Zrušení superhrubé mzdy: Zdanění příjmů z pronájmů bude vyšší
Ministerstvo financí připravuje od roku 2019 zrušení superhrubé mzdy. Výsledek? Příjem z pronájmu nemovitostí bude méně výhodný a pronajímatelé zaplatí vyšší daně.
Superhrubá mzda je jedinečný koncept. Tak jedinečný, že se nachází pouze v české kotlině a nikde jinde ve světě. Smyslem superhrubé mzdy bylo zejména ukázat prostým zaměstnancům, kolik si stát bere z jejich příjmů. Odvody zaplacené zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy snižují příjem, který by mohl inkasovat zaměstnanec, stejně, jako ho snižují odvody stržené z hrubé mzdy.
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) připravuje změnu zákona o daních z příjmů, která superhrubou mzdu z české legislativy odstraní. Výsledkem by mělo být snížení celkového daňového zatížení zaměstnanců i podnikatelů. Na majitele nemovitostí k pronájmu ovšem změna dopadne negativně.
Při výpočtu daňové povinnosti v režimu superhrubé mzdy je daňovým základem hrubá mzda navýšená o odvody hrazené zaměstnavatelem. Vyšší daňový základ je kompenzován nižší daňovou sazbou. Zrušení superhrubé mzdy bude doprovázeno navýšením daňové sazby z 15 % na 19 %. Pro zaměstnance tímto krokem dojde ke snížení efektivního zdanění.
Podnikatelům (OSVČ) bude navýšení sazby „kompenzováno“ možností odečtení ¾ zaplacených odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Podle modelových příkladů MF ČR sice zaplatí na daních i tak více, ale to by mělo být kompenzováno nižšími odvody na pojistném. I podnikatelé by si tak měli polepšit.
Pronajímáš? Zaplať víc…
Při pronájmu nemovitostí ale pronajímatel ze svého příjmu neplatí sociální a zdravotní pojištění. Zvýšenou sazbu daně tak není čím kompenzovat. Pronajímatelům vzroste efektivně daňová povinnost spolu s růstem daňové sazby.
„V reálném výsledku by však tato změna zdaňovacích sazeb znamenala skokové zvýšení daňové zátěže pro majitele nemovitostí a to v řádu desítek procent – minimální navýšení by bylo 30 %, ale mohlo by klidně přesáhnout i 100 %!“ uvádí ve své tiskové zprávě Občanské sdružení majitelů domů v České republice (OSMD).
Obdobně se daňová zátěž zvýší u příjmů z kapitálového majetku (např. při prodeji akcií či podílových listů před uplynutím 3letého časového testu). Srážková daň z úroků či dividend by měla zůstat nezměněná na úrovni 15 %.
„Vzhledem k tomu, že drtivá většina poplatníků má kromě těchto kapitálových příjmů či příjmů z pronájmu také příjmy ze zaměstnání či ze své podnikatelské činnosti, jejich celková odvodová zátěž se rovněž sníží a ve výsledku tak ušetří,“ kontruje Alena Schillerová a dodává: „Podle statistiky Finanční správy představuje totiž počet poplatníků, kteří mají pouze příjmy spadající do uvedených kategorií, a kteří zároveň nemají žádné příjmy ze zaměstnání či podnikatelské činnosti, které by jim zvýšení této sazby mohly kompenzovat, necelá 2 procenta.“
S tím ale nesouhlasí zástupci OSMD: „Zástupci OSMD nesouhlasili s tvrzením MF, že se tato změna fatálnějším způsobem dotkne pouze několika set pronajímatelů a ostatním bude zvýšení kompenzováno snížením zdanění příjmů jiných. Upozornili např. na velkou skupinu majitelů-seniorů-restituentů, jimž MF ČR dluží miliardy Kč za dosud nevyplacené odškodnění za regulaci nájemného.“
Vyšší zdanění nájemného by se mohlo podepsat i na realitním trhu. To ale Alena Schillerová odmítá: „Tvrzení, že daňový balíček povede ke zdražení nájmů a ve výsledku dokonce zdražení bytů, tak nelze vnímat jinak, než jako zbožné přání a zastírací manévr developerů.“
Zrušená solidární přirážka aneb Něco za něco
Daňový balíček pro rok 2018 kromě zrušení superhrubé mzdy má zrušit též „solidární daň“ ve výši 7 % pro příjmy přesahující maximální výpočtový základ pro výpočet sociálního pojištění ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.
Zrušení solidární daně bude ale doprovázeno zavedením druhé daňové sazby na úrovni 23 % z příjmů přesahujících 1,5 mil. Kč. Zavedení druhé daňové sazby by mělo přibližně kompenzovat solidární daň.
Plánovaná úspora: 22,3 mld. Kč
Zrušení superhrubé mzdy by se mělo promítnout i do čistých příjmů domácností. Ty by měly ušetřit dle výpočtů ministerstva 22,3 mld. Kč. Tato částka ovšem bude chybět ve veřejných rozpočtech. Jen státní rozpočet přijde o příjmy ve výši 15,2 mld. Kč.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v současnosti představuje celou řadu kroků, které sníží příjmy či zvýší výdaje státního rozpočtu (např. zvýšení penzí). Z jakých zdrojů chce výpadky příjmů a nové výdaje financovat, ovšem nezmiňuje… Vládě se přitom nedaří ani sestavit vyrovnaný státní rozpočet navzdory nebývale příznivé ekonomické situaci a rychlému růstu.