Spotřební koš: Za bydlení vydáváme méně
Český statistický úřad (ČSÚ) měří míru inflace na spotřebním koši. A podle něj podíl výdajů domácností na bydlení klesá. Jak moc za bydlení utrácíme a kolik jsme ušetřili?
Měření inflace je poměrně ošemetná věc. Ceny nerostou rovnoměrně. Některé rostou rychleji, jiné pomaleji – a najdou se i takové, které si navzdory snaze České národní banky (ČNB) o zvýšení inflace dovolí klesat. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen je váženým průměrem růstu cen – na spotřebním koši.
Spotřební koš vyjadřuje strukturu výdajů domácností. Položky, které domácnost kupuje více, tvoří vyšší podíl ve spotřebním koši. A jednou z významných výdajových položek domácností tvoří výdaje na bydlení. Jejich podíl přitom za uplynulých 5 let klesl. Tedy, přinejmenším podle spotřebního koše Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Spotřební koš: Pokles bydlení nemusí být pozitivní
Podíl bydlení ve spotřebním koši českých domácností dosahoval v roce 2012 podílu přes 28 %. O pět let později v roce 2017 činí již jen 25,1 %.[1] Jinými slovy: Bydlení české domácnosti kupují méně než před pěti lety.
Snížení podílu bydlení nemusí být pozitivní zprávou. Je to podobné jako s máslem. Dojde-li ke zvýšení ceny některého zboží, lidé hledají alternativy. Zdraží-li máslo, jak k tomu v letošním roce došlo, řada domácností si tuto potravinu odpustí a nahradí ji nějakou náhražkou – margarínem na chleba a Herou či sádlem na pečení. Množství kupovaného másla klesne a tím klesne jeho podíl i ve spotřebním koši.
Spotřební koš: Klesá nájem, družstvo i vlastnické bydlení
V uplynulých letech se ve spotřebním koši snížil podíl nájmu, družstevního i vlastnického bydlení. Nájemní bydlení ztratilo váhu ze 4,7 % na 3,5 %, družstevní bydlení z 0,9 % na 0,8 % a vlastnické bydlení dokonce z 10,8 % na 8,7 %.
REKLAMA
V rámci vlastnického bydlení do spotřebního koše nevstupují nemovitosti a inflace nepočítá s růstem jejich cen. Místo bytů je zastoupeno fiktivní „imputované nájemné“, které představuje výdaje vlastníků nemovitostí v měsíčním vyjádření.
Spotřební koš: Roste váha služeb spojených s bydlením
Zatímco základní výdaje na bydlení (nájem apod.) ve spotřebním koši váhu ztrácejí, související náklady rostou. Kupříkladu běžná údržba a opravy stouply z 0,4 % na dvojnásobných 0,9 %. A obdobný je růst i souvisejících služeb z 0,2 % na 0,4 %.
Spotřební koš: Vodné a stočné a energie
Domácnosti dle spotřebního koše využívají relativně méně i ostatní služby související s bydlením. Jejich váha poklesla z 2,2 % na 2 %, přestože jejich součástí je i vodné (pokles z 1 % na 0,8 %) a stočné (růst z 0,4 % na 0,5 %).
Energie související s bydlením ve spotřebním koši téměř neznatelně vyrostly z 9,9 % na 10 %.
Bydlení v perspektivě dalších výdajů
Bydlení je zastoupeno v aktuálním spotřebním koši z 25,1 %. Jedná se o jeden z největších výdajů domácnosti. Pro srovnání např. potraviny a nealkoholické nápoje zabírají 18,1 % spotřebního koše. Jejich váha oproti roku 2012 přitom významně vzrostla z 15 %.
Přestože je Česká republika doménou piva a česká spotřeba národního nápoje úspěšně bojuje o světové prvenství, ve spotřebním koši pivo představuje jen 1,4 %. Je ale třeba přičíst i to vypité ve stravovacích zařízeních, kde činí další 1 %. Naopak navzdory boji proti kouření tabák čítá 5,1 % spotřebního koše.
Zajímavostí je, že za nákup automobilů vydáváme v průměru 3,5 % domácího rozpočtu. Za pohonné hmoty pak následně 3,3 % rozpočtu.
Ze spotřebního koše lze vyčíst i kulturní souvislosti a stravovací návyky. Každá položka zastoupená ve spotřebním koši musí být do značné míry konkrétní. A tak kupříkladu ve veřejném stravování má největší podíl svíčková na smetaně, zato zeleninový salát byste hledali marně.
[1] Pro přesnost: V roce 2012 byl spotřební koš vážen stálými vahami roku 2010 a v roce 2017 stálými vahami roku 2014.