03. 02. 2021
CRIF: V lednu bylo vyhlášeno 61 bankrotů obchodních společností, téměř 2x více než v prosinci. Počet návrhů na bankrot firem naopak klesl o polovinu
V průběhu ledna letošního roku bylo vyhlášeno 61 bankrotů obchodních společností, 503 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 203 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 66 návrhů na bankrot obchodních společností, 447 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 018 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz,kterou provedla společnost CRIF.
Zatímco počet bankrotů obchodních společností (OS) se oproti prosinci 2020 zvýšil téměř na dvojnásobek (o 28), počet návrhů na jejich bankrot se snížil o 55, tedy téměř na polovinu. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se oproti prosinci zvýšil o 70, zatímco počet návrhů na bankrot FOP se meziměsíčně snížil o 22 a byl tak nejnižší od května 2019.
„Zatímco lednový nárůst počtu bankrotů obchodních společností byl vzhledem k rekordně nízkému počtu prosincových bankrotů očekávaný, výrazný pokles počtu insolvenčních návrhů je poměrně překvapivý. Důvody tohoto poklesu nejsou v tuto chvíli úplně zřejmé, ale je pravděpodobné, že jde spíše o jednorázový výkyv,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Intenzita meziměsíčního poklesu počtu insolvenčních návrhů se výrazně lišila jak v rámci krajů, tak v rámci odvětví. Zatímco v Praze klesl počet firemních insolvenčních návrhů o třetinu, v Jihomoravském či Jihočeském kraji šlo o více než 80 %. V rámci hlavních odvětví klesl počet insolvenčních návrhů nejvýrazněji ve stavebnictví (o 64 %) a v obchodu (o 55 %).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 612 bankrotů obchodních společností, což je o 64 bankrotů (9 %) méně než v předchozím období. Zároveň bylo vyhlášeno 7 060 bankrotů fyzických osob podnikatelů, tedy o 1 041 (13 %) méně než v předchozích 12 měsících. V uplynulých 12 měsících bylo rovněž podáno 964 návrhů na bankrot obchodních společností, o 87 návrhů (8 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 7 219 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů, o 1 716 (19 %) méně než v předchozím období.
Nejvíce bankrotů OS bylo vyhlášeno v Praze a v odvětví obchodu
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v lednu vyhlášeno v Praze (27) a následně v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji (shodně 7 bankrotů). V Karlovarském a v Libereckém kraji nebyl v lednu vyhlášen žádný bankrot OS.
Co se týče odvětví, bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (14), ve stavebnictví (10) a v ubytování a stravování (9).
Počet bankrotů FOP byl v rámci krajů nejvyšší v Moravskoslezském kraji
Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno ve Středočeském a Ústecném kraji (shodně 63). Následoval Moravskoslezský kraj s 58 bankroty FOP a Jihomoravský kraj s 57 bankroty. Podnikatelé, u kterých byl v lednu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví (104) a v obchodu (98).
Počet návrhů na osobní bankrot byl nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona
V lednu bylo v České republice vyhlášeno 1 203 osobních bankrotů a podáno 1 018 návrhů na osobní bankrot. Počet bankrotů se tak oproti prosinci zvýšil o 157, zatímco počet návrhů na osobní bankrot se snížil o 167 a byl nejnižší od května 2019.
„Počet návrhů na osobní bankrot byl v lednu nejen nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z června 2019, ale také nižší než jaký byl měsíční průměr před účinností této novely. Důvody můžou být různé. Od horší dostupnosti služeb specializovaných poraden, které mají oprávnění podávat insolvenční návrhy, přes vyčkávání, jak se ekonomická situace vyvine, až po snížení zájmu obyvatel o úvěry na spotřebu,“ říká Věra Kameníčková.
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 16 784 osobních bankrotů, to je o 2 592 (13 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 17 056 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 4 088 (19 %) méně. V průměru bylo v České republice vyhlášeno 157 osobních bankrotů na 100 tisíc obyvatel. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (235) a na Karlovarsku (224). Naopak nejméně v Praze (107) a v Pardubickém kraji (113).