Daň z nemovitých věcí 2019: Termín se blíží

Daň z nemovitých věcí nahradila v souvislosti s novým občanským zákoníkem svou dřívější verzi – daň z nemovitostí. Až na drobné úpravy a změnu terminologie ale zůstala stejná. Stejný zůstal i termín pro její uhrazení: 31. květen příslušného roku.
Povinnost uhradit daň z nemovitých věcí má (zpravidla) její vlastník, který držel nemovitost k 1. lednu daného roku. Je-li pozemek či stavba ve spoluvlastnictví, mají spoluvlastníci společnou daňovou povinnost. To v praxi znamená, že stát nezajímá, kdo daň zaplatí, stejně tak její úhradu může v případě nezaplacení vymáhat od kteréhokoli spoluvlastníka.
Poplatníkem daně ale může být u pozemku též jeho nájemce či pachtýř. To zejména v situaci, kdy je pozemek zároveň evidován ve zjednodušené evidenci. Uživatel pozemku je také povinen platit daň, pokud jeho skutečný vlastník není znám.

Daň z nemovitých věcí: Osvobození od daně

Daň z nemovitých věcí se dělí na daň z pozemků a daň ze staveb. Daň z pozemku se neplatí v případě, že je s ním spojená stavba – pak se platí pouze daň ze staveb. Osvobozené jsou také např. remízky a meze v polích a lukách, lesy ohrožené imisemi, vodní plochy, veřejné komunikace a mnoho dalších.
Obec také může obecně závaznou vyhláškou osvobodit               pole, louky a pastviny, chmelnice, vinice a ovocné sady.
Od daně z nemovitých věcí jsou též osvobozeny obecně prospěšné společnosti, spolky, odbory či zaměstnavatelské organizace, dále školy, školky, muzea a galerie. Církve mají osvobozené pozemky a stavby sloužící k vykonávání církevních obřadů a duchovní správy.
Formou osvobození od daně z nemovitých věcí stát též podporuje vybrané ekologické projekty. Osvobozeny jsou tak stavby a pozemky určené k úpravě odpadů k jejich dalšímu zpracování, třídění a sběru odpadů či malé vodní, bioplynové a větrné elektrárny a zdroje využívající geotermální energii.

Výše daně

Výši daně z nemovitých věcí se daňový poplatník dozví výměrem od finančního úřadu. Ten zpravidla přichází v dubnu příslušného roku buď dopisem, nebo e-mailem v případě, kdy o elektronickou komunikaci poplatník požádá. Vlastníci datových schránek dostávají informaci o výši daňové povinnosti touto cestou.
Jedinou výjimkou jsou daňoví poplatníci, kteří nabyli či pozbyli nějaké nemovitosti. Pokud v předešlém roce došlo ke změně ve vlastněných pozemcích či stavbách, byl poplatník povinen podat k 31. 1. 2019 daňové přiznání, v němž  změny uvedl.
Dopočítat samotnou výši daně bývá pro občany problematické. Výpočet daně není triviální, navíc je potřeba znát řadu parametrů, které si mohou upravit i obce obecní vyhláškou. Veškeré koeficienty je ale možné dohledat podle parcelního čísla na Daňovém portálu. Je také odlišný přístup k výpočtu daně z pozemků a daně ze staveb.

Daň z pozemků

Vyměřovacím základem daně z pozemků je u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů daná výměrou pozemku a jeho cenou podle vyhlášky. Opět s dohledáním ceny pozemku pomůže Daňový portál.
U lesů a rybníků je možné využít buď skutečnou cenu podle cenových předpisů k 1. lednu příslušného roku, nebo cenu 3,80 Kč/m². A u stavebních pozemků je základem daně výměra v m² bez uvedení ceny a následná výše daně je počítána obdobně jako daň ze staveb.
Sazba daně činí orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 % z daňového základu. U luk, pastvin, lesů a hospodářských rybníků 0,25 % z daňového základu.
Poznámka: ČSSD ve svém programu penzijní reformy mívala uvedeno, že náklady reformy uhradí zvýšení daně z nemovitých věcí. V současné době s ohledem na směrnou hodnotu nemovitostí jsou již vytvářeny cenové mapy. Pak už je jen krůček ke zdanění staveb obdobně jako pozemků na základě jejich tržní ceny. Při sazbě 0,75 % by byl např. byt v Praze v ceně 5 mil. Kč ročně zdaněn částkou 37 500 Kč.
Daň u ostatních pozemků je vypočítána základní sazbou za m² a koeficienty obdobně jako u daně ze staveb.
Základní sazba daně z ostatních pozemků činí:

• 1 Kč u zpevněných pozemků pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství,
• 5 Kč u zpevněných pozemků pro jiné podnikání,
• 2 Kč u stavebních pozemků,
• 0,2 Kč u zastavěných ploch a nádvoří a ostatních ploch.

