Evropané jsou při pořízení nemovitosti na hypotéku zvyklí platit část ceny z vlastních úspor

„Každá země si během své historie projde rozdílnou zkušeností, ať už kulturní, ekonomickou, nebo politickou, což má samozřejmě vliv na myšlení jejích občanů. Odráží se to pak v rozdílných požadavcích zákazníků. Nejinak je tomu u klientů hypotečních bank. Zatímco Ital předem počítá, že polovinu nové nemovitosti zaplatí z vlastních úspor, Maďar řeší, v jaké měně si hypoteční úvěr sjednat. Čech si rovnou svou hypotéku zafixuje alespoň na tři roky,“ poukazuje na základní rozdíly mezi evropskými státy Bohdan Suchánek, marketingový ředitel Hypoteční banky. „I proto je někdy těžké srovnávat vývoj hypotečních trhů jednotlivých zemí v Evropě,“ dodává.

Italové platí více než polovinu ceny nemovitosti z vlastní kapsy

Průměrný Evropan si podle dat Evropské hypoteční federace (EMF) před tím, než si zažádá o hypotéku, naspoří zhruba čtvrtinu z odhadní ceny nemovitosti. Daleko nejvíce z vlastní kapsy hradí při pořízení nemovitosti v Evropě Italové. Průměrná hodnota ukazatele výše úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti, tzv. LTV,  zde činí jen 48 %. Jinými slovy: Italové si berou hypotéku na méně než polovinu hodnoty kupované nemovitosti a zbylou část hradí ze svých vlastních zdrojů. Přitom průměrná odhadní cena nemovitosti, zde patří mezi nejvyšší v Evropě a dosahuje 249 700 €. To je obdobná cena, jakou zaplatí v Itálii zájemce o nejnovější Ferrari 599 GTO.

Nejvyšší ceny realit vykazuje Německo. Průměrná cena kupované nemovitosti zde dosahuje 276 600 €, nicméně na rozdíl od Italů financují Němci převážnou část kupní ceny hypotékou a pouze zhruba 28 % hradí ze svého. Průměrná doba splatnosti hypoték dosahuje v Německu 31 let, což je téměř stejně dlouhá doba, po jakou svoji nemovitost splácejí podstatně méně zadlužení Italové. Z důvodu vysokých cen vlastnického bydlení převažuje jak v Itálii, tak Německu sklon k nájemnímu bydlení. U našich západních sousedů této možnosti využívá téměř 60 % domácností. Navíc je napříkald v Německu bydlení v nájmu stejěn prestižní záležitostí, jako bydlení ve vlastním.

Jak vyplývá z následující tabulky, Italové a Němci nejsou zdaleka jediní, kteří se snaží alespoň část kupní ceny uhradit z vlastních zdrojů.

Tabulka: Průměrná výše LTV ve vybraných zemích Evropy

Zdroj: Hypoindex.cz, EMF ( www.hypo.org )

V České republice jsou také klienti zvyklí platit si část pořizované nemovitosti ze svých úspor. Statistiky Hypoteční banky, která je největším poskytovatelem hypoték v ČR, ukazují, že největší podíl z celkového objemu poskytnutých úvěrů mají v současnosti hypotéky do 85 % LTV. Hypoteční banka ale například jako jedna z mála bank v ČR stále svým klientům nabízí hypotéky až do 100 % z odhadní ceny nemovitosti. Zájem Čechů o tyto hypotéky je ale nízký, řádově v jednotkách procent – i Češi preferují na své bydlení použít část svých úspor.

Hypotékám v cizích měnách odzvonilo

Před příchodem finanční krize zažívaly v Maďarsku a Polsku velký rozkvět hypotéky v cizích měnách. Díky posilujícímu kurzu zlotého a forintu se tyto hypotéky téměř „splácely sami“ a podíl tohoto typu hypoték dosahoval v některých bankách až 80 % produkce. S příchodem finanční krize se situace obrátila, reálná výše splátek v Maďarsku skokově vzrostla o desítky procent a hypotéky přerostly svým klientům velice rychle „přes hlavu“. Ze slepé uličky nakonec musela maďarským domácnostem pomoci jejich vláda. Výsledkem je velice rychlý odklon od tohoto typu hypoték. V posledním čtvrtletí loňského roku již polské banky poskytly 77,4 % hypotečních úvěrů v domácí měně, 14 %  v eurech a 8,1 % v dříve tolik oblíbených švýcarských francích.

Na Slovensku fixní sazby téměř neznají

Ačkoliv slovenský a český trh mají mnoho společného a dokonce řada českých bank má na Slovensku „své sestry“, preference klientů v obou zemích jsou diametrálně odlišné. Podle průzkumu Hypoteční banky by více než 80 % lidí dalo v České republice přednost fixním sazbám. Na Slovensku je to přesně naopak. V loňském i letošním roce zde zcela dominují hypotéky s plovoucí úrokovou sazbou, případně hypotéky fixované na dobu jednoho roku.

Kromě Slovenska si vysokou popularitu udržují flexibilní úrokové sazby hypoték také v dalších zemích Evropské unie jako je Polsko, Velká Británie, Itálie nebo Francie, kde hypotékám s plovoucí sazbou dává přednost zhruba 70 % klientů bank. Na opačném břehu stojí země jako Německo, Švýcarsko a Rakousko, kde se podíl hypoték s fixní úrokovou sazbou pohybuje také od 70 % výše.    

„Příklon k variabilním sazbám v některých zemích vyplývá z lokálních zvyklostí, kde je hypotéka s variabilní sazbou již dlouhou dobu stabilně poskytovaným produktem. Klienti ji znají, vědí nejen o jejích pozitivech, ale také si plně uvědomují rizika, která z ní plynou. Jsou tedy připraveni na neustálé výkyvy a změny ve výši měsíčních splátek. Rodinný rozpočet si plánují s dostatečnou rezervou i na navýšení měsíčních splátek. Nedávný průzkum Hypoteční banky ale ukázal, že více než 80 % Čechů stále preferuje jistotu v podobě fixních sazeb,“ říká Bohdan Suchánek, marketingový ředitel Hypoteční banky.