ČNB zvýšila sazby. Hypotéky přesto zdražit nemusí
Česká národní banka (ČNB) naplnila očekávání analytiků a po půlroční pauze zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hypoteční úvěry by přesto zatím zdražit nemusely. Letošní první utahování měnových kohoutů ale nemusí být zároveň tím posledním.
ČNB zvýšila s platností od 3. května 2019 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Letošní první zvýšení základních úrokových sazeb posunulo dvoutýdenní repo sazbu na dvě procenta, lombardní sazbu na tři procenta a diskontní sazbu na jedno procento.
Domácí inflační tlaky v hlavní roli
Pro vyšší sazby hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. V rozhodování centrálních bankéřů zřejmě sehrála hlavní roli především vyšším než očekávaná inflace, která se pohybuje na horní hranici pásma inflačního cíle, či odložení brexitu.
„ČNB zvýšila sazby pod vlivem přetrvávajících vnitřních inflačních tlaků v české ekonomice, které zjevně převážily nad nejistotami, pokud jde o vývoj vnějšího prostředí a navzdory pokračující velmi uvolněné politice Evropské centrální banky (ECB),“ Vysvětluje Miroslav Zámečník, hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA).
Centrální bankéři ale podle některých ekonomů přichází zřejmě s „křížkem po funuse“. „Bankovní rada se tímto krokem snaží dohnat ekonomický cyklus, který ji předstihl. Ale dohnat už nestihne. V současné fázi cyklu by se základní úroková sazba měla pohybovat okolo tří procent,“ uvedla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Česká ekonomika v očích ČNB operuje nad úrovní potenciálního výstupu a měnová politika by měla být utaženější, než je. Otázkou je, zda už nepůjde především o reakci na to, co je za námi nežli před námi,“ uvedl Michal Brožka, hlavní ekonom Cyrrus, a dodal: „Na druhou stranu řada rizik přetrvává. Otázka brexitu je pouze odložena. Čínsko-americká obchodní jednání nedořešena. Navíc index aktivity PMI za duben v Číně zase klesl.“
Hypoteční sazby pod tlakem
Zvyšování základních úrokových sazeb ČNB z loňského roku se do české ekonomiky podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče naplno promítne teprve v průběhu letošního roku. Letošní zvýšení sazeb by se tak mohlo projevit ještě později.
Hypoteční sazby obvykle reagují na rozhodnutí centrální banky s výjimkou variabilních sazeb s určitým zpožděním. Opačným směrem přitom na hypoteční sazby působí konkurenční boj bank, který sráží sazby k zemi. Banky zároveň disponují stále velkým množstvím likvidity, proto jejich potřeba promítnout zvyšování ceny zdrojů do úrokových sazeb hypotečních úvěrů nemusí být zatím nutností.
Hypoteční banky navíc zřejmě budou chtít dohnat manko hypotečního byznysu, které nabraly na začátku roku. Podle Fincentrum Hypoindexu klesl v prvním čtvrtletí počet poskytnutých hypoték oproti loňskému roku o třetinu. Úrokové sazby by tak mohly zůstat ještě nějaký čas na velmi nízkých úrovních.
TIP: Jak moc ovlivňuje ČNB úrokové sazby hypoték?
Letos poprvé a naposledy?
Guvernér ČNB Jiří Rusnok na včerejší tiskové konferenci po zasedání bankovní rady uvedl, že nevidí důvod dalšího zvyšování sazeb v příštích 12 měsících. Situace se ovšem může změnit, proto nevyloučil, že by mohlo dojít k dalšímu růstu sazeb, ale i pohybu sazeb v opačném směru.
Podle Radomíra Jáče ale ČNB již letos k dalšímu zvyšování sazeb nepřistoupí: „Včerejší zvýšení úroků ČNB bude pro letošní rok pravděpodobně jediné, pokud se tedy nezačne výrazněji zlepšovat vnější ekonomické prostředí.“
Ještě jedno letošní zvyšování sazeb ale přijde podle Viktora Zeisela z Komerční banky ve druhé polovině roku: „Očekáváme, že to není poslední zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. V jeho druhé polovině ČNB podle nás sazby ještě jednou zvýší. Inflační tlaky neustávají a situace by se měla zlepšit i v zahraničí.“
„Sazba je stále poměrně nízko a prostor k zvyšování pořád je. V letošním roce už žádné drastické zásahy nepředpokládám. Do konce roku by mělo přijít maximálně jen jedno zvýšení. V roce 2020 by se pak sazba mohla stabilizovat okolo tříprocentní hranice,“ odhaduje vývoj Jana Mücková, ekonomka Bondster
Příští rok by naopak mohly sazby klesnout. Se snižováním sazeb v příštím roce počítá například prognóza Raiffeisenbank. „Podle našeho názoru a v souladu s naší prognózou postupného ochlazování ekonomiky a zpomalování inflace včerejší rozhodnutí Rady završilo aktuální cyklus zvyšování sazeb v Česku. ČNB se už může pomalu připravovat na „otočení kormidla“ směrem dolů, k nižším sazbám. Další krok ČNB bude dle naší prognózy v prvním kvartále 2020 směřovat dolů, zpět blíže k úrokovým sazbám v eurozóně, kterým jsme díky prudkému zrychlení domácí ekonomiky, přehřátému trhu práce a vyšší inflace utekly,“ dodala Helena Horská.