Úvěrový trh se mění k nepoznání

V době největšího hypotečního boomu a rekordně nízkých úrokových sazeb přichází nový zákon o úvěru pro spotřebitele. Cílem novely je především větší ochrana spotřebitele. Kromě spotřebitelských úvěrů a hypotečních úvěrů se do kleští regulace dostávají i tzv. mikropůjčky a nebankovní poskytovatelé úvěrů.

Svět plný výhod pro klienty

Novela se vztahuje na klienty, kteří uzavřou úvěrovou smlouvu od 1. prosince, nebo jim po tomto datu skončí fixace. Klienti se mohou díky zákonu lépe orientovat v jednotlivých konkurenčních nabídkách úvěrů, protože povinně získají ucelenou informaci o celkové nákladovosti úvěru (RPSN – roční procentní sazba nákladů) v zákonem přesně dané struktuře. Klient má navíc čtrnáctidenní lhůtu na rozmyšlenou, po kterou banky nesmějí nabídku měnit.
Banky mají také novou povinnost informovat klienty o konci fixace tři měsíce před ukončení současné fixace. Dosud nebyla lhůta zákonem upravena a banky nejčastěji zasílaly novou nabídku šest týdnů před koncem fixace.
Instituce musejí přísněji hodnotit úvěruschopnost klientů. Pokud klienta neprověří dostatečně, klient může úvěr splatit podle svých možností bez úroků a poplatků. Ustanovení zákona o posuzování schopnosti klienta úvěr splácet může v konečném důsledku vést k nárůstu spotřebitelských žalob ve snaze dlužníků na úvěru vydělat. Navíc klienti, kteří úvěr neobdrží oficiální cestou, budou zřejmě řešit svou situaci s pomocí lichvářů.
Na klienta čeká větší administrativní zátěž, kterou přinese informační povinnost poskytovatelů. Z několika málo stránek úvěrových smluv dostane klient do ruky celý štos papírů k prostudování.

Společnosti našly skulinku

Nový zákon umožňuje lidem splatit bez sankcí čtvrtinu hypotečního úvěru. Mimořádnou splátku je možné zaplatit jednou ročně vždy v měsíci před výročím smlouvy. Splatit může klient i celý hypoteční úvěr v případě, že prodává nemovitost, která byla hypotékou financována nebo sloužila jako zajištění úvěru. To přijde klienta na jedno procento z předčasně splacené částky, maximálně však 50 tisíc korun. Podmínkou je smlouva starší dvou let.
Klienty jistě potěší strop na sankce za pozdní splátky půjček, které novela zavádí. Pokud dlužník přestane úvěr splácet, může poskytovatel po dlužníkovi požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení, který je v současné době 8,05 procenta a smluvní pokutu ve výši maximálně 0,1 procenta z částky v prodlení každý den. Celková pokuta nesmí překročit polovinu výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun.
Zákon ale nemyslí na poplatky za upomínky. „Omezení smluvních pokut je potřebné, ale bohužel řada firem už našla způsob, jak ho obejít. Účtují si vysoké částky za upomínky, což zákon nezakazuje. Počet upomínek nijak neomezují, takže teoreticky mohou klientovi v potížích naúčtovat další peníze a ještě zhoršit jeho situaci,“ uvedl Martin Šváb, ředitel právního oddělení úvěrové společnosti Provident.

Nebankovky pod drobnohledem ČNB

Na všechny poskytovatele půjček nově dohlíží Česká národní banka (ČNB), která bude udělovat i licence. Nebankovní poskytovatelé mají na podání žádosti o udělení akreditace do konce února 2017, jinak jejich činnost zanikne.
„Proces licencování garantuje všem účastníkům trhu, že oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru obdrží pouze takový subjekt, který v průběhu licenčního řízení prokáže splnění podmínek pro udělení oprávnění“ vysvětluje člen bankovní rady Tomáš Nidetzký a dodává: „Tím je například důvěryhodnost, odborná způsobilost nebo počáteční kapitál. Dále bude nutné splnit některé požadavky na výkon činnosti, jako je například nastavení zákonných pravidel odměňování, postupů pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nebo pravidel pro jednání se spotřebiteli v prodlení.“ Požadavek na základní kapitál ve výši 20 milionů korun může být pro řadu poskytovatelů likvidační.
ČNB má na rozhodnutí o udělení licence 15 měsíců. Po tuto dobu však mohou ve svém podnikání pokračovat i nepoctiví poskytovatelé, kteří po uplynutí lhůty svou činnost ukončí a jejich pohledávky se ocitnou v rukách inkasních společností.
Společnosti, které budou i po této lhůtě poskytovat úvěry bez licence, mohou od ČNB dostat pokutu ve výši až 20 milionů korun. Úvěr poskytovatele bez licence je navíc neplatný a dlužních nemusí platit úrok a zpět získá i úrok již zaplacený. Vznikne také veřejný registr poskytovatelů úvěrů.
Většina subjektů úvěrového trhu nový zákon vítá. I když si lichváři nějakou cestičku zřejmě najdou, trh by se měl pročistit. „Zákon na to jde dle mého názoru ne úplně nejšikovnější formou, jelikož základem by měl být jednotný registr úvěrových smluv. Odhalily by se tak lépe podvody, kdy dlužník zatajuje záměrně informace o svých úvěrech. Zároveň by bylo úvěrování mnohem zodpovědnější a nedocházelo by tak často k nepřiměřené zátěži dlužníků,“ ​říká Pavel Matoušek, předseda představenstva společnosti Benefi.

Hypoteční sazby již míří vzhůru

Sotva začal nový zákon platit, dopady na úvěrový trh na sebe nenechaly dlouho čekat. Pod tíhou nových povinností a rostoucích nákladů začaly banky postupně zvyšovat úrokové sazby hypotečních úvěrů. Se zdražování hypoték začala již koncem listopadu Komerční banka a od prosince se k ní přidávají další velké banky. Růst sazeb oznámila Raiffeisenbank, UniCredit Bank či Hypoteční banka.

^REKLAMA