„Šmejdi“ to zkoušejí i ve stavebnictví, zaznamenány byly desítky případů klamavé reklamy na stavební materiály

Typickým případem aktuální klamavé reklamy je úmyslná záměna odborných termínů samozhášivost a nehořlavost. Například prodejci stříkané PUR pěny a jiných plastových izolací vám bez mrknutí oka budou tvrdit, že materiál nehoří, a ještě to názorně předvedou se zapalovačem v ruce. Je to ale jen polovina pravdy.
„To, že je materiál samozhášivý, vůbec neznamená, že je nehořlavý, jen to, že když se plamen oddálí, izolace hořet přestane – což ovšem v případě požáru nenastane. Ze samozhášivého materiálu se navíc uvolňují do okolí toxické zplodiny a kouř, které jsou pro člověka nebezpečnější než vlastní oheň,“ vysvětluje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
 Požární experiment ukázal, že samozhášivá PUR pěna se může extrémně rozhořet
Tvrzení AVMI potvrdil i požární experiment v opuštěném domě ve středních Čechách pod dozorem Zbyňka Valdmanna, odborníka na požární bezpečnost staveb. V podkrovní místnosti domu určeného k demolici byla aplikována stříkaná PUR pěna, která je při rekonstrukcích velmi populární především kvůli snadné aplikaci. Po necelých čtyřech minutách zdánlivého klidu PUR pěna prudce vzplála a z místnosti se začal valit žlutý kouř, který se rychle změnil v hustý černý dým.
„Intenzita zahoření mě překvapila. Jakmile se plamen dostal na izolaci, došlo k jejímu rychlému odpařování a poté k obrovskému nárůstu kouře a pulznímu hoření,“ komentuje průběh experimentu Zbyněk Valdmann.
Asociace všechny spory stran klamavé reklamy vyhrála
Asociace jen během letošního roku zaznamenala desítky případů klamavých srovnání s minerální vatou. Většina prodejců reklamu obratem stáhla, několik případů skončilo až u soudu. Naposledy to bylo s firmou Honter Company s.r.o.
„Proti nekalým praktikám prodejců izolačních materiálů, kteří uveřejňují nepravdivé informace a poškozují tím spotřebitele i výrobce izolačních materiálů, se nám daří bojovat. Uspěli jsme doposud v každém případě, který jsme se rozhodli řešit,“ říká Marcela Kubů, ale zároveň doplňuje: „Je to však nekonečný boj, protože na trhu je mnoho malých firem, které nesprávně používají srovnávací reklamu a klamou tak spotřebitele. Každý spor se tak musí řešit individuálně.“
 Pozor na údajně „výjimečné“ stavební materiály
Klamavá reklama se dá snadno poznat podle přehnaných tvrzení o kvalitě a výjimečných vlastnostech prodávaných materiálů. Před několika lety šlo hlavně o různé nano-fólie a nátěry, které byly údajně produktem kosmického výzkumu, ale přitom v laboratorních testech stěží dosahovaly průměrných izolačních vlastností. Cena v porovnání s klasickými izolačními materiály byla přitom vysoká. Momentálně jsou v kurzu právě stříkané pěny, u kterých se často uvádí zkreslené informace o jejich vlastnostech či se zamlčuje jejich hořlavost.
„Zásadním kritériem výběru při nákupu izolace by měl být, bez ohledu na momentální trend, poměr ceny k tepelněizolačním vlastnostem materiálu, nehořlavost a zdravotní nezávadnost. Na místě je i konzultace s odborníkem, který doporučí správné řešení pro konkrétní projekt zateplení,“ radí Marcela Kubů.
Tvrzení o velmi snadné aplikaci, neodolatelné cenové nabídce a „nesmrtelnosti“ materiálu bývají lživá. Podezřelé jsou především reklamy a prezentace, ze kterých není zřejmé, jaká firma za nimi stojí, jsou neoznačené, respektive skryté pod „komerční sdělení“, nebo když výrobce svůj materiál porovnává s konkurencí, přičemž inzerovaný výrobek má jen samé výhody a konkurenční z něj vychází jako úplný propadák.
„Doporučujeme spotřebitelům nakupovat certifikované materiály u prověřených výrobců. Jen tak se zákazník vyhne nepříjemnému překvapení v podobě nefunkční, nebo dokonce nebezpečné izolace,“ uzavírá Marcela Kubů. Podvedený spotřebitel navíc obvykle nefunkčnost nebo nekvalitní materiál odhalí až za několik let, kdy je na reklamaci pozdě. Spory s dodavatelem, pokud bude na trhu ještě vůbec existovat, se pak mohou táhnout roky.
 

Tisková zpráva: Asociace výrobců minerální izolace AVMI.cz