Ceny bytů: Česko dýchá na záda západní Evropy

Studie poradenské společnosti Deloitte porovnává údaje 19 evropských zemí včetně Ruska a Izraele. Nabízí nový pohled na bytový trh nemovitostí, protože srovnává mimo jiné země v závislosti na rozloze nemovitosti, kterou si mohou lidé v jednotlivých zemích či městech pořídit za 200 tisíc eur (5,4 milionu korun). Průměrně si lidé za tuto cenu mohli dovolit ve větších evropských městech v loňském roce 89 m² a napříč evropskými zeměmi 114 m².

Jiný kraj, jiný mrav

Největší plochu pořídíte za 200 tisíc eur v Rusku (276 m²), a to přestože Moskva patří k městům s nejdražšími rezidenčními nemovitostmi. V Maďarsku, Portugalsku a Polsku si za stejnou cenu pořídíte pětipokojový byt o rozloze téměř 200 m².

Česká republika se společně s Holandskem, Německem, Belgií a Slovinskem řadí mírně pod průměr evropských zemí, za 200 tisíc eur si koupíte pouze byt se čtyřmi pokoji. Italové, Rakušané a Irové si nemohou dovolit ani evropský průměr. Nejhůře jsou na tom ovšem Britové, kteří si pořídí jen jednopokojový byt o velikosti 39 m². K nejdražším lokalitám patří kromě Velké Británie také Francie či Izrael.

Nejlevněji nakoupíte v Debrecenu, nejdráže v Londýně

Z porovnání 57 hlavních evropských měst vychází jako nejdražší s neuvěřitelnou cenou 18 126 eur (téměř 490 tisíc korun) vnitřní  Londýn. Mnohem levněji pak vyjde bydlení ve vnějším Londýně, kde průměrné ceny dosahují „pouze“ 8 575 eur (téměř 232 tisíc korun). 

Druhým nejdražším městem je Paříž, kde  se ceny pohybují v průměru kolem 10,7 tisíce eur (290 tisíc korun) a kolem 8 tisíc eur (216 tisíc korun) u starších bytů. Trojici na stupni vítězů nejdražších měst pak doplňuje Tel-Aviv s cenou za metr čtvereční přesahující 7 tisíc euro (189 tisíc korun).

^REKLAMA

Nejdražšími městy v zemi bývají většinou hlavní města. Výjimku ovšem tvoří právě Tel-Aviv, který předstihl Jeruzalém, stejně tak jako Mnichov Berlín, Miláno Řím a Barcelona Madrid. Je to způsobeno především tím, že ceny v Římě a Berlíně v loňském roce klesaly a v Madridu rostly pouze mírně.

S cenou 997 eur za metr čtvereční (přibližně 27 tisíc korun) je nejlevnějším bydlením Debrecen v Maďarsku. Jedno z nejlevnějších bydlení najdete také v Rusku v Ekaterinburgu 1 004 eur za metr čtvereční, což je o 62 procent méně než v Moskvě. Města střední a východní Evropy patří obecně k těm levnějším. Výjimku tvoří Moskva s cenou 2 688 eur za metr čtvereční (téměř 73 tisíc korun), a to i přestože ceny v ruském hlavním městě každoročně klesají (v loňském roce poklesly meziročně o téměř 30 procent).

S cenou necelých 1 920 eur za m² (52 tisíc korun) se Česká republika stala nejdražší zemí z Visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a pomalu se začíná přibližovat zemím západní Evropy. Stále se však řadí z regionu k nejdostupnějším.

Zatímco průměrný Čech si koupí nový byt o rozloze 70 m² za 6,9 hrubého ročního platu, Maďaři či Slovinci musí šetřit více než sedm let a Britové dokonce téměř 11 let. Od šesti do osmi ročních platů musí mít naspořeno Italové, Irové či Francouzi. Nejdostupnější bydlení je v Německu, kde potřebují lidé pouze 3,3 hrubého ročního platu.

^REKLAMA

Ceny převážně rostou a růst budou

Stejně tak jako v roce 2014 rostly ceny nemovitostí v roce 2015 ve 12 sledovaných zemích. Největší růst cen nemovitostí byl loni v Irsku (27 procent). Irsko následoval Izrael s růstem o 10,8 procenta a Španělsko  s 10,6 procenty. Španělsko se tak v posledních dvou letech s růstem přesahujícím 10 procent dostává z velkého poklesu, ke kterému došlo během finanční krize. 

V Maďarsku a Nizozemsku vzrostly ceny nemovitostí v loňském roce o 5,6 procenta, resp. 3,7 procenta. Česká republika se s růstem o 3,6 procenta drží v těsném závěsu za Holandskem. Pomaleji pak rostly ceny v Německu (3,2 procenta) a Rakousku (0,3 procenta).  

V Rusku a Itálii pokračovaly ale ceny v předloňském poklesu. Zatímco Itálie zaznamenala pouze mírný pokles cen, na cenách ruských nemovitostí se podepsalo především oslabení rublu, které poslalo k zemi ceny nemovitostí v eurech o 27 procent.

„Příčin k růstu cen nemovitostí je hned několik, z nichž tou první jsou asi nízké úrokové sazby na jedné straně zvyšující dostupnost hypoték, na straně druhé nutící investory hledat zajímavá „bezpečná“ aktiva, kterými se staly domy, byty a pozemky. K zájmu o nemovitosti přispívá i relativní optimismus spotřebitelů ve velké části EU odrážející pozitivní vývoj ekonomiky, respektive klesající nezaměstnanost a rostoucí mzdy,“ říká Petr Dufek z ČSOB, a dodává: „Ne všude však panuje dobrá nálada a roste zájem nakupovat reality. Stačí se podívat na předluženou periferii a obrázek je hned jiný. Ceny nemovitostí v Itálii se už nyní dostávají na nejnižší úroveň za posledních sedm let.“