Virus vyhnal turisty. Co bude s Airbnb?

Hranice zůstanou ještě chvíli zavřené

Před vypuknutím pandemie odhadoval šéf oddělení nemovitostí poradenské společnosti Deloitte Miroslav Linhart nárůst počtu turistů v Praze až do roku 2025 o 330 tisíc ročně.

„Vidina zajímavého výdělku přes platformy krátkodobého bydlení vytlačuje obyvatele z centra města. Očekáváme, že tento efekt bude pokračovat i směrem do širšího centra,“ uvedl Linhart.

„Nikdo neví, jak dlouho bude současná situace trvat. Je jasné, že se realitního trhu citelně dotkne. Již po týdnu od vyhlášení karantény evidujeme nárůst zájmu od majitelů, kteří dosud pronajímali byty přes Airbnb, po službě řešící pronájem dlouhodobě,“ uvedl Martin Březina, jednatel společnosti UlovDomov.cz, která provozuje i službu Ideální nájemce a spravuje portfolio bytů v celkové hodnotě přes 5,9 miliardy korun.

Co bude s Airbnb dál?

Celá koronavirová situace odhalila slabinu Airbnb – nedostatek informací o hostech. Poté, co se v Česku objevily první případy koronaviru, bylo nemožné kontrolovat pohyb potenciálně nakažených turistů.

„Já osobně jsem vyhodnotil jako největší riziko lidi, kteří k nám přicházejí ze zahraničí v systému Airbnb,“ nechal se slyšet premiér Babiš.

^REKLAMA

Aktuální situace dává samosprávám prostor přijmout odpovídající legislativu. Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze již schválila novelu zákona o cestovním ruchu, díky které stát prostřednictvím živnostenských úřadů získá informace o poskytovatelích ubytovacích služeb typu Airbnb.

„Před uvolněním opatření musíme mít přehled i o digitální ekonomice typu Airbnb. Pro moderní způsoby boje s nemocemi, mezi kterými má zvláštní postavení tzv. trasování, je pak znalost identity poskytovatelů ubytovacích služeb naprosto klíčová,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Regulace může návrat Airbnb zkomplikovat

Návrh, aby získávaly živnostenské úřady tyto informace, vzešel od radních hlavního města Prahy. Ti zároveň požadují, aby měly obce možnost na svém území vydávat nařízení obce, kterým by bylo možno regulovat období, v němž by bylo krátkodobé ubytování zakázáno, stejně tak jako maximální počet současně ubytovaných nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce v jedné bytové jednotce nebo domě.

„Pravomoc regulovat poskytování krátkodobých ubytovacích služeb na svém území má řada světových měst, které se potýkají s negativními dopady tohoto druhu podnikání na život obyvatel měst. Navrhovanou změnu by mohla například Praha či další turisticky atraktivní města v České republice využít v případě, že by to bylo z hlediska dopadů na život rezidentů v centru města nutné,“ upozornila radní Hana Kordová Marvanová.

^REKLAMA

S tím souhlasí i Miluše Trefancová z tiskového oddělní Ministerstva průmyslu a obchodu, podle níž je třeba problematiku řešit v kontextu zajišťování vhodného prostředí z hlediska trvalého bydlení, s využíváním bytového fondu a situaci s byty.

„V tomto směru lze předpokládat, že toto období budou chtít poskytovatelé krátkodobých pronájmů překlenout dočasnou změnou na poskytování dlouhodobých nájmů. Díky tomu by se mohl zvýšit počet dostupných bytů, kterých je obecně v současné chvíli na českém trhu nedostatek. Předpokládá se nárůst volných bytů až o 15 tisíc,“ odhaduje David Musil, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Upvest.