Češi financují bydlení nebezpečně na krev

„O nemovitost podle svých snů stojí Češi tolik, že jdou často na hranici svých možností. Situaci, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, však nelze rozhodně označit za správnou a dlouhodobě bezpečnou,“ uvádí k výsledkům výzkumu Petr Stuchlík, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Fincentrum.

Obavy z případných problémů, do kterých by se české domácnosti mohly dostat, má kvůli úvěrovému boomu i Česká národní banka (ČNB). Zpřísnila proto svá doporučení, aby přinutila banky nepůjčovat lidem tzv. na krev. Od října 2016 klesne doporučená maximální výše LTV z 100 % na 95 % a od dubna 2017 pak dokonce na 90 %.

Jedná se spíše o preventivní opatření, vzhledem k tomu, že i samotné ČNB přijde nepravděpodobné, že by se české domácnosti jako celek měly dostat během příštích pěti let do výraznějších problémů. Na základě zátěžových testů ČNB by musely příjmy domácností poklesnout o 20 % a úrokové sazby vzrůst o 11 procentních bodů, aby se medián ukazatele nepřiměřené dluhové zátěže (DSTI – debt service-to-income – splátky úvěrů k čistým příjmům domácností s hypotečním úvěrem) dostal na úroveň 40 %.

Vysoké pravidelné měsíční platby za splátky hypotéky a další výdaje na bydlením, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné či energie, ale výrazně zatěžují rodinný rozpočet a znemožňují rodinám vytvářet si dostatečnou finanční rezervu.

Minimální finanční rezerva tři až šest měsíců

Ministerstvo financí doporučuje vytvořit si finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů domácnosti. Finanční rezerva slouží především jako ochrana při nemoci či ztrátě zaměstnání, ale také před neočekávanými finančními výdaji, jako je například koupě nového domácího spotřebiče či oprava rozbitého auta.

^REKLAMA

České domácnosti jsou na tom ale hůře. Více než polovina domácnosti, které splácejí hypotéku, nedokáže bez změny životní úrovně ze svých úspor vyžít ani tři měsíce. Tři až šest měsíců dokáže žít za stejných podmínek pouze čtvrtina domácností. Déle než rok si stejnou životní úroveň při výpadku příjmů může dopřát pouze necelých 9 % domácností s hypotékou.

Investice do nemovitosti často „vysaje“ rodinný rozpočet do poslední koruny. Navíc vyhlídky domácností vytvořit si alespoň minimální finanční rezervu se se splátkou hypotéky, která výrazně napíná rodinný rozpočet, příliš nelepší. Často jsou celkové náklady na bydlení dokonce vyšší, než rodina před podpisem hypoteční smlouvy očekávala.

„Výrazné zatížení rodinného rozpočtu se promítá do schopnosti vytvářet úspory. Celých 44 % dotázaných nedokázalo v rodinném rozpočtu ušetřit za uplynulých 12 měsíců alespoň 15 tisíc korun a nevytvořili tak ani rezervu ve výši dvou splátek hypotéky,“ doplňuje Petr Stuchlík.

Největší problém s úsporami mají lidé v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Naspořit méně než 15 tisíc korun se podařilo za posledních 12 měsíců na Moravě téměř 60 % obyvatel. Naopak nejspořivější jsou Pražané. Více než 40 % z nich dokázalo za rok vytvořit finanční rezervu větší než 45 tisíc korun. 

^REKLAMA

Méně může znamenat více

Důležité je již ve fázi výběru vhodné nemovitosti zvážit, do jaké míry daná nemovitost zatíží rodinný rozpočet. Zvolit o něco levnější nemovitost může značně odlehčit rodinným financím v budoucnosti.

Kvalitní finanční poradce by měl kromě zprostředkování hypoteční smlouvy pomoci i s bezpečným nastavením rodinného rozpočtu a zpracováním detailní finanční rozvahy, která klientům pomůže vyhnout se nepříjemným překvapením v budoucnu.

„V praxi to často znamená, že naši poradci propojují své klienty již ve fázi záměru koupě nemovitosti s kolegy z realitní kanceláře ve skupině Fincentrum a hledají levnější nemovitost, která by odpovídala potřebám rodiny, ale méně zatížila rodinný rozpočet,“ uzavírá Petr Stuchlík. Na pomoc odborníka se ale spoléhá pouze 45 % lidí.

Dokonce 18 % dotázaných by dalo přednost levnější nemovitosti a nižším hypotečním splátkám, aby ulevili svému rodinnému rozpočtu. Na napjatost rodinného rozpočtu ukazuje i skutečnost, že společně s hypotečním úvěrem využívá téměř 36 % lidí kontokorent k běžnému účtu, kreditní kartu pak téměř 32 % a spotřebitelský úvěr téměř 24 % dotázaných.