Poučeni z předchozí krize, čeští dlužníci přistupují ke svým závazkům zodpovědně

V pandemií poznamenaném roce 2020 poklesla průměrná částka inkasovaná od českých dlužníků o 194 Kč na 2 561 Kč. Zároveň se však částka držela výrazně nad průměrem roku 2018 a v posledním kvartálu uplynulého roku se téměř vyrovnala průměru roku 2019. Řada dlužníků se zachovala zodpovědně, a i během druhé vlny se snažila závazky po splatnosti umořit. Byť jde o první meziroční pokles od roku 2015, od kdy průměrná částka hrazená z nesplacených pohledávek postupně rostla, míra poklesu je oproti očekáváním odborníků malá.
Zjištění agentury EOS KSI ukazují, že nejistota dlužníkům rozhodně situaci neulehčuje, ale krátkodobě jim loni svědčila. Počet nových splátkových kalendářů v roce 2020 vzrostl na 39,25 %, tedy meziročně o 7,3 p. b. Současně vzrostla také míra dodržování splátkových příslibů (tzv. kept rate) na 38 %, o celých 46 % ve srovnání s průměrem let 2013-19.
„Loňská celoroční čísla můžeme vyložit tak, že lidé, co se chtěli domluvit, chtěli také zaplatit a snažili se reálně odhadnout své možnosti. Dalším faktorem mohlo být odložení povinnosti splácet během tzv. moratoria, kdy se dlužníci mohli díky vyšším dostupným prostředkům věnovat splácení dřívějších závazků, aniž by se tím v pozici dlužníků znevýhodnili,“ komentuje statistiky jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.
Podle Vachela je současný růst počtu nových příslibů i míry dodržení neobvyklý, příčinu vnímá mimo jiné v nemožnosti prostředky utrácet za cestování, kulturu a další běžné volnočasové výdaje. „Růst obou ukazatelů je důkazem snahy o odpovědné chování. Na přístupu českých dlužníků se výrazně projevila historická zkušenost z minulé ekonomické krize, po níž je znám nárůst dluhů a následných dluhových problémů, exekucí a insolvencí. Ti zodpovědnější se tomu snaží vyhnout,“ dodává. Inkasní agentura EOS KSI v minulém roce taktéž přistoupila k nasazení nových inkasních procesů a uzavírání realističtějších dohod, byť mnohdy s nižší hodnotou.
Z dostupných zdrojů vyplývá, že opětovné spuštění splátek po ukončení moratoria přibližně 90 % těch, co o odklad požádali, zvládlo. Podle expertů lze tedy dovozovat, že se v mezičase zvládli vypořádat s ostatními závazky a díky tomu se jim podařilo obnovit řádné splácení i těchto odložených půjček.