Finanční předsevzetí se rozplývají jako pára nad hrncem
Novoroční předsevzetí jsou pomíjivá. Výjimkou nejsou ani finanční sliby. Přes počáteční odhodlání více spořit či méně utrácet lidé pozvolna od svých slibů upouštějí. Stačí pouhé tři měsíce, aby téměř polovina lidí svá finanční předsevzetí porušila. Proč naše sliby nedodržujeme?
Průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit ukázal, že si lidé v novém roce dávají nejrůznější finančními sliby. „Češi chtějí více hlídat domácí rozpočet, každý třetí pak míní méně utrácet za zbytečnosti, plánují také odkládat část výplaty a spořit. Nejčastěji si lidé předsevezmou praktické činnosti – 13 % respondentů si slibuje, že budou chodit nakupovat se seznamem, stejný počet lidí chce včas posílat splátky a úhrady za nájem,“ shrnuje Jan Holoch, manažer zákaznické zkušenosti a finanční specialista společnosti Home Credit.
Utrácení za hlouposti je důležitější než změna banky
Nejčastějším novoročním předsevzetím je spoření. Téměř třetina lidí si na začátku roku 2017 naplánovala, že bude odkládat část své výplaty stranou a spořit. 27,9 procent respondentů si slíbilo, že nebude utrácet za zbytné záležitosti typu „udělám si radost“.
Evidovat si přesně příjmy a výdaje v rámci rodinného rozpočtu chtělo letos 15,9 procent lidí, přesto se jen v minimální míře v rámci úspor hodlají vzdát alkoholu a cigaret. Možnost hlídat si své příjmy a výdaje nabízí kromě nejrůznějších aplikací i banky. „Existuje velmi jednoduché řešení, jak mít neustále přehled o stavu svého konta. Stačí si od banky nechat zasílat informace o zůstatku na účtu, třeba ve formě upozornění v mobilní aplikaci, které je navíc zdarma,“ říká Roman Kejklíček, specialista mobilního bankovnictví Air Bank.
Příliš pozornosti Češi nevěnují ani konsolidaci svých úvěrů, aby získali výhodnější podmínky. Nechtějí si také zakládat nové spoření nebo měnit finanční instituci, aby ušetřili. Mnoho lidí přitom ani neví, kolik měsíčně za nejrůznější poplatky, tarify a služby zaplatí.
Starší na předsevzetí nevěří
Předsevzetí generace ve středním věku (mezi 30 a 44 lety) se týkají především úspor a odkládání výplaty. Mladší generace má ale ve svých 15 až 29 lety trochu jiné starosti. „Je to logické. Zatímco ti starší mají možnost vydělávat a zároveň s tím i spořit, těch mladších se mnoho finančních povinností zatím netýká. Velká část z nich zatím studuje a bydlí u rodičů, takže neřeší nájem ani odkládání části výplaty. Nejčastěji si proto slibují, že nebudou tolik utrácet,“ říká Jan Holoch.
Na rozdíl od lidí ve středním věku si starší věková kategorie (nad 45 let) finanční předsevzetí příliš nedává. Poučeni vlastní zkušeností totiž vědí, že je důležitější dělat věci průběžně a sám od sebe.
Skutek utek
Většina novoročních předsevzetí se rozplyne již během prvních několika měsíců nového roku. Po více než dvou měsících porušila své finanční předsevzetí alespoň jednou téměř polovina lidí. „Zajímavý je rozdíl mezi věkovými skupinami. Starší lidé si dávají předsevzetí méně často, ale pokud už do toho jdou, jsou mnohem důslednější než ti mladí. Skoro tři čtvrtiny své plány dodrží, zatímco mladí je neporuší pouze ve 40 % případů,“ přibližuje Jan Holoch.
Nejčastějším důvodem nedodržení předsevzetí bývá slabá vůle či nečekané výdaje. Každý druhý hříšník se ale přiznává, že neodolal pokušení pořídit si nějakou zbytečnost pro potěšení. „Důležité je uvědomit si, že přelom roku není žádné magické datum, od kterého je třeba všechno dělat správně, a pokud se to nepovede, rázem myšlenku opustit. U financí je svědomitost skutečně důležitá. Je tedy jedno, kdy přesně začnete vést domácí rozpočet nebo zda jeden týden nezapisujete pečlivě. Hlavní je se k tomu vrátit a pokračovat,“ myslí si Jan Holoch.