Spoluvlastnické právo: Nejvyšší soud k odkladu zrušení spoluvlastnictví

Občanský zákoník stanovuje v rámci spoluvlastnictví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, jestliže lze rozdělit předmět spoluvlastnictví nebo žádat o zrušení spoluvlastnictví.

Tip: Nový občanský zákoník: Kdy lze žádat odklad zrušení spoluvlastnictví?

Zrušení spoluvlastnictví manželů

Spor, který v konečném stádiu řešil Nejvyšší soud, vycházel ze situace zrušení spoluvlastnictví bývalých manželů soudem. Konkrétně se jednalo o spoluvlastnictví nemovitých věcí, a to pozemků a rodinného domu.
Obvyklá cena nemovitých věcí byla stanovena znalcem na částku ve výši 550 000 Kč, přičemž reálné rozdělení nemovitých věcí nebylo možné. Žalovaný bývalý manžel tvrdil v řízení před soudem, že nemovité věci jsou jedinou možností jeho důstojného bydlení, kdy má nízký příjem a zdravotní obtíže a výše vypořádacího podílu mu neumožní si obstarat vlastní bydlení.
Soud prvního stupně přikázal nemovité věci do výlučného vlastnictví bývalé manželky s povinností uhradit manželovi vypořádací podíl ve výši 300 000 Kč, ačkoliv polovina obvyklé ceny činila 275 000 Kč. K tomuto navýšení přistoupil soud s ohledem na zhoršený zdravotní stav bývalého manžela komplikující zajištění vlastního bydlení.

Odvolací soud stanovil rovnoměrný vypořádací podíl

Odvolací soud stanovil vypořádací podíl ve výši 275 000 Kč pro bývalého manžela. Neshledal oprávněnost navýšení vypořádacího podílu bývalého manžela pro zhoršený zdravotní stav za situace, kdy vysokých příjmů nedosahuje ani bývalá manželka, která má v péči zletilou dceru.
Bývalý manžel podal dovolání k Nejvyššímu soudu mimo jiné s odůvodněním, že odvolací soud řádně neposoudil otázku nevhodné doby pro zrušení spoluvlastnictví a možnosti odkladu zrušení spoluvlastnictví, který uplatňoval již v řízení před soudem prvního stupně.

Nejvyšší soud k odkladu zrušení spoluvlastnictví

Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že zdravotní stav nelze považovat za důvod k přiznání vyššího vypořádacího podílu, přičemž by se jednalo o odnětí části majetku bývalé manželce bez náhrady.
Nejvyšší soud se také vyjadřoval k otázce oprávněného zájmu spoluvlastníka k žádosti o odklad zrušení spoluvlastnictví. Oprávněný zájem lze považovat za jiný než majetkový zájem, kdy se musí jednat o podstatný zájem, který by byl vážně ohrožen zrušením spoluvlastnictví. Může se jednat o důvody dočasného charakteru, např. přechodné závažné zdravotní obtíže, nebo trvalého charakteru, ke kterým by však měla přistoupit další okolnost k oprávněnosti zásahu do práv ostatních spoluvlastníků.
K tomuto Nejvyšší soud: „Odklad vypořádání spoluvlastnictví by totiž neměl jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Je ovšem zřejmé, že závěry soudů o tom, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví, musí přísně odrážet individuální okolnosti každého případu.“
Uvedené a citované rozhodnutí (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4604/2016) naleznete v kompletním znění na webových stránkách Nejvyššího soudu: www.nsoud.cz.

^REKLAMA

Každý případ spoluvlastnického sporu je individuální. V případě řešení obdobného případu doporučujeme vyhledat právní pomoc advokáta před zahájením soudního sporu ke kvalifikovanému posouzení veškerých okolností.