Nulová varianta oddlužení pravděpodobně neprojde, potřeba je rozumný kompromis, shodli se odborníci

„Názory odborníků, které zazněly na dnešním sympoziu, se vcelku jasně shodovaly v tom, že problém vysoké předluženosti části českých obyvatel nelze v žádném případě podceňovat a je potřeba pro něj ze strany státu nalézt vhodné řešení. Toto řešení by ale na rozdíl od původních záměrů ministerstva spravedlnosti mělo být rozumným kompromisem, který zohlední nejen situaci dlužníků, ale také práva poctivých věřitelů,“ uvedl Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Podle poslance Marka Výborného je momentálně takový kompromis hledán na půdě podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, kterému předsedá. „Z diskuze, která na podvýboru probíhá, je zcela zřejmé, že návrh tak, jak ho podalo ministerstvo spravedlnosti, ještě dozná řady parametrických změn,“ řekl. Pravděpodobnou variantou je podle něj zachování současné pětileté podoby oddlužení s tím rozdílem, že schopnost dlužníka splatit požadovaných 30 procent dluhu by nebyla posuzována při vstupu do oddlužení, ale až na jeho konci. „Bude na soudcích, zda na konci uznají, že dotyčný dlužník dělal maximum možného, a zda mu i v případě, že se mu nepodaří splatit alespoň 30 procent dluhu, oddlužení umožní,“ dodal.
Otazník zatím zůstává u zkrácené varianty oddlužení, která měla podle původního návrhu dlužníkovi umožnit oddlužení již po 3 letech, pokud by se mu za tu dobu podařilo splatit alespoň 50 procent dluhu. Věřitelům se nelíbí, že by v takovém případě zbytečně získali zpět menší část svých pohledávek, než je možné, neboť přes 40 procent dlužníků dnes v horizontu 5 let dokáže splatit více než polovinu dluhu. Marek Výborný k tomu uvedl, že plánuje předložit vlastní pozměňovací návrh, který by v tomto případě vyžadoval splacení minimálně 66 procent dluhu.
Insolvenční správce Michal Žižlavský upozornil, že přijetí projednávané novely bude bez ohledu na její konkrétní výslednou podobu nepochybně znamenat výrazný nárůst agendy na straně insolvenčních správců, kterou s dosavadním personálním obsazením a materiálním vybavením nebudou schopni odbavit. „Jsme připraveni k diskuzi o vhodném nastavení systému odměňování insolvenčních správců tak, aby bylo možné nové agendy toho velkého množství případů ufinancovat, protože bez toho ten systém zkolabuje,“ uvedl. Podle Tomáše Zadražila, místopředsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem, stojí aktuálně před podobným problémem i česká justice, která na tak velkou zátěž nových případů není dostatečně připravena.
Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík pak poukázal na to, že paralelně s úpravou insolvenčního zákona by se stát měl zabývat také řadou otázek v oblasti exekucí, které by umožnily snížit počet vedených i nově zahajovaných exekučních řízení. Řešením by podle něj mohla být například liberalizace předpisů umožňujících daňové odpisy nevymahatelných pohledávek.
Na vhodnost souběžných úprav exekuční legislativy upozornili také prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil a exekutor Lukáš Jícha. Podle jejich slov by se exekutoři mohli sami v některých případech aktivně zapojit do insolvenčního řízení a administrovat některé drobné konkursy či uzavírat s dlužníky splátkové kalendáře.