voda stojí 80 korun (vodné plus stočné) za kubík (1 000 litrů), tedy 8 haléřů za litr, pak tekoucí voda při čištění zubů (cca 20 litrů), nás ročně přijde na těžko uvěřitelných 1 200 korun (8 halířů x 20litrů x 2 denně x 30×12).
K obdobným číslům bychom došli, pokud bychom nepoužívali toaletu s dvěma intenzitami spláchnutí (3 a 10 litrů) a dle potřeby rozumně nevyužívali tu nižší z nich (rozdíl 7 litrů x 8 nešetrných použití = 56 litrů denně x 30×12 = 1 612,8 korun).
V podobném měřítku najdeme úsporu, pokud se budeme místo koupání ve vaně sprchovat (2× až 3× menší spotřeba vody), a dokonce při mydlení budeme tekoucí sprchu vypínat. Samotný výpočet tentokrát nechám na ctěném čtenáři, nicméně na tomto příkladu můžeme krásně vidět rozdíl mezi pojmy – plýtvání a užívání si. Zatímco proti teplé koupeli nemůže nikdo nic namítat (pokud na to máme a pokud nepotřebujeme výrazně šetřit), tak nechat téct vodu zcela zbytečně (ať už při čištění zubů, mytí nádobí nebo u toalety) je prostě marnotratnost.
Tip: Další úsporu najdeme, pokud si karafu s pitnou vodou budeme dávat do ledničky, abychom při každém napití nemuseli odpouštět vodu z kohoutku, dokud nebude řádně studená, což oceníme zvláště v letních měsících.
A s tím souvisí i móda balených vod. Proč si je kupovat, když voda z vodovodu je minimálně stejně kvalitní? O ceně a ekologickém aspektu nemluvě. Jak se z drobných stávají tisícovky, může krásně ilustrovat následující tabulka průměrné denní spotřeby pitné vody (na osobu) a naší představě pak snadno pomůže, pokud si jednotlivé řádky vynásobíme dle našeho současného chování ke spotřebě vody.
Tabulka 1: Spotřeba vody v domácnosti
Činnosti (na osobu) |
Průměrné denní hodnoty (v litrech) |
Kč za den |
Kč za rok |
Osobní hygiena, sprcha |
42 |
3,26 |
1 189,9 |
WC |
28 |
2,17 |
792,05 |
Praní, úklid |
16 |
1,24 |
452,6 |
Příprava jídla, mytí nádobí |
8 |
0,62 |
226,3 |
Mytí rukou |
6 |
0,47 |
171,55 |
Zalévání |
5 |
0,39 |
142,35 |
Pití |
2 |
0,16 |
58,4 |
Ostatní |
4 |
0,31 |
113,15 |
Celkem |
111 |
8,62 |
3 146,3 |
Cena vodného a stočného = 77,65 Kč (2015). Vodné a stočné v roce 1990 = 0,80 Kč
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace (PVK), údaje za region Praha
Tabulka 2: Plýtvání vodou
|
Litry za den |
Kč za rok |
|
Kapající kohoutek |
slabě |
24 |
683 |
Kapající kohoutek |
silně |
54 |
1 530 |
Protékající splachovač na WC |
slabě |
150 – 1.000 |
4 270 – 28 342 |
Protékající splachovač na WC |
silně |
1.000 – 2. 000 |
28 342 – 56 684 |
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace (PVK), cena vodného a stočného = 77,65 Kč (2015)
Článek je ukázkou z knihy „Konec finančních negramotů v Čechách“ Patrika Nachera, která je ke koupi v nakladatelství Plot.