Dopad koronaviru na realitní trh, aneb bude se rušit daň z nabytí nemovitosti?
Snaha o zrušení daně při koupi nemovitosti je evergreenem českých daňových změň. Místo toho se tato daň ale jen proměňovala, procentem i plátcem. Nejdřív tuto daň platil prodávající, poté se povinnost přenesla na kupujícího, kterému prodražila nákup nemovitosti o další procenta (4 % z kupní ceny).
Daň z nabytí nemovitých věcí je daň, která přináší nezanedbatelnou částku do státního rozpočtu. Což samozřejmě vítají především strany zaměřené levicovým směrem, zatímco pravicová část současné opozice už několikrát projevila zájem tuto daň zrušit. Naposledy tato iniciativa proběhla Parlamentem v roce 2019, kdy návrh neprošel díky společnému hlasování ANO, KSČM a ČSSD, kteří byli samozřejmě proti.
V dobách ekonomické krize se ale hledají různá řešení, jak podpořit momentálně zastavené české trhy. A tak Alena Schillerová, česká ministryně financí, přichází z návrhem zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, a chce tak podpořit růst a zastavit recesi na trhu s českými nemovitosti. Je otázkou, jestli by ale zrušení daně mělo opravdu slibovaný účinek.
Historie daně z nabytí nemovitých věcí:
- V roce 1993 byla zavedena daň z převodu nemovitostí jako náhrada za zrušený notářský poplatek při převodu nemovitostí.
- Daň z nabytí nemovitých věcí byla zavedena 1. 1. 2014 a nahradila doposud existující daň z převodu nemovitostí.
- Daň byla právně ukotvena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013. Toto zákonné opatření také zvýšilo sazbu daně ze 3 % na 4 %.
- Až do listopadu 2016 byla sice povinnost platit daň na straně prodávajícího, ale kupující ručil za zaplacení daně. Krom toho se obě strany také mohly dohodnout na přenosu povinnosti platby na kupujícího.
- Od listopadu 2016 je ovšem stanoveno, že tuto daň platí kupující s tím, že je také povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitosti.
- Povinnost podat daňové přiznání je do konce třetího měsíce, který následuje po zápisu nového vlastnického práva do katastru nemovitostí.
- Daň je ve velikosti 4 % z kupní ceny nemovitosti a je splatná do termínu podání daňového přiznání.
Kdy se daň z nabytí neplatí?
Zákon kromě sazby a poplatníka daně určuje i případy, kdy je nákup nemovitosti od této daně osvobozen. Jde o nákup nemovitosti:
- u novostavby do 5 let od ukončení,
- u prvního úplatného nabytí bytu nebo rodinného domu,
- při převodu z družstevního vlastnictví
- a při neúplatném převodu (dědictví, darování).
Jaký bude dopad zrušení daně z nabytí nemovitosti
V současné době ovšem ministerstvo financí připravuje návrh na zrušení této daně. Jako reakci na stagnující český trh v důsledku koronavirové pandemie a jako protiopatření. Slibuje si od toho stimulaci upadajícího trhu s nemovitostmi a zlepšení přístupu pro nakupující, kteří nebudou muset sáhnout do své kapsy pro další 4 % při nákupu nové nemovitosti.
Vzhledem k tomu, že opoziční pravicové strany usilují o zrušení této daně už dlouho, dá se předpokládat, že takový návrh by Parlamentem prošel nejspíše bez problémů. V závislosti na tom, v jakém daňovém balíčku bude tato změna představena.
Je ale otázkou, jaká bude citlivost českého realitního trhu na tuto změnu. Ceny nemovitostí v posledních letech velmi dynamicky rostly a koupit si vlastní byt je pro mnoho jedinců nedosažitelná záležitost. Navíc v případě, kdy se čeká hlubší ekonomická recese a disponibilní příjem domácností bude píše klesat.
Snížení této daně tak nejspíš nedokáže stimulovat nákup nemovitostí pro vlastní bydlení, ostatně nákup novostaveb je už dnes od této daně osvobozen. Zrušení daně z nabytí nemovitostí se tak nejspíše projeví mnohem více na trhu investičních nemovitostí a dostupnost vlastního bydlení se v zásadě nezmění.
Ostatně historické změny v nastavení daně z nabytí nemovitosti nikdy neměly příliš velký vliv na realitní trh. Od přenesení povinnosti zaplacení této daně na kupujícího se například čekalo, že dojde ke snížení prodejních cen, protože prodávající nebude povinen platit dodatečnou daň. To se ale na trhu s nemovitostmi víceméně neprojevilo. Stejně tak zvýšení daně z nabytí nemovitosti ze 3 % na 4 % mělo dopad na trh s nemovitostmi spíše minimální.
Kde na to český rozpočet vezme?
Daň z nabytí nemovitých věcí představuje příjem do státního rozpočtu ve výši asi 13 mld. Kč. Zrušení této daně tak bude znamenat výpad významných příjmů a to navíc v době, kdy se i ostatní příjmy státního rozpočtu budou v důsledku ekonomického zpomalení zmenšovat. Ministryně financí jako druhou stranu zrušení daně z nabytí navrhuje zrušit i daňové odpočty úroků z hypotéky a z úvěrů ze stavebního spoření. Čímž se dále snižuje výhodnost takové daňové reformy pro běžné poplatníky a pro soukromé vlastnictví nemovitosti k bydlení.
Dá se tak čekat, že dané daňové opatření se nejspíše projeví jen na trhu investičních nemovitostí a jako takové může dále zhoršovat dostupnost nemovitostí pro bydlení. Podobný názor ostatně zastává Jiří Rájek, generální ředitel ERA Reality:
Nesdílím názor, že by takové rozhodnutí mělo rozhýbat ekonomiku nebo realitní trh. Když se ze tří procent staly čtyři, absolutně nic se s trhem nestalo. To samé platí i pro situaci, kde se daň z nabytí nemovitosti převalila z prodávajícího na kupujícího. Říkalo se, že se plošně zlevní nemovitosti o čtyři procenta, ale nestalo se nic. Stejný průběh bych očekával i v případě, kdyby návrh p. Schillerové prošel.
Potenciál vidím v situacích, kdy se lidi dostanou do problémů a potřebují svoji nemovitost prodat za co nejvíce peněz, protože kupující nebude muset hradit daň z nabytí, může mít více prostředků na pořízení nemovitosti. Stejně tak může návrh do určité míry působit jako stimul pro pořízení nemovitosti, protože odpadá počáteční náklad, který u hypoték spolu s nutností čím dál větším objevem nutných vlastních prostředků znamenal pro kupujícího velkou zátěž. Nemyslím, že to bude pro kupujícího ale ten rozhodující parametr nebo argument, proč nemovitost koupit.REKLAMA