Stavební úřady mají spadat pod stát, nový zákon může vyřešit letitou systémovou podjatost

Přitom už nyní obce a místní samosprávy nemají do procesu udělování stavebního povolení co mluvit. Stavební úřady totiž fungují přímo pod jednotlivými radnicemi v systému takzvané přenesené působnosti. Vedení radnic a místní politici by proto do rozhodování o stavbách neměli úředníkům vůbec mluvit. Ti by na nich měli být zcela nezávislí. Všichni, kdo se kolem stavařiny nějaký ten čas pohybují, ale vědí, že tato nezávislost je pouze na papíře. Nejčastěji vedení radnic na zaměstnance stavebního úřad nepřípustně tlačí prostřednictvím tajemníka. Ten mimo jiné rozhoduje o odměnách všech úředníků včetně těch řešících novou výstavbu. A protože tajemníka jmenuje starosta, kruh nezákonného ovlivňování se uzavírá. To je základní problém nazývaný systémová podjatost a ani před opakované upozorňování odborníků s ní dosud nikdo nic nedělal.
Ekospol se s tímto problémem bohužel setkává pravidelně u většiny svých velkých projektů. Někteří lokální politici si totiž z nedostatku jiných témat udělali z boje proti jakékoliv nové výstavbě své nosné téma. Povolovací proces se proto snaží jakkoliv zpomalit či úplně zastavit. Například v jedné z městských částí tak tehdejší vedení radnice dokázalo blokovat náš velký rezidenční projekt celé čtyřleté funkční období. Že při tom postupovalo nezákonně, rozhodl i soud. Posun v projektu přišel až se změnou v čele městské části po komunálních volbách a příchodem vstřícnějšího vedení, které respektuje zákonné postupy.
Druhá pro rychlost povolování staveb zásadní komplikace současného systému spočívá v nezastupitelnosti jednotlivých stavebních úřadů. Stále existuje mnoho desítek staveních úřadů s jedním či maximálně dvěma zaměstnanci. Pokud si takový vezme dovolenou nebo onemocní, povolování staveb se zpozdí. V případě dlouhodobé nemoci pak povolovací proces zcela zkolabuje. V současném systému totiž chybějícího úředníka nemůže nahradit zaměstnanec z jiného stavebního úřadu.
Problém také často nastává, pokud se k úřednici běžně povolující pouze drobné stavby dostane na stůl žádost o povolení například obchvatu obce za miliardy korun. Je jasné, že s takovou náročnou věcí si sama neporadí, což pak vede k chybám ve stavebním řízení a v konečném důsledku k dalšímu zpoždění.
Právě spor o to, zda stavební úřady obcím zůstanou nebo se konečně fakticky narovná stav popsaný na papíře, byl hlavní příčinou krachu vyjednávání ministerstva s opozicí o podpoře nového stavebního zákona. Výsledkem je, že se ve sněmovně bude rozhodovat mezi dvěma zásadními pozměňovacími návrhy. Jeden od poslance vládního hnutí ANO Martina Kolovratníka a druhý od opozičních stran reprezentovaný poslancem ODS Martinem Kupkou.
Opoziční návrh jde vstříc námitkám obcí a nechává všechny stávající stavební úřady v jejich působnosti. Prodlužuje tak současnou systémovou podjatost a fakticky ji posvěcuje. Navíc vůbec neřeší dodržování lhůt pro vyjádření a rozhodnutí, což také celý povolovací proces výrazně prodlouží. Naproti tomu návrh poslance Kolovratníka je dokonce o něco lepší, než předložená představa ministerstva pro místní rozvoj. To totiž po vyjednávání se zástupci měst a samospráv ustoupilo a ponechalo stavební úřady ve zhruba čtyřech stovkách větších obcích. Teprve od krajské úrovně by podle resortního návrhu stavební úřady podléhaly státu. To Kolovratník ruší a chce, aby stavební úřady spadaly pod stát už od nejnižší, tedy obecní úrovně. To je výrazně lepší řešení.
Nyní je nutné, aby se ke schvalování stavebního zákona přistoupilo co nejdříve. Pokud se totiž nepodaří schválit do letošních říjnových parlamentních voleb, spadne pod stůl a celá práce na něm začne úplně znovu. Na to ale doplatíme úplně všichni. Vzpomeneme si na to nejpozději při jízdě po neopravené silnici či při výběru předražených bytů.
 
 
RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a. s.