Bezprizorních nemovitostí jsou stále tisíce. Co s nimi bude od roku 2024?
Foto: Shutterstock
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzval vlastníky nemovitostí, kteří nejsou označeni v katastru dostatečně určitě, aby se ke svému vlastnictví přihlásili. Pokud se majitel nenajde do konce roku 2023, bude v katastru jako vlastník zapsán stát.
Ke konci srpna 2020 bylo v katastru nemovitostí evidováno 369 543 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem. Přitom ale jeden nedostatečně identifikovaný vlastník může vlastnit více nemovitostí a naopak: jednu nemovitost může mít ve spoluvlastnictví více nedostatečně identifikovaných vlastníků. Z celkového počtu téměř 175 tisíc nemovitostí bylo 169 624 pozemků a 5 169 staveb. Čerstvé statistiky úřad uveřejní opět na podzim.
To, že má nemovitost nedostatečně identifikovaného vlastníka může znamenat jednak to, že v katastru není zapsaný vůbec žádný vlastník, anebo zapsán je, ale ze