Místní příslušnost exekutorů je návrat do 20. století

AMSP ČR dlouhodobě protestuje proti snahám vytvořit z exekutorských úřadů organizace, které budou bez ohledu na kvalitu své práce získávat jednotlivé exekuční případy, a to na základě principu náhodného přidělování soudem dle jejich teritoriální příslušnosti. Zatímco dnes fungují exekuce na tržním principu, po zavedení teritoriality by jednotlivé případy byly rozdělovány na geografickém principu. To podle zástupců malých a středních podnikatelů může ohrozit a zdražit vymáhání pohledávek.
Teritorialita podle AMSP ČR nevyřeší žádný z problémů, o kterých její zastánci hovoří – nesníží náklady soudních exekucí, neodstraní korupci v exekučních řízeních a nepřiblíží soudní exekuce dlužníkům.
Náklady soudních exekucí lze řešit daleko jednodušeji, a to snížením exekutorského tarifu. Navíc je však třeba uvést, že náklady soudních exekucí jsou již dávno zastropovány na výši nákladů, které by náležely soudnímu exekutorovi v případě, kdy by vymáhal v obvodu bydliště dlužníka, a to bez ohledu na to, kde ve skutečnosti vymáhá.
Teritorialita podle AMSP ČR neodstraní korupci v exekučním řízení, ale ve skutečnosti by ke korupci došlo po zavedení teritoriality, kdy by věřitelé byli v plné moci soudních exekutorů a byli by nuceni uplácet za řádný výkon exekuce. Korupční potenciál by ale hrozil rovněž na straně dlužníků, kteří by znali svého regionálního exekutora, a mohlo by pro ně dávat ekonomický smysl motivovat ho, aby řádně nevymáhal.
Zcela zásadní je dále fakt, že 40 % dlužníků bydlí mimo své nahlášené trvalé bydliště. Přidělení dlužníka soudnímu exekutorovi v obvodu bydliště tak těmto dlužníkům k ničemu nebude. Navíc velká část dlužníků, která se sice zdržuje v místě svého bydliště, má nějaký majetek mimo jeho obvod. V takovém případě by měl soudní exekutor nárok na vyšší náklady exekuce než dnes, protože by zasahoval mimo obvod své působnosti. Existuje rovněž možnost, že by takový majetek nemohl soudní exekutor postihnout. To by nesmírně zkomplikovalo a zpomalilo celý proces vymáhání, protože by exekutor musel předávat agendu jinému místně příslušnému soudnímu exekutorovi.
Zavedení teritoriality navíc nerespektuje způsob vymáhání dluhů ve 21. století, kde se čím dál méně využívá osobních návštěv exekutora u dlužníka a význam geografické dostupnosti exekutorského úřadu neustále klesá. Už dnes se většina pohledávek vymáhá na dálku formou stržení z bankovního účtu, srážkami ze mzdy nebo sociálních dávek apod., nehledě na elektronizaci vztahu s podnikovými dlužníky.
Standardem není teritorialita ani v Evropě. Mimo České republiky existuje celostátní působnost v sedmi dalších zemích (Anglie, Wales, Holandsko, Slovinsko, Srbsko, Makedonie, Albánie). V mnoha státech, kde existuje teritorialita, mají soudní exekutoři zachovanou volnou soutěž i v teritoriálním principu, tzn. mohou si v rámci svého teritoria konkurovat a usilovat o zákazníka cenou a kvalitou svých služeb (např. Francie, Skotsko, Belgie, Portugalsko nebo Litva). Tam, kde konkurence mezi soudními exekutory neexistuje, neexistují ani soudní exekutoři jako soukromí podnikatelé (Německo, Rakousko, Itálie nebo Španělsko). Jedinou výjimkou je Slovensko a Maďarsko, přičemž Maďarsko směřuje k zestátnění soudních exekucí.
Tisková zpráva: AMSP ČR