Počasí přeje rekonstrukcím. Průměrné stáří českého bytu či domu je přes 40 let
Teplejší počasí vždy přeje úpravám domu, či bytu. Někteří si svůj domov rekonstruují sami, jiní využívají pomoc odborníků. Zajímavostí je, že průměrné stáří českého bytu či domu je přes 40 let, takže rekonstrukce jsou stále potřeba.
Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelny hledá 71 procent Čechů řemeslníka přes známé a 48 procent hledá na internetu. Ve stejném průzkumu se 38 procent respondentů vyjádřilo, že najít dobrého řemeslníka je spíš těžké a šest procent uvedlo, že to je velmi těžké.
„Český bytový fond je stále zastaralý, průměrné stáří českého bytu či domu je přes 40 let. Lidé přitom chtějí bydlet lépe a v hezčím prostředí, rekonstrukce jsou tak pro řadu rodin velkým aktuálním tématem. Z našich průzkumů vidíme, že rekonstruovat své bydlení se v nejbližších letech chystá zhruba polovina českých domácností. Aktuálně rekonstrukcím nahrávají stále velmi příznivé úrokové sazby nemovitostí i start jarní stavební sezóny,“ říká Tomáš Kofroň z ČMSS.
Stále se nejčastěji rekonstruují bytová jádra a kuchyně. I když se zdá, že už nikdo nemá umakartové jádro v paneláku, je ještě mnoho bytů, které volají právě po takové rekonstrukci. Pokud lidé nezvládají financovat rekonstrukci nemovitosti z vlastních úspor, nejčastěji sahají po úvěrech bez nutnosti zajištění nemovitostí, které mohou vyřídit velmi rychle.
„Ideální je využít úvěr ze stavebního spoření, kde stačí mít naspořeno kolem 40 % cílové částky, a klient o úvěr může požádat. Pokud ale klient nemá naspořeno a nechce si půjčit například od rodiny nebo od známých, může zvolit variantu překlenovacího úvěru. U překlenovacího úvěru na rekonstrukce bez zajištění není nutné mít dopředu naspořeno,“ vysvětluje Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Raději počítejte s vyššími výdaji
Před zahájením rekonstrukce je dobré vytvořit si finanční plán. I když se nejedná o zrovna rozsáhlou úpravu nemovitosti. Dobré je dát si stranou nějaké peníze, aby se předešlo nepříjemnostem. Například, aby lidé nezůstali s rozkopaným domovem, kvůli tomu, že podcenili celkové výdaje na rekonstrukci. Často se také výdaje zvětší, když pán domu přecení své síly a řemeslníci pak musí napravovat chyby a způsobené škody v dobré víře.
„Menší úpravy s náklady v řádu nižších desítek tisíc korun lidé zpravidla zvládnou ze svých úspor. Pokud chtějí větší rekonstrukci a potřebují si půjčit peníze, jejich první kroky zpravidla míří do stavební spořitelny pro nezajištěný úvěr na rekonstrukci,“ dodává Kofroň.
Lidé jsou často také při plánování rekonstrukce opatrní, a to ať už z důvodu vyšších nákladů nebo nutnosti většího stavebního zásahu do nemovitosti. Následně pak neprovedou celou rekonstrukci. Ačkoli se to mnohým zdá jako nesmysl, jsou lidé, kteří rekonstruují koupelnu, ale neupraví toaletu. Po nějaké době jim dojde, že je potřeba zrekonstruovat ještě WC a musí začít nanovo.
„Do původní kalkulace se nevejde téměř nikdo. Zvlášť ve starší zástavbě (ale i v novostavbách) se při rekonstrukci objeví skryté vady, na jejichž odstranění je nutné počítat s vícenáklady – křivé zdi, nerovné podlahy, staré rozvody, nevyhovující elektronistalace apod. Tyto skryté vady následnou rekonstrukci prodražují,“ uvádí Tomáš Kofroň.
Češi jsou netrpěliví
Již zmíněný průzkum Raiffeisen stavební spořitelny ukázal, že co se drobnějších oprav či úprav v domácnosti týče, jsou Češi méně trpěliví. Vymalováno chtějí mít lidé nejčastěji do týdne a čekací lhůtu delší než měsíc akceptují jen tři procenta respondentů. Nejméně shovívaví jsou lidé při čekání na opraváře pračky nebo při výměně zámku. V obou případech by respondenti chtěli mít řemeslníka k dispozici nejčastěji do druhého dne.