Neplatná smlouva o úvěru: Jak banky prověřují úvěruschopnost klienta?
Komerční banka dostatečně neprověřila schopnost klienta splácet úvěr. Soud proto shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Banka tak přijde o úroky i poplatky z úvěru. Jak banky prověřují úvěruschopnost klientů? V čem Komerční banka pochybila?
Klient Komerční banky požádal před čtyřmi lety o poskytnutí tzv. perfektní půjčky. Smlouvu o úvěru na 280 tisíc korun uzavřel a čerpal. Úvěr měl splácet měsíčními částkami 6 110 korun. Banka navíc krátce předtím klientovi poskytla tzv. revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu ve výši 20 tisíc korun, který vyčerpal, ale nesplatil.
Dlužník se dostal do prodlení s úhradou splátek, a tak ho banka vyzvala, aby splatil celou výši úvěrové pohledávky. Dlužník zaplatil celkem více než 105 tisíc korun, z toho 42 024 korun na poskytnutý úvěr, 58 209 korun na úrocích a téměř 5,5 tisíc korun na poplatcích. Dále ale již neplatil, a tak ho banka zažalovala.
Na základě rozhodnutí soudu prvního stupně měl dlužník zaplatit Komerční bance 174 296,67 korun s úrokem z prodlení. Dlužník se ale odvolal a u odvolacího soudu uspěl. Odvolací soud zamítnutí rozsudku odůvodnil tím, že poskytovatel úvěru dostatečně neprověřil úvěruschopnost spotřebitele.
Kde banka pochybila?
Banka si sice žadatele o půjčku prověřila v úvěrových registrech, kde neměl negativní záznam, ale při posuzování jeho příjmů, osobních a majetkových poměrů si vystačila pouze s jeho osobním prohlášením. V době, kdy byla klientovi poskytnuta půjčka, byl navíc hlášen k pobytu na městském úřadu.
Banka proti rozsudku podala dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), který pochybení banky potvrdil a odvolání zamítl s tím, že je věřitel povinen při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. „Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka,“ uvedl v odůvodnění NS.
Pravidelný měsíční příjem žadatele o úvěr je přitom pro banku stěžejní. „U spotřebitelských úvěrů je pro nás tím nejdůležitějším ukazatelem výše klientova pravidelného měsíčního příjmu. Vyžadujeme proto výpisy z účtu, na který klientovi chodí výplata, za poslední tři měsíce. Pokud má klient tento účet u české spořitelny, výpisy dodávat nemusí,“ uvedl tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Žadatel o úvěr navíc ve svém osobním prohlášení uvedl, že jeho výdaje činí tisíc korun za měsíc. „Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích,“ stojí v odůvodnění NS.
Banka přišla o úroky i poplatky
Smlouva o úvěru je na základě rozhodnutí soudu neplatná. „Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná,“ stojí v odůvodnění NS.
Banka se tak musí rozloučit s úroky i s poplatky. Dlužník totiž musí vrátit pouze částku, kterou si od banky půjčil: „Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil částkou 174.296,67 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (280.000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (105.703,33 Kč).“
Nový zákon změny v posuzování bonity nepřinesl
„V novém zákoně o spotřebitelském úvěru je stanoveno, že věřitel je povinen posoudit úvěruschopnost dlužníka, v opačném případě dlužník věřiteli nemusí splácet úroky, ale pouze jistinu. Zajímavé je, že k podobnému závěru dospěl Nejvyšší soud také v případě úvěrové smlouvy uzavřené ještě podle staré úpravy,“ uvedl Tomáš Valášek, výkonný ředitel Insolvence 2008.
Banky ve svém přístupu v posuzování schopnosti klienta splácet úvěr od platnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru příliš nezměnily. Ještě před platností nového zákona v srpnu 2016 například Raiffeisenbank uvedla: „Při posuzování úvěruschopnosti klientů již dnes přistupujeme ke každému individuálně a posuzujeme klientovu bonitu dle velice komplexních a složitých pravidel. V tomto směru tedy již požadavky nového zákona plníme.“
Komerční banka se k věci odmítla vyjádřit. Ale ani ona zřejmě svůj přístup k posuzování úvěruschopnosti klienta s příchodem nového zákona příliš nezměnila. „Co se týká posuzování žadatelů o úvěr, již současně platná verze zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje po poskytovateli řádně vyhodnotit úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru. Komerční banka pro tyto účely běžně využívá informace o příjmech klienta, jeho výdajích i informace dostupné v úvěrových registrech. V této oblasti tedy již dnes splňujeme požadavky zákona,“ uvedla Komerční banka v srpnu 2016.