Praha chce rozšířit pravomoci v postupu vůči Airbnb. Pronajmout má být možné jen pokoj
Platformy P2P ubytování, mezi nimiž je nejznámější služba Airbnb, jsou už delší dobou trnem v oku nejen hoteliérů, ale i měst včetně jejich obyvatel. Těm vadí jak nedostatek nájemních bytů a rostoucí nájemné, tak hluk a nepořádek v domech.
Místní poplatky nebo souhlas společenství vlastníků
Krátkodobé pronájmy začínaly jako nástroj sdílené ekonomiky, časem ale řada soukromých pronajímatelů z trhu odešla a služby Airbnb se profesionalizují. Investoři skupují byty na byznys, s jehož správou jim pomáhají specializované firmy.
Na začátku letošního roku byl zaveden jednotný poplatek z pobytu, jehož výši si stanoví každá obec sama. Ten musí platit jak hotely, tak i P2P ubytovatelé. Maximální denní výše pro letošní rok je 21 korun, v následujících letech může být navýšen až na 50 korun denně.
V legislativním procesu se nachází novela, která by umožnila, aby společenství vlastníků ve stanovách zakázalo krátkodobé pronájmy jednotek v domě. Ačkoliv podle bývalého místostarosty Prahy 1 Pavla Nazarského již padl prvostupňový rozsudek, který potvrdil právo společenství zákaz krátkodobého ubytování do stanov takto zakotvit, je otázkou, jak by se k takovému zákazu postavil Ústavní soud.
Zdroj: golemio.cz
Hřib chce vrátit Prahu lidem, je ale potřeba změna legislativy
Praha bojuje za možnost regulovat ubytovací platformy na svém území prostřednictvím vyhlášek. V rozhovoru pro britský The Observer nastínil pražský primátor Zdeněk Hřib svou představu. Chtěl by, aby v Praze bylo možné pronajmout pouze jeden pokoj, nikoliv celý byt nebo dům. Celý prostor by mohl vlastník pronajmout pouze na přechodnou dobu.
„V minulosti jste mohli omezit počet turistů ve městě jednoduše schválením určitého počtu hotelů o určité kapacitě při procesu udílení stavebního povolení. Nyní Praha nemůže omezit ubytovací kapacity pro turisty. Čísla jsou opravdu kritická,“ uvedl Hřib.
V roce 2018 navštívilo hlavní město osm milionů turistů. Na další nápor turistů není Praha infrastrukturně připravená. Podle analýzy poradenské společnosti Deloitte budou platformy pro krátkodobé pronájmy dále vytlačovat Pražany z Prahy. Každý rok lze očekávat více než o 300 tisíc turistů více, uvádí analýzy.
REKLAMA
„Vidina zajímavého výdělku přes platformy krátkodobého bydlení vytlačuje obyvatele z centra města. Očekáváme, že tento efekt bude pokračovat i směrem do širšího centra. Aktuální předpovědi totiž ukazují, že do roku 2025 přijede do Prahy každý rok o 330 tisíc turistů více než ten předchozí,“ uvádí Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí poradenské společnosti Deloitte.
Praha má ale momentálně svázané ruce. Chybí totiž legislativa, která by pravomoc k vydávání vyhlášek regulujících krátkodobé ubytování místním samosprávám svěřovala. Hřib potvrdil, že za přijetí potřebné legislativy se zasadí u Ministerstva pro místní rozvoj.
Ať to vyřeší Evropská unie
V říjnu loňského roku proběhlo setkání zástupců aliance Eurocities v Mnichově. Zástupci měst jako Mnichov, Paříž, Benátky, Barcelona, Berlín, Lisabon nebo Amsterodam se shodli na tom, že by měla zasáhnout Evropská komise.
Jedním z restriktivních opatření napříč Evropskou unií by mohlo být omezení počtu dní, po které mohou pronajímatelé své byty krátkodobě pronajmout. Města žádají Evropskou komisi, aby stanovila jednotná a jasná pravidla pro digitální platformy (nejen Airbnb, ale také například Uber), aby byly chráněny zájmy místních obyvatel.
V Mnichově hrozí ubytovatelům tučná pokuta, pokud takto pronajmou celý byt na dobu delší než osm týdnů ročně. Paříž omezila krátkodobý pronájem na 120 dní ročně. Za překročení hrozí pokuta až 12 500 eur.
Berlín v roce 2016 ubytování přes platformy tohoto typu zcela zakázal. Hned o dva roky poté tento zákaz zrušil. Krátkodobé pronájmy, které jsou vlastně ubytovací službou, je možné poskytovat pouze se souhlasem obyvatel domu. Ti, kdo pronajímají pouze jeden byt, nejsou omezeni maximální dobou pronájmu. Naproti tomu pronajímatelé více než jednoho bytu jsou omezeni na 90 dní ročně.