Čím klamou energošmejdi? Na tyto praktiky pozor!

Boj o odběratele elektřiny a zemního plynu neutichl ani v době koronavirové krize. Naopak. Řada obchodníků obvolávala domácnosti, aby jim nabídla levnější energie, které kvůli útlumu ekonomiky zlevňovaly. Nižší ceny se ale na fakturách projevit vůbec nemusí. Navíc si lidé, kteří bez rozmyslu podepíšou smlouvy nebo přihlášky do aukcí, zadělávají na další problémy.

Plná moc nebo přihláška

Energetický regulační úřad i spotřebitelské organizace dlouhodobě poukazují na nekalé praktiky některých prodejců elektřiny a zemního plynu. Energetičtí šmejdi se často protizákonnými fintami snaží přimět spotřebitele, aby jim podepsal plnou moc ke změně dodavatele nebo přihlášku do energetické aukce.

„Opakovaně se stává, že se vydávají například za pracovníka Energetického regulačního úřadu, distributora či stávajícího dodavatele nebo obecního úřadu. Zejména seniorům pak podstrčí k podpisu dokument prezentovaný jako doklad o návštěvě nebo účasti v průzkumu. Ve skutečnosti se však jedná o přihlášku do aukce energií nebo o plnou moc pro výběr jiného dodavatele,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Účast v aukci má domácnostem přinést levnější elektřinu a zemní plyn a přihláška bývá prezentována jako bezplatná a nezávazná. Skutečnost je ale často jiná a až později se ukáže, že spotřebitel podepsal smlouvu s novým dodavatelem nebo se zavázal odebírat energii od společnosti, která aukci vyhraje. Pokud to odmítne, hrozí mu smluvní pokuta v řádech několika tisíc korun. Sankce mu pak mohou hrozit i od stávajícího dodavatele, pokud by předčasně vypověděl smlouvu.

Lidé neví, u koho jsou

Sankce ale nejsou jediným problémem, který mohou dodavatelé nebo zprostředkovatelé lidem způsobit. Často se také špatně orientují v nesrozumitelných smlouvách a nemohou najít například tak zásadní informaci, jako je možnost vypovězení smlouvy, nebo neví, od koho energie odebírají. Dotazy zákazníků směřují také na platební podmínky, fakturace nebo reklamace a na smluvní sankce. Toho si všímá i Energetický regulační úřad, jenž lidem mimo jiné pomáhá řešit potíže s dodavateli.

^REKLAMA

„Nejčastěji nás teď kontaktují spotřebitelé, kteří v souvislosti se změnou dodavatele potřebují zjistit, kdo je jejich dodavatelem. Řeší tak potíže se zprostředkovateli, aukčními společnostmi nebo se dotazují na nabídky na optimalizace energií,“ konstatuje Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu.

Ve velké většině případů se jedná o kombinaci problémů způsobených jednou nevýhodnou smlouvou nebo přihláškou do aukce. „Jestliže například spotřebitel čelí sankci kvůli předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou, velmi často problém ve skutečnosti vznikl kvůli působení nesolidního zprostředkovatele, jenž spotřebitele převedl k novému dodavateli nehledě na škody, které mu tím způsobí,“ dodává Michal Kebort.
Stejně jako když spotřebitel zjišťuje, kdo je v jeho odběrném místě dodavatelem, není to proto, že by nemohl dohledat starší dokumenty. Příčinou bývá účast v aukci nebo návštěva podomního prodejce, po níž přijde spotřebiteli uvítací dopis od nového dodavatele, aniž by si byl vědom toho, že se mu dodavatel má měnit. Případně může být impulzem dopis od předchozího dodavatele, ve kterém se dožaduje uhrazení sankce za nedodržení podmínek smlouvy – typicky kvůli předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou.

Potíže způsobují aukce

Energetický regulační úřad pak odhaduje, že působení energetických zprostředkovatelů má dnes za následek přibližně každý druhý dotaz či stížnost, se kterými se na úřad spotřebitelé obrací. Protože jde ale o zprostředkovatele, nikoli dodavatele, nemůže si na ně regulátor došlápnout. To by měla změnit novela energetického zákona, kterou projednává Poslanecká sněmovna a jež stanovuje dohled Energetického regulačního úřadu nad zprostředkovatelskou činností v energetice.
A podle spotřebitelských organizací už je na čase. Neférovým společnostem totiž podle nich už naletěly tisíce lidí. „Jen naše poradna eviduje za poslední tři roky přes jeden tisíc tři sta stížností. Jde však jen o špičku ledovce a postižených je daleko více, škody jdou do miliónů,“ uvádí Eduarda Hekšová a rovnou přidává jména firem, na něž dTest eviduje nejvíce stížností. Je mezi nimi společnost Centrální výběrová řízení, Česká aukční energetická, Česká srovnávací, ENVONA a PLATFORM ENERGY.
Pro poškozené lidi je dnes těžké se vůči neférovým společnostem bránit. V podstatě musí prokázat hlubokou znalost práva. Je nutné zpochybnit celý aukční model, uvést a dokázat zakázané praktiky, jako je klamavé konání spočívající v nedostatečném seznámení s hrozící smluvní pokutou. Případně prokázat užití agresivní obchodní praktiky nebo uvedení v omyl. To vše v časově náročném soudním procesu bez jistého výsledku a s rizikem úhrady nákladů na soudní řízení v případě neúspěchu. Většina osob se proto raději tímto směrem nevydá.
Situaci by podle Eduardy Hekškové pomohlo narovnat přijetí zákona o hromadném řízení, který umožní sdružovat poškozené a podávat hromadné žaloby. Zákon již schválila vláda a čeká na projednávání v parlamentu.