Odpovídá realitní kancelář za správnost informací v realitním inzerátu?
Odpovídá realitní kancelář za správnost informací? Odpověď se hledala u soudu. Realitní makléř je na rozdíl od spotřebitele při realizaci realitního obchodu v postavení profesionála. K tomu, zda makléř odpovídá za správnost informací o nemovitostech v realitním inzerátu, které převzal od prodávajícího, se letos vyjádřil Krajský soud v Brně.
V posuzovaném případě dostala realitní kancelář pokutu od České obchodní inspekce za to, že v původním inzerátu uváděla jako zprostředkovatel byt 3+1 v Brně s rozlohou včetně balkonu 82 metrů čtverečních. Skutečná rozloha však byla 75 metrů, respektive pouze 69 metrů čtverečních bez sklepa a balkonu. Proti udělené pokutě 28 000 korun se realitní kancelář bránila správní žalobou.
Z podkladů správního spisu vyplynulo, že je v inzerátu uvedena celková podlahová plocha 75 metrů čtverečních. Tento údaj však byl dodatečně upraven, což vyplývá i z adresy webové stránky, na níž je inzerát umístěn, včetně názvů obrázků. Kupující začal pochybovat o skutečné výměře až v okamžiku, kdy byl vyhotoven znalecký posudek pro banku.
Realitní kancelář v inzerátu zveřejnila informace, které obdržela od prodávajícího
Podle zástupce realitní kanceláře při prodeji bytu tato kancelář do inzerátu uvedla pouze informace, které obdržela od prodávajícího. „Spotřebitel zasahoval do pracovních verzí smluv, a proto byl-li pro něho údaj o ploše bytu zásadní, jistě by trval na zakotvení údaje o ploše bytu v kupní smlouvě. Podle žalobkyně nebylo její povinností aktivně vyhledávat a ověřovat informace od prodávajícího,“ zněla obrana realitní kanceláře.
Kupující obdržel e-mailem půdorys bytu s vyznačenou výměrou místností a rozměry všech místností, měl tak podle realitní kanceláře možnost dopočítat se skutečné výměry. „Skutečnou plochu bytu bylo možné ověřit také v průběhu prohlídky bytu. V inzerátu byl navíc obsažen popis hlavních místností včetně jejich výměry a tyto výměry v součtu 82 metrů čtverečních nedosahovaly. Ve spojení s dalšími informacemi v inzerátu nemohl spotřebitel dospět k závěru o tom, že plocha bytu činí 82 metrů čtverečních,“ stojí dále v podkladech rozsudku Krajského soudu v Brně. Podle realitní kanceláře kupující byt fyzicky viděl. Uvedla, že v případě, že by se kupujícímu byt „nelíbil, jistě by si jej nekoupil“.
REKLAMA
Realitní makléř je odborník, nikoliv jen správce databáze
Na rozdíl od kupujícího, který je v realitním obchodě laikem a k podobné transakci se dostane pouze jednou či několikrát za život, realitní makléř je odborník. V souladu se standardem odborné péče je tedy povinen postupovat při zprostředkování realitní transakce.
Jak dovodila Česká obchodní inspekce, měla realitní kancelář poskytovat pouze informace, které jsou pravdivé, úplné, srozumitelné, jednoznačné, zřetelné a též ověřené. V opačném případě je nesprávně uvedená informace o rozloze bytu klamavou obchodní praktikou, která je v rozporu jak s evropskými směrnicemi o nekalých obchodních praktikách, tak s tuzemským zákonem o ochraně spotřebitele.
„Realitní makléř obecně nemůže být považován toliko za správce databáze o dostupných nemovitostech, jejíž existence a aktualizace umožňuje nemovitosti komfortně pořizovat, nýbrž za vskutku profesionálního, a tedy důvěryhodného partnera při pořizování nemovitostí,“ stojí v rozhodnutí krajského soudu. Z verdiktu dále vyplývá, že z postavení profesionálního realitního makléře se dovozuje předpoklad důvěry v jím poskytované informace. Z tohoto důvodu krajský soud uzavřel, že realitní makléř za správnost těchto informací také odpovídá.
Informační povinnost realitní kanceláře podle připravovaného realitního zákona
Sám krajský soud v rozhodnutí uvádí, že „přestože není činnost realitních makléřů v České republice regulována speciálním právním předpisem, ve spotřebitelských věcech na realitní makléře nepochybně dopadaly povinnosti stanovené zákonem o ochraně spotřebitele.“
REKLAMA
Také si přečtěte: Zákon o realitním zprostředkování
Zákon o realitním zprostředkování nedávno prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a zamířil do horní komory. Návrh zákona vymezuje informační povinnost realitního zprostředkovatele poměrně široce tak, že je povinen poskytnout nejen informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, které plynou z veřejných seznamů, ale také o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl či vzhledem ke své odborné způsobilosti vědět měl.
Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) prosazoval nahrazení takto široce pojaté informační povinnosti prohlášením o stavu prodávané nemovitosti vyhotoveným vlastníkem. Důvodem bylo, že po realitním zprostředkovateli nelze požadovat, aby nesl odpovědnost za posouzení stavu nemovitosti, které může provádět pouze stavební technik. Jeho pozměňovací návrh však poslanci neschválili.