Vymanit se z dluhů bude brzy jednodušší. Novela prošla druhým čtením

K aktuální předloze poslanci podali ve druhém čtení dvacet návrhů úprav. Hlasovat o sněmovní podobě novely insolvenčního zákona se bude až na další schůzi zhruba za tři týdny.
Novela by podle Hynka Kalvody z Asociace občanský poraden měla zlepšit například finanční zajištění rodin samoživitelů, věřitelů nebo přístup k oddlužení pro seniory.
Původní návrh na novelu insolvenčního zákona podal Robert Pelikán (ANO), tehdy ještě ministr spravedlnosti. Jenže poslanci Patrik Nacher a Taťána Malá (oba ANO) podali zásadní pozměňovací návrhy, ve kterých hlavně požadují zrušení sedmileté varianty oddlužení a její částečné přesunutí do pětileté varianty.
„Původní návrh Roberta Pelikána byl nahrazen globálním pozměňovacím návrhem, jehož součástí bylo zhruba 30 pozměňovacích návrhů, které úspěšně prošly hlasováním v ústavně právním výboru,“ vysvětluje Patrik Nacher.

Dlužníci se musí snažit svůj dluh splatit

Nacher s Malou dále navrhují, aby podmínkou pro vstup do oddlužení bylo vynakládání veškerého úsilí k uspokojení věřitelů a vyvratitelná domněnka při uhrazení 30 procent pohledávek. Původní předloha počítala právě se sedmiletou variantou oddlužení, při které by dlužník nemusel věřitelům zaplatit vůbec nic.
Zkrácená varianta oddlužení měla podle původního návrhu dlužníkovi umožnit oddlužení již po třech letech. Za tu dobu by musel dlužník splatit alespoň 50 procent dluhu. Jenže to se nelíbí věřitelům. V takovém případě by totiž získali zpět menší část svých pohledávek, než je možné. Přes 40 procent dlužníků totiž v horizontu pěti let dokáže splatit více než polovinu dluhu. Pozměňovací návrh poslance Marka Výborného navrhuje, že by v tomto případě došlo ke splacení minimálně 60 procent dluhu.
Momentálně platí, že dlužník je povinen uhradit alespoň 30 procent dluhů během 60 měsíců. Horní limit pro vstup do oddlužení ale stanoven není.
Dlužník by podle pozměňovacího návrhu Nachera a Malé nemusel za pět let povinně splatit alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Hlavní slovo by měl soud, který by musel uznat, že se dlužník pod dohledem insolvenčního správce snažil svůj dluh splatit.
Do oddlužení se tedy dostanou i ti, kteří nesplní těch zmíněných 30 procent. „Podle nás je to nejlepší varianta, jak pomoct odpovědným dlužníkům, kteří jsou schopni a ochotni splácet svoje dluhy a zároveň nepoškodit věřitele tím, že my za ně rozhodneme, že někdo bude hromadně oddlužen bez jakékoli snahy,“ doplňuje Patrik Nacher, který dále navrhuje, že návrh na vstup do osobního bankrotu by mohl být zamítnut v případě, že by splátky stačily jen na odměny insolvenčnímu správci.

Pozměňovacích návrhů se sešlo mnoho

K novele se sešlo 20 pozměňovacích návrhů, které shromáždil ústavně právní výbor. Nejvíce návrhů se týká k menší byrokracii a ke zjednodušení celého procesu oddlužení. Další pozměňovací návrhy se vztahují buď k věřitelům, nebo naopak ke zmírnění podmínek pro dlužníky.
Marek Benda z ODS například navrhuje takovou úpravu, podle které by mohli jako insolvenční správci působit i exekutoři. Samozřejmě v případě, že by nedocházelo ke střetu zájmů. Dominik Feri z TOP 09 chce zvýšit odměnu za sepsání insolvenčního návrhu , což by mělo zabránit neoprávněnému obírání dlužníků o další peníze. Jan Chvojka z ČSSD preferuje, aby došlo k úpravě přidělování insolvenčních případů.
„Některé změny určitě vítáme – např. zařazení dlužného výživného na děti mezi přednostní pohledávky nebo jednodušší (tříletá) varianta oddlužení pro seniory. Vítáme i administrativní zjednodušení, kdy by podle jednoho z pozměňovacích návrhů nemusel dlužník uvádět jako přílohu žádosti o povolení oddlužení seznam závazků,“ říká Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden.

Exekuce trápí skoro 10 procent lidí

„Ocitnout se v dluhové pasti bylo v minulých letech až příliš snadné i v případech, které by rozhodně takto končit neměly a nemusely. Proto za nejdůležitější stále považuji legislativu, která nastaví řešení odpovídající rozsahu problému. Počet lidí s více exekucemi v ČR je alarmující a dostat se do situace, kdy dlužníkovi hrozí ztráta bytu kvůli zapomenuté a nezaplacené složence, je absurdní,“ uvedl Tomáš Valášek, výkonný ředitel Insolvence 2008.
V České republice je více jak 860 tisíc lidí, kteří se potýkají s exekucí. V přepočtu na podíl osob jde o 9,7 procenta. Jsou mezi nimi i patologičtí dlužníci, kteří mají tři a více exekucí. Vymáhaná jistina, kterou dlužníci nesplatili dosahuje 239 miliard korun.
Exekuce v České republice

Zdroj: mapaexekuci.cz