České domácnosti se dluhů nebojí. Vydrží jim platební morálka?
Zadluženost českých domácností roste. Na jednoho Čecha připadá dnes v průměru dluh ve výši 135 tisíc korun, před 20 lety to přitom bylo pouze 10 tisíc korun. Příjmy domácností zatím na dluhy stačí, co ale když se ekonomická situace změní?
Podle údajů České národní banky (ČNB) vzrostly letos v září dluhy českých domácností oproti srpnu o více než 6,5 miliardy korun a překročily hranici 1,5 bilionu korun. V roce 1997 byli Češi zadlužení 110 miliardami korun.
Zadlužení roste nejen u úvěrů na bydlení, které tvoří 75 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých domácnostem, ale i spotřebitelských půjček. „Spotřebitelský dluh činil před 20 lety na jednoho obyvatele 395 Kč, zatímco v roce 2017 dosáhl 20 853 Kč na každého z nás,“ říká k výsledkům srovnání Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Dluhy rostou rychleji než příjmy
Průměrná hrubá mzda v České republice pomalu, ale jistě roste. Po zohlednění růstu spotřebitelských cen na tom byli Češi nejlépe v letech 2002 a 2003, kdy platy rostly rychleji než ceny. Nejhůře se zatím Čechům dařilo o deset let později v letech 2012 a 2013, kdy mzdy cenám nestačily.
Od roku 1997 do roku 2016 se hrubá mzda zvýšila z 10 802 korun na 27 589 korun. Zatímco hrubá mzda v tomto období vzrostla 2,5krát, dluh na jednoho Čecha se zvýšil 13,5krát. V roce 1997 byla však až nezdravě nízká zadluženost. Proti Evropě jsme i v současné době stále ještě relativně málo zadlužení.
Nesplacené dluhy rostou, ale…
„Podle údajů ČNB se jen od roku 2002 zvýšily nesplacené dluhy, a to až trojnásobně. Nejvýraznější změnu lze pak vidět na nesplacených spotřebitelských půjčkách, kterých je dnes devětkrát více. Za spotřební zboží dluží dnes každý průměrně dva tisíce, před 15 lety to byly dvě stovky,“ říká Vladimír Vachel. Nesplacené dluhy sice rostou, ale nerostou tak rychle jako dlužné objemy. Situace tedy není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Lidem se navíc daří dluhy splácet nejlépe za poslední čtyři roky. „Sledujeme, že se lidem v posledních letech daří své dluhy rychleji a lépe splácet. Na předávaných případech jsme zaznamenali nárůst v průměrné inkasované částce, který je oproti letům 2015 až 2016 skoro 20%. Také míra dodržování splátkových dohod je čím dál lepší – oproti letům 2015 až 2016 vidíme zlepšení až o 25 %,“ dodává ke splácení Vladimír Vachel.
Vzhledem k tomu, že dluhy tvoří v současné době v průměru 40 % hrubých příjmů domácností, může být i ČNB spokojená. Podle ČNB je totiž za rizikovou považována splátka, která překračuje osminásobek ročního čistého příjmu. Přestože jsou čisté příjmy nižší než hrubé, mají české domácnosti stále ještě rezervu. Je však nutné poznamenat, že jde o celkové dluhy a průměrné příjmy, situace jednotlivců může být odlišná.
Ekonomice se daří
Poslední data ukazují, že se ekonomice zatím daří. Hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí rostl meziročně o pět procent a pokračoval i růst zaměstnanosti, a to meziročně o dvě procenta. Prognózy ČNB navíc počítají s pozitivním vývojem i v příštích letech.
Přesto se situace může pro domácnosti již brzy změnit. ČNB zvýšila sazby a dala jasný signál dalšího směřování úrokových sazeb. I když se bude ekonomice dařit, klienti se musí připravit, že jim splátky při refixaci vezmou z rodinného rozpočtu vetší díl.