Dluhy jsou denním chlebem nejen českých domácností

Od roku 1990 dluhy českých domácností rostou. Z mezinárodního průzkumu ING v 15 zemích vyplynulo, že 49 procent Čechů je s výjimkou hypotečního úvěru zatíženo nějakým dluhem. Jsme tak jen lehce pod evropským průměrem, který činí 50 procent. Nejméně zadlužení jsou v Evropě Nizozemci (31 procent) a Italové (41 procent). Menší podíl zadlužených obyvatel má dokonce i Španělsko, kde se k nějakému sobnímu dluhu přiznalo 44 procent lidí. Naopak v Turecku dluží tři čtvrtiny obyvatel a ve Spojených státech 65 procent lidí.

„Jak výsledky průzkumu ukazují, stává se život na dluh standardem pro vysoký podíl obyvatel, a to nejenom u nás. Jde přitom o rizikovou disciplínu, kdy i relativně nízké dlužné částky dokážou při nenadálých finančních potížích narůst do rozměrů, které přestane jedinec či domácnost zvládat,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR. Růst dluhů českých domácností potvrzují i údaje České národní banky. Celkové dluhy českých domácností vzrostly za loňský rok o 94,3 miliardy korun na více než 1,332 bilionu korun.

Osobní půjčka je v módě

Nejčastějším nehypotečním dluhem je osobní půjčka. Prostřednictvím osobní půjčky dluží pětina lidí, skrze kreditní kartu pak jeden z deseti Čechů a rodině a přátelům zhruba osm procent lidí. Osobní půjčka vede i evropské žebříčky nehypotečních dluhů. Výjimkou je Velké Británie a Turecko, kde dávají přednost kreditním kartám.

Ve Velké Británii dluží na kreditních kartách 24 procent a v Turecku dokonce 49 procent obyvatel. Kreditní karty mají v oblibě i lidé ve Spojených státech a Austrálii, kde jejich podíl dosahuje 35 procent, resp. 29 procent.

Kdo spoří, má za tři

Průzkum zkoumal také spokojenost lidí s mírou zadlužení a jejich úsporami. Úspory českých domácností na jednodenních vkladech se za loňský rok meziročně zvýšily o 151,9 miliard korun na 1,533 bilionu korun. Naopak klesly úspory domácností na účtech s výpovědní lhůtou o téměř 22 miliard korun na 279 miliard korun. Přesto je s výší svých úspor spokojena čtvrtina Čechů. Na druhou stranu nespokojenost s mírou zadlužení vyjádřilo 45 procent dotázaných.

^REKLAMA

Spokojenost s úsporami převýšila nespokojenost s výší dluhů pouze v Lucembursku a Velké Británii. 40 procent Lucemburčanů a 39 procent Britů je spokojených s úsporami, nespokojených s dluhy je 27 procent obyvatel Lucemburska a 37 procent obyvatel Velké Británie. V ostatních evropských zemích převážila nespokojenost s dluhy nad spojenosti s úsporami.

Jídlo se loni prodražilo

V uplynulém roce si nejvíce Evropané připlatili za energie, služby, jídlo, zdraví a bydlení. Výdaje za energie, vodu a další služby vzrostly u více než čtyřiceti procent dotazovaných, pouhá desetina na těchto výdajích ušetřila. Vyšší náklady na jídlo měla v uplnulém roce téměř třetina Evropanů a více než čtvrtina si připlatila za zdraví a dopravu. Náklady na bydlení vzrostly pětině Evropanů. Zalovit hlouběji v peněžence museli Evropané také v oblasti vzdělání a údržby domácnosti.  

Uskromnit se dokázali Evropané v oblasti výdajů na oblečení, dovolené nebo volnočasové aktivity, kde se přibližně třetině dotazovaných podařilo výdaje snížit. Lidé bez úspor dokázali snížit své náklady ve všech kategoriích kromě nákladů spojených s bydlením a službami.

„Pokud se domácnost dostane do situace, kdy potřebuje půjčit peníze, je důležité vybírat důvěryhodného partnera s korektní nabídkou úrokové sazby a dalších poplatků. Prioritou domácnosti by pak mělo být půjčku co nejdříve splatit a začít spořit tak, aby bylo možné podobné situace v budoucnu řešit z finanční rezervy,“ dodává Libor Vaníček.

Mezinárodní průzkum ING realizovala agentura Ipsos v 15 zemích na vzorku 14 664 osob.