Zákon o oceňování majetku u nás platí od roku 1997. Od té doby došlo v Česku k dynamickému ekonomickému a právnímu vývoji včetně vstupu České republiky do EU. Z metodického hlediska se například díky internetu rozvinuly a zrychlily oceňovací metody, které mohu využívat řádově vyšší kvantity i kvality informací a cenové dokumentace. Ze všech výše uváděných důvodů je zřejmé, že dílčí novela původního zákona již nestačí a je třeba navrhnout zcela nový zákon.
Jako největší změnu hodnotí znalecký ústav Grant Thornton Valuations novou definici takzvané obvyklé ceny. „Průměrně se doba zpracování jednoho ocenění nemovitosti pohybuje kolem 2–3 týdnů. Je velmi pravděpodobné, že díky novému zákonu a přesnějšímu vysvětlení pojmů se doba zkrátí“, říká Jiří Kadrman.
V dosud platné úpravě zákona je stanovení obvyklé ceny zúženo pouze na porovnávací metodu, která je sice nazývána „královskou“, ale má své limity zejména při oceňování specifických nemovitostí jako třeba sakrálních nebo inženýrských staveb. Grant Thornton Valuations jako znalecký ústav, který se již dlouho pohybuje na reálném trhu, doporučuje rozšířit možnost stanovení obvyklé ceny i o případné použití výnosové a nákladové metody formou následné rekoncilizace, tedy uváděním souvislostí do souladu. Tato navržená úprava je také ve větším souladu s mezinárodními normami pro oceňování a mezinárodně standardně používaným pojmem „Tržní hodnota“. Pokud bude nový oceňovací zákon přijat v předložené podobě, bude dosaženo větší míry kompatibility.
Vstoupit do diskuze
0 komentářů