Trend nájemního bydlení je na vzestupu. Touha po bydlení „ve svém“ už není tak silná jako v minulosti

Nájemné v Brně v posledních letech roste v řádu vyšších jednotek až nižších desítek procent. „Hlavní příčinou je vysoká poptávka a relativně omezená nabídka. Problémem je také neustále oddalovaný územní plán. Kvůli jeho neschválení nejsou nové lokality pro výstavbu, a to minimum projektů, které v Brně vzniká, ani zdaleka nepokryje celou poptávku,“ říká Jan Kejduš z realitní společnosti Properia group.
Kvůli vysokým cenám si lidé vybírají bydlení na brněnských periferiích
Ceny nájemného nadále rostou, i když o něco pomaleji než v předchozích letech. „Trh s nájemním bydlením je stále velmi vyšponovaný, i když jsme loni zaznamenali mírnou stagnaci oproti raketovému růstu cen nájmů v letech 2017 a 2018. Tempo růstu nájmů v Brně loni zpomalilo zhruba o pětinu. Do budoucna ale klesání cen neočekáváme, spíše mírný nárůst. Přesto o nájemní bydlení je a bude stále velký zájem,“ popisuje situaci v druhém největším městě republiky Martin Březina, CEO společnosti UlovDomov.cz.
V současnosti se měsíční nájemné v jihomoravské metropoli pohybuje u bytů 2+kk okolo 13 500 korun, u bytů 3+kk je cena téměř o pět tisíc vyšší – 18 400 korun. I proto si čím dál více lidí hledá bydlení v okrajových částech města. „Periferní oblasti Brna-města, sahající až do lokalit Brno-venkov, jsou čím dál žádanější. Zájem je úměrný tomu, jak se zvyšují ceny nájmu v nejlukrativnějších lokalitách Brna-města,“ doplňuje Kejduš.
Vlastní bydlení není pro mladé rodiny prioritou
Lukrativní lokality ale nejsou pouze ty, které jsou v nejužším centru Brna. Existují okrajové části, které jsou vyhledávány především kvůli klidnému bydlení s dobrou dojezdovou vzdáleností. „Například Medlánky a Řečkovice patří k nejdražším čtvrtím, protože jsou kvůli klidu a přírodě lákavé pro mladé rodiny. Jako kontrast můžeme uvést například paneláková sídliště na Vinohradech, kde je nájemné stále nižší než například ve vzdálenější Bystrci, kam se ale lidé stěhují do krásných novostaveb v blízkosti přehrady,“ přibližuje Březina a dodává: „Pokud se podíváme za Brno, tak mezi žádané, a tím pádem také dražší lokality, patří Šlapanice, Kuřim nebo Slavkov u Brna, kde je velmi dobrá dopravní dostupnost. Naopak nižší nájemné je pak na Hodonínsku a Znojemsku, kde je to s dopravou do Brna už poněkud horší.“
Následkem vysokých cen je změna společenského vnímání. „Mladší generace už nemá takovou potřebu bydlet ‘ve svém’. To je další z důvodů, proč se zvyšuje poptávka po nájemním bydlení a stále větší procento lidí tak bydlí v pronájmu. Například v Německu žije v pronájmech již polovina lidí, ve velkých městech i více než sedmdesát procent. Je vysoce pravděpodobné, že Česká republika bude tento trend následovat,“ předpovídá Březina.
 
Každý třetí majitel ve svém bytě nebydlí
Právě Německo je lídrem v oblasti nájemního bydlení. Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb by se ale nerad vydával právě tímto směrem. „Už i u nás existuje docela rozšířená představa, že pokud navýšíme procento nájemního bydlení na německou úroveň, bude se nám stejně dobře žít. Osobně na zvyšování podílu nájemního bydlení nevidím moc pozitivních aspektů. Myslím, že bychom si měli rozdrobené struktury vlastnictví našeho bytového fondu více vážit,“ říká.
Rostoucí ceny nemovitostí i nájemného ale nabízí také příležitosti pro investory. Právě kvůli tomuto trendu jsou totiž investice do nemovitostí velmi vyhledávanou možností, jak zhodnotit své peníze. „To, že se investice do nájemních bytů zvyšují, připisuji tomu, že čím dál větší část investorů chce své investice stabilizovat. Chtějí mít peníze v něčem, co není tak rizikové jako například nákup nových pozemků a postupná výstavba nových projektů. Odhaduji, že zhruba třicet procent nových bytů v Brně končí u lidí, kteří v nich nikdy bydlet nebudou. Někteří je pak ani dále nepronajímají. Stačí jim, že v nich mají bezpečně uložené peníze. Nájemné jako výnos tedy často není hlavním kritériem pro takovou investici,“ uzavírá Kaláb.