Základní sazba se násobí koeficientem dle velikosti obce:

^REKLAMA

• 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel,
• 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,
• 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
• 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
• 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
• 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
• 4,5 v Praze.

Každá obec má navíc možnost kategorii zvýšit o jednu (v Praze na koeficient 5) a o jednu až tři kategorie ji snížit.

Daň ze staveb

Základem daně ze staveb a bytových či nebytových jednotek je jejich výměra v m². U jednotek je využívána upravená podlahová plocha vynásobená koeficientem 1,22 v případě, že je jednotka v bytovém domě a její součástí je i podíl na pozemku, v ostatních případech se výměra násobí koeficientem 1,2. Naopak u jednotek se pro placení daně nezahrnují podíly na společných částech nemovitosti.
Sazba daně závisí na účelu stavby:

• 2 Kč u bytového domu a u ostatních staveb tvořících jeho příslušenství převyšující rozměry 16 m² a u staveb tvořících příslušenství k budovám pro rodinnou rekreaci,
• 6 Kč u budov pro rodinnou rekreaci,
• 8 Kč u garáží oddělených od bytových domů,
• 2 Kč u staveb užívaných k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesnictví a vodním hospodářství,
• 10 Kč u ostatního podnikání,
• 6 Kč pro ostatní zastavěné plochy a
• 2 Kč pro ostatní jednotky.

U staveb se navíc za každé další nadzemní podlaží daň zvyšuje o 0,75 Kč/m², pokud u stavby toto nadzemní podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy či v případě stavby určené k podnikání 1/3 plochy.
Vypočítaná sazba se vynásobí koeficientem podle velikosti obce (stejným jako v případě pozemků). Ovšem v případě staveb je koeficientů, které mohou být uplatněny, mnohem víc.
V prvé řadě může obec uplatnit koeficient 1,5 na většinu staveb a jednotek. Výjimkou jsou bytové domy, ostatní stavby a ostatní jednotky. Navíc u objektů pro rodinnou rekreaci, které jsou v národních parcích či I. zóně chráněné krajinné oblasti, se základní (případně obecním koeficientem již zvýšená) sazba dále násobí koeficientem 2.

Daň z nemovitých věcí

Aby toho nebylo málo, jak daň z pozemků, tak daň ze staveb může být ještě dále zvýšena „místním koeficientem“. Ten stanovuje obec závaznou vyhláškou a může dosahovat hodnoty 2, 3, 4, nebo 5. Místní koeficient se pak vztahuje na veškeré zdanitelné pozemky a stavby s výjimkou polí, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin.

Tipy pro daň z nemovitých věcí

1. Udržujte aktuální kontakty u správce daně – aktuální kontakty u správce daně mohou vyřešit řadu nejasností neformální cestou bez oficiální výzvy. Zejména při podání daňového přiznání to může ušetřit čas snadnější komunikací.
2. Pro zjištění koeficientů využijte Daňový portál – je to jednodušší cesta, než dohledávat jednotlivé koeficienty na stránkách obecních úřadů.
3. Povolte finančnímu úřadu e-mailovou komunikaci – zejména dnes, kdy se „trvalé bydliště“ stává spíše formalitou a nemění se při každém stěhování, je e-mailová komunikace spolehlivější než papírová pošta. Platební výměr pro daň z nemovitých věcí vás tak dostihne, i když se přestěhujete. Alternativou je využití datové schránky, která má v komunikaci úřadů přednost před zasíláním papírové korespondence.
4. Pokud jste nedostali platební výměr, kontaktujte finanční úřad – výše daně se mohla od loňského roku změnit. Např. obec mohla upravit výši koeficientů.