Prognóza vývoje světového bankovnictví na rok 2008 – pololetní aktualizace

Úvěrová krize, kterou urychlily problémy s nedisciplinovaností při poskytování úvěrů na americkém hypotečním trhu, způsobila v bankovnictví značné napětí. Poté, co došlo k navýšení úrokových sazeb a poklesu cen nemovitostí v USA v důsledku platební neschopnosti dlužníků, ztratili investoři rychle zájem o cenné papíry spojené s nekvalitními hypotékami a krátce nato také o ostatní sekuritizovaná aktiva. Vzhledem k integraci kapitálových trhů se výsledky rychle projevily po celém světě a měly dopad na banky, obchodníky s cennými papíry a zajišťovací fondy v USA, Evropě a Asii.
 

Vzhledem k rozbouřené situaci na trhu, ekonomickému zpomalení a očekávanému snižováním výnosů bude větší důraz kladen na snižování nákladů. Dosažení zásadních dlouhodobých úspor takovým způsobem, který nenaruší finanční výkonnost společnosti a nezvýší její expozici vůči rizikům, bude klíčovým pravidlem úspěchu v následujícím období.

Dalším následkem úvěrové krize byly časté změny v nejužším vedení mnoha institucí. Všichni
jistě dobře víme, v jak napjatém stavu se nachází trh práce kvalifikovaných odborníků a schopných vedoucích pracovníků s patřičnou integritou. Velkým tématem do diskuse se tedy určitě stává naléhavost talent managementu.

V posledních několika letech se banky věnovaly řešení celé řadě nových a stále složitějších regulatorních požadavků. Momentální situace ve světové ekonomice tento proces jistě nezastaví, spíše naopak. V neposlední řadě by tedy banky měly urychleně přijmout scénáře pro integrovaný přístup, který pokryje různé regulatorní požadavky najednou, zvýší efektivitu a zároveň zkvalitní compliance management.

„Přestože se finanční krize projevila hlavně ve Spojených státech a bankám ve střední a východní Evropě se závažnější problémy vyhnuly, výše uvedené závěry platí všeobecně i pro náš region. Ti, kdo se rychle nepřizpůsobí, nemohou být v současném globálním prostředí úspěšní. Proto je pro banky i v našem prostředí nejvyšší čas jednat.“ uvedl ke studii Mike Jennings, vedoucí partner pro finanční instituce ve střední Evropě společnosti Deloitte, který působí v České republice.

^REKLAMA

Níže jsou uvedeny klíčové otázky, které podle společnosti Deloitte budou banky muset řešit v dohledné budoucnosti v reakci na výše popsané měnící se prostředí:

·                Návrat do standardní situace: Ponaučení z hypoteční krize.

Nutnost věnovat se změnám v základních oblastech: podmínky poskytování úvěrů, metody oceňování majetku, adekvátnost rezerv na úvěrové ztráty a kapitál, vnitřní kontrolní mechanismus, řízení podrozvahových rizik a zveřejňování informací o rizicích.

^REKLAMA

·                Budování pobočky příští generace.

Změna role poboček – z místa, kde se pouze provádějí transakce, se stávají centra poradenství a prodeje.

·                Zajištění dostatku talentovaných pracovníků.

Zajištění dlouhodobého dostatku talentovaných vedoucích pracovníku prostřednictvím speciálních programů (talent management)

^REKLAMA

·                Snížení nákladové náročnosti spojené s plněním rostoucích regulatorních požadavků:

Integrované řízení rizik a zajištění souladu se zákonnými požadavky.

Přijetí integrovaného, celofiremního přístupu k zajištění souladu s regulatorními požadavky, který posílí efektivitu a zároveň zkvalitní řízení rizik. 

·                    Dlouhodobě udržitelná banka: Kde se šetrný přístup k životnímu prostředí kombinuje  s prostředím pozitivně nakloněným podnikání.

Využití velkých obchodních příležitostí, které přináší ekologicky uvědomělá společnost. 

·                Konsolidace platebního styku: Čas jednat.

Provedení organizačních změn přesahujících zavedené struktury a vytvořit tak inovativní „centrální“ systémy, které zjednoduší platební systémy a povedou k omezení nákladů a zvýšení flexibility.