Máme nový stavební zákon. Jaké změny nás čekají?
Foto: Shutterstock
Na potřebě modernizace stavebního práva v ČR, zrychlení povolovacích procesů a zlevnění výstavby se shodli všichni zúčastnění, o konkrétní podobě nového stavebního zákona měli ale představu odlišnou. Poté, co Senát nový zákon jednohlasně vrátil zpět poslancům, podařilo se pro zákon získat podporu nadpoloviční většiny všech poslanců. Nyní už chybí jen podpis prezidenta. Jaké hlavní změny čekají od roku 2023 naše stavební právo?
Převedení stavebních úřadů pod stát
Jedním z nejspornějších bodů zákona je převedení stavebních úředníků pod stát. V současnosti vykonávají stavební úřady výkon státní správy v tzv. přenesené působnosti. Podle oponentů zákona budou muset být nabíráni další státní úředníci, což vyjde státní rozpočet na další peníze, které si v období rekordního schodku nemůže dovolit. „Stát si u obcí platí 4 miliardy ročně za výkon přenesené působnosti, takže je to státní kompetence a stát si za to u obcí platí,“ připomněla ve své závěrečné řeči ministryně Dostálová.
Průzkum ukázal, že 40 % stávajících úředníků by chtělo přejít do služebního poměru, 24 % setrvá u stávajícího zaměstnavatele (tedy obce) a ostatní ještě nejsou rozhodnuti. Ministerstvo plánuje vyjednat s obcemi, aby úředníci zůstali ve stejných budovách, v nichž působí i dnes. Až tehdy, kdy to nebude možné, budou se hledat jiné prostory.
Nová soustava stavebních úřadů
Státní stavební správa bude postavena na prvoinstančních krajských stavebních úřadech s územními pracovišti v obcích, druhou instancí bude Specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze, který bude řešit odvolání proti rozhodnutí krajského stavebního úřadu, ale zároveň bude mít na starosti rozhodování o stavbách strategického významu jako jsou letiště nebo dálnice. Nejvyšší instancí bude Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě.
Obdobná struktura profesionální státní správy dnes funguje například u zeměměřičských a katastrálních úřadů, anebo úřadů finančních. Profesionalizace má podle ministerstva zajistit jednak zastupitelnost úředníků (v současnosti je totiž přibližně 16 % všech stavebních úřadů tzv. jednohlavých – mají pouze jednoho úředníka), jednak odstranit tzv. systémovou podjatost.
„Úředníci stavebních úřadů by měli být ze zákona na samosprávě nezávislí, prakticky jí ale podléhají. Tajemník úřadu, kterého jmenuje starosta, totiž rozhoduje o odměnách všech zaměstnanců úřadu včetně těch ze stavebního. Prostřednictvím odměn na ně může vedení radnice vytvářet nepřípustný nátlak vedoucí k tomu, že stavební úřad rozhodnutí o nechtěné stavbě neustále oddaluje,“ vysvětluje ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Integrace řady dotčených orgánů, pro zbývající bude platit fikce souhlasu
Novinkou je integrace tzv. dotčených orgánů, které se musejí ke stavebnímu záměru vyjádřit, přímo do stavebního úřadu. Dotčené orgány nedodržují stanovené lhůty, je jich veliká řada a stavebník nebo investor jejich stanoviska musí zařídit sám. Ponovu se většina těchto dotčených úřadů stane součástí stavebního úřadu. Některé z nich zůstanou z důvodu celospolečenské důležitosti nadále samostatné (například Agentura ochrany přírody a krajiny nebo Hasičský záchranný sbor, památkáři budou integrováni jen částečně).
Nevyjádří-li se neintegrované orgány do 30 dnů, bude to jako by souhlasily (tzv. fikce souhlasu). O jejich vyjádření bude navíc nově žádat přímo stavební úřad. Stavebník tedy obdrží jedno razítko od jednoho úřadu v jednom řízení.
„Stavební úřad bude vyřizovat téměř všechny dokumenty, které si dnes zajišťuje stavebník sám. Vše se podstatně ulehčí pro jakéhokoliv stavebníka – ať už pro občana s plány na rodinný dům, nebo velkého investora, který se kvůli stavbám dálnic, železnic, leteckých drah, jaderných elektráren a dalších významných staveb bude moci obrátit na specializovaný stavební úřad,“ uvádí David Hořínek z tiskového oddělení Ministerstva pro místní rozvoj.
Digitalizace a zrychlení povolovacího procesu
Dokumenty bude moci stavebník předávat úřadu elektronicky. Digitalizace, která je v dnešní době nezbytná, je však pouze nástrojem, připomíná ministryně Klára Dostálová. Sama o sobě by zrychlení povolovacích procesů nepřinesla.
Stavební řízení bude probíhat elektronicky. Od roku 2023 bude fungovat Portál stavebníka, ve kterém stavebník jednak podá žádost, jednak bude moci sledovat vývoj řízení. „Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek stavebník nově podá žádost elektronickou, kterou do systému nahraje včetně projektové dokumentace,“ doplňuje Hořínek.
Zrychlení přinese i zavedení apelačního principu. Díky tomu si nebudou moci úřady přehazovat věc tam a zpět. Nadřízený stavební úřad totiž bude muset sám ve věci rozhodnout, nebude již vracet věc podřízenému úřadu. Nadřízený úřad bude muset sám rozhodnout i tehdy, když prvostupňový úřad nedodrží zákonem stanovené lhůty. Ty jsou u jednoduchých záměrů stanoveny na 30 dnů, u ostatních na 60 dnů a tam, kde je požadováno posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) potom 120 dnů. V odůvodněných případech lze lhůty prodloužit o dalších 30 dnů. Tam, kde by bylo velké množství účastníků, může být lhůta prodloužena i o 60 dnů.
„Jasná hierarchie povede ke zrychlení rozhodovacích procesů ve stavebním právu. Každý stavitel bude podávat pouze jednu žádost v rámci zákonem striktně vymezeného řízení,“ vysvětluje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal. „Pro srovnání, zatímco teď získání stavebního povolení k rodinnému domu zabere v průměru 5 let, podle lhůty nového stavebního zákona budete mít všechno vyřízené do 30 dnů. U složitých infrastrukturních projektů to bude jeden rok, což je o 12 let méně než teď,“ uzavírá advokát.
Stavební zákon musí ještě podepsat prezident. Účinnosti nabývá 1. července 2023, ale část změn bude nabíhat postupně i předtím.
REKLAMA