Zastaralý bytový fond nahrává stavebním spořitelnám
Kromě nízkých úrokových sazeb je důvodem rostoucího zájmu o úvěry ze stavebního spoření zastarávání bytového fondu a potřeba jeho obnovy. Nemalý podíl na zvýšené popularitě stavebního spoření má i snižování energetické náročnosti nemovitostí, kterou dotuje stát. Rekonstrukcí lze u starších staveb snížit spotřebu energie i o více než polovinu.
Průměrné sazby klesají
Stále klesají nejen průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů, ale i úvěrů ze stavebního spoření. Zatímco průměrné sazby hypotečních úvěrů klesly podle údajů České národní banky (ČNB) ze 3,72 % v roce 2011 na loňských 2,23 % (podle Fincentrum Hypoindexu činila vloni průměrná úroková sazba 2,14 %), úrokové sazby úvěrů ze stavebního spoření se snížily ze 4,47 % na 4,16 %. Pod pět procent se přitom úrokové sazby hypotečních úvěrů (4,40 %) i úvěrů ze stavebního spoření (4,93 %) dostaly poprvé v roce 2010.
Bytový fond zastaralý, ale ne starý
Výsledky posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 ukázalo, že průměrné stáří obydlených bytových domů v Česku bylo 52,4 let, rodinných domů 49,3 let a bytů 46,5 roku. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je bytový fond České republiky spíše starší.
Podle nejnovější publikace Ministerstva pro místní rozvoj, která zmapovala bydlení v Česku v loňském roce, se však bytový fond v Česku „nijak zásadně nevymyká situaci ve vyspělých evropských zemích – spíše naopak – např. Spojené království, Belgie, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo mají vyšší podíl bytů postavených nebo rekonstruovaných před rokem 1980.“
Bytový fond zastaralý, ale ne starý
Objem úvěrů na bydlení činil podle ČNB k poslednímu dni roku 2015 celkem 971 781 milionů korun. Největší podíl (867 028 milionů korun) připadl na hypoteční úvěry a na úvěry ze stavebního spoření (76 997 milionů korun).
REKLAMA
Podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) si v loňském roce půjčilo na bydlení více než 75 tisíc Čechů v celkovém objemu 45,8 miliardy korun. Meziročně došlo k nárůstu objemu poskytnutých finančních prostředků o 23 %. Průměrná výše úvěrů ze stavebního spoření dosáhla 610 tisíc korun.
Modernizace a rekonstrukce v čele
Nejčastějším motivem úvěru ze stavebního spoření byla podle AČSS rekonstrukce či modernizace stávajícího bydlení (48 %). Dalších 22,8 % úvěrů směřovalo na koupi bytu nebo rodinného domu a 5,3 % na nové byty a rodinné domy. „Co do objemu vypůjčených peněz tvořil podíl rekonstrukcí 25,9 procenta z celkových bezmála šestačtyřiceti miliard korun. Koupě bytů nebo domů tvořila 31,9 procenta a výstavba 6,4 procenta,“ uvedla Veronika Vároši z tiskového oddělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Vývoj trhu stavebního spoření naznačuje, že by růst loňského roku mohl být v letošním roce překonán. V prvním pololetí 2016 bylo podle údajů Ministerstva financí uzavřeno 242 tisíc nových smluv, za celý rok 2015 to bylo 373 tisíc smluv. Celkový počet úvěrů ze stavebního spoření dosáhl v loňském roce 695 tisíc v celkovém objemu téměř 242,66 miliard korun, ale v prvních šesti měsících letošního roku to již bylo více než 670 tisíc úvěrů v objemu téměř 240 miliard korun, což představuje pouze o jedno procento méně než ke konci roku 2015.
„Asociace předpovídá pro letošní rok nárůst úvěrů o 12 % a meziroční zvýšení počtu nových smluv o 5 %. Půlroční data nám dávají plně za pravdu. Přitom vloni stavební spoření rostlo nejrychleji za posledních pět let,“ říká tajemník AČSS Jiří Šedivý.