Příspěvek na bydlení ve Finsku: Inspirace pro Česko

Příspěvek na bydlení ve Finsku, jeho uznávání, přezkoumávání či vyplácení má na starosti instituce Kela. Kela (též Kansaneläkelaitos) je finská instituce sociálního zabezpečení. Jedná se o vládní agenturu, která má zejména na starosti přerozdělování dávek v rámci vnitrostátních programů sociálního zabezpečení.
V kompetenci instituce Kela jsou kromě příspěvku na bydlení také přídavky na děti, dávky v nezaměstnanosti, nemocenské dávky či například finanční pomoc studentům. Je financována z povinných státních odvodů a daní.

Komu se vyplácí příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení má pomoci hradit náklady na bydlení. Důležité je slovo pomoci, neboť příspěvek nepokryje celou částku nájemného.
Kela vyplácí příspěvek na bydlení pro jednotlivé domácnosti nikoliv jednotlivým žadatelům. Domácnost obvykle zahrnuje osoby, které sdílejí stejné obydlí. V případě manželského páru se jedná vždy o společnou domácnost. Žadatelem o příspěvek obvykle bývá osoba, která nemovitost vlastní či na kterou je napsána nájemní smlouva.
Příspěvek na bydlení se přiznává i cizincům v případě, že se na ně vztahuje finský systém sociálního zabezpečení.
Ovšem existují i případy, kdy dva lidé žijí ve stejném bytě, avšak z pohledu příspěvku nežijí v jedné domácnosti. Jsou to zejména:

• Osoby, které mají samostatnou nájemní smlouvu na část obydlí a nejedná se o pár či blízké příbuzné (zároveň také neplatí společně nájem za celé obydlí).
• Dospělé děti, které se stěhují do jiného města – již nejsou součástí domácnosti svých rodičů.
• Sourozenci sdílející domov – pokud mají sourozenci vlastní nájemní smlouvu s pronajímatelem nebo pokud je jeden z nich podnájemníkem druhého.
• Rozvedení manželé.

V ostatních případech se jedná o osoby žijící ve společné domácnosti. Typicky manželské páry, blízcí rodinní příslušníci, nájemníci se společnou smlouvou, studenti bydlící u rodičů atd.

Náklady na bydlení

Nákladem na bydlení se rozumí nájem domu či bytu, nájem v jednotce bytového družstva atp. Pokud nějakou část z těchto nákladů platí kdokoliv jiný než domácnost (např. zaměstnavatel), pak se do výpočtu příspěvku na bydlení tato část nezapočítává. Stejně tak jako další poplatky související s užíváním domu či bytu jako elektřina, plyn, parkování, internetové připojení, poplatek za saunu a další.
Pokud domácnost podnajímá například jeden pokoj někomu jinému, pak se částka přijatá za podnájem odečte z nákladů na bydlení domácnosti.
Ve Finsku jsou stanoveny také maximální náklady na bydlení, což je maximální zákonná hranice přijatelných nákladů na bydlení, na které lze získat příspěvek od státu. Sazby maximálních nákladů na bydlení jsou vázány na počet členů domácnosti a velikosti obce, ve kterém se obydlí nachází.
Tabulka 1: Maximální náklady na bydlení pro rok 2019 (v EUR za měsíc).

• Obec v kategorii I – Helsinky
• Obce v kategorii II – Espoo, Kauniainen a Vantaa
• Obce v kategorii III – Kajaani, Kerava, Kirkkonummi, Kouvola, Kuopio, Lahti, Lappeenranta, Lohja, Mikkeli, Nokia, Nurmijärvi, Oulu, Pori, Porvoo, Raisio, Riihimäki, Rovaniemi, Seinäjoki, Sipoo, Siuntio, Tampere, Turku, Tuusula, Vaasa a Vihti
• Obce v kategorii IV – všechny ostatní obce

Zdroj: KELA, 2019, vlastní zpracování

Příjem domácnosti

Příspěvek na bydlení je určen pro domácnosti s nízkými příjmy. O výši příspěvku na bydlení rozhoduje hrubý příjem, tedy příjem domácnosti před odečtením daní. Příjem se kontroluje průběžně či se zprůměruje za určité období, přičemž z každého platu člena domácnosti (či přijmu ze samostatné činnosti, přijmu ze zemědělství) se odečte srážka ve výši 300 EUR. V úvahu se tedy berou příjmy, které jsou nižší než skutečné příjmy domácnosti.
Tabulka 2: Maximální příjem, který domácnost může mít, aby jí byl přiznán příspěvek na bydlení pro rok 2019 (v EUR za měsíc)

Zdroj: KELA, 2019, vlastní zpracování

Výpočet příspěvku na bydlení

Příspěvek na bydlení obecně činí 80 % rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a základní spoluúčastí. Pokud výše skutečných nákladů na bydlení překročí maximální přijatelné náklady na bydlení, je výše příspěvku vypočtena na základě maximálních přijatelných nákladů. Obecný vzorec je tedy:

Příspěvek na bydlení = (skutečné či přijatelné náklady na bydlení – základní spoluúčast) x 0,8

Příklad pro tříčlennou domácnost žijící v Turku

Otec, matka a jejich nezletilá dcera žijí v Turku. Měsíční nájemné činí 720 EUR. Příjem domácnosti
je 2 403 EUR.  Základní odpočet se vypočítá podle následujícího vzorce:

0,42 x [2 403 – (597 + 99 x 2 + 221 x 1] = 0,42 (2 403 – 1 016) = 0,42 x 1387 = 582,54 EUR

V Turku jsou maximální náklady na bydlení pro tříčlennou rodinu 734 EUR měsíčně. V tomto případě je nájemné nižší než maximální přijatelné náklady. Částka nájemného je tedy použita jako základ pro výpočet příspěvku na bydlení. Nyní použijeme vzorec pro výpočet příspěvku na bydlení (viz výše).

Příspěvek na bydlení = (720 – 582,54) x 0,8 = 109,97 EUR měsíčně.

Příspěvek na bydlení je vyplácen první pracovní den v měsíci. Je to příjem, které se nedaní. Příspěvek nižší než 15 EUR měsíčně se nevyplácí.