Pražané dluží o milion více než zbytek republiky
Pražské nemovitosti jsou nejdražší v Česku. To se odráží i na úvěrech na bydlení. Pražané dluží za bydlení v průměru o milion korun více než zbytek republiky. Problémy se splácením ale na rozdíl od Karlovarského či Ústeckého kraje nemají. Čím to je?
Největší podíl mají na dlouhodobém dluhu obyvatelé Prahy. Jejich dluh činil 309 miliard korun, tedy téměř pětinu celkového dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Na paty Pražanům šlapou obyvatelé Středočeského kraje, kteří dluží 261 miliard korun a na celkovém dlouhodobém dluhu se podílí 16 procenty.
Z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací za třetí čtvrtletí letošního roku také vyplynulo, že pouze dvě procenta z celkového objemu dlouhodobého dluhu připadá na obyvatele Karlovarského kraje. O jeden procentní bod je překonali obyvatelé Vysočiny, kde v meziročním srovnání rostl dlouhodobý dluh nejrychleji, a to o 12 procent.
Obyvatelům Prahy a Plzeňského kraje se zvýšil dluh o téměř 11 procent. V Karlovarském kraji rostl dluh naopak nejpomaleji (o 6,1 procenta). Na chvostu se s růstem o 7,8 procenta drží také kraj Ústecký.
Praha matkou měst
„Vysoký objem dlouhodobého dluhu u obyvatel Prahy je dán specifickou situací na pražském realitním trhu a také tím, že ceny nemovitostí jsou zde výrazně vyšší než ve zbytku republiky,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací, a dodává: „Přestože Praha generuje zdaleka největší objem dlouhodobého dluhu, má spolu s Ústeckým krajem nejnižší podíl obyvatel s dlouhodobým dluhem a v počtu klientů jí patří až čtvrté místo.“
Průměrná výše úvěru na bydlení v Praze činí 2,6 milionu korunu, což je o milion korun více než celostátní průměr. V porovnání s Ústeckým či Karlovarským krajem, kde průměrný úvěr nepřekračuje hranici 1,1 milionu korun, dluží Pražané dokonce 2,5 více.
Praha vede i žebříček dlouhodobého dluhu přepočteného na jednoho obyvatele, který činí 241 tisíc korun. Ústecký kraj, kde průměrná částka dlouhodobého dluhu na obyvatele dosahuje 98 tisíc korun, tak Praha opět překonává 2,5krát.
Krátkodobým dluhům kralují Středočeši
Počet klientů s krátkodobým dluhem se meziročně mírně snížil o tři procent, a to ve všech krajích nejvíce však v Praze. Průměrná částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta přesto vzrostla o sedm procent na 177 759 korun.
Největší podíl na krátkodobém dluhu měli Středočeši s 13 procenty a obyvatelé Moravskoslezského kraje s 12 procenty. Nejméně dlužili lidé v Karlovarském kraji (tři procenta), na Vysočině a v Pardubickém kraji (shodně čtyři procenta).
Nejvíce si půjčovali lidé na Vysočině, a to v průměru 194 tisíc korun na jednoho klienta, dále v Jihočeském a Středočeském kraji, kde průměrná částka na jednoho klienta dosáhla 192 tisíc korun.
„Přestože klienti z Vysočiny si v průměru půjčují nejvyšší částky, je Vysočina zároveň krajem, ve kterém má krátkodobý dluh pouze 18 % obyvatel. Díky tomu se spolu se Zlínským a Pardubickým krajem řadí mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Na jednoho obyvatele Zlínska připadá v průměru krátkodobý dluh ve výši 33 tisíc korun, Vysočiny a Pardubicka pak 35 tisíc korun. Nejvyšší průměrný dluh na obyvatele vykazuje Karlovarský kraj (50 tisíc korun), kde má navíc krátkodobý dluh každý třetí obyvatel.
Objem ohrožených úvěrů klesá
Objem úvěrů ohrožených nesplácením napříč všemi regiony klesá. Může za to především Praha, kde se objem ohroženého dluhu snížil o půl miliardy, tedy o 29 procent. Znatelně poklesl také objem úvěrů na bydlení ohrožených nesplácením ve Zlínském kraji (o 23 procent) a v Královehradeckém kraji (22 procent). Největší část objemu ohroženého dlouhodobého dluhu patřila obyvatelům kraje Středočeského (16 %) a Moravskoslezského (11 %).
Na objemu ohroženého krátkodobého dluhu se největší částí podílí obyvatelé Moravskoslezského kraje (13 procent) a obyvatelé Středočeského a Ústeckého kraje (shodně 11 procent). Nejlépe jsou na tom se splácením krátkodobého dluhu Pražané, kde mělo problémy se splácením pouze 8,6 % klientů. Největší problémy mají se splácením lidé v Ústeckém (17,6 %) a Karlovarském kraji (16,9 %).
„Karlovarský a Ústecký kraj jsou z pohledu poskytování úvěrů nejrizikovějšími kraji v České republice, a to jak u dlouhodobých, tak u krátkodobých úvěrů. I zde však dochází ke znatelnému zlepšení. Nejen díky růstu ekonomiky, ale také díky zodpovědnému úvěrování ze strany bank a finančních institucí,“ uzavírá Jiří Rajl.
„Máme rekordní zaměstnanost, z čehož automaticky vyplývá, že lidé mají peníze na to, aby mohli splácet své úvěry. Roli může hrát i to, že se zvyšují mzdy,“ uvedl Josef Rajdl, vedoucí analytik Fincentrum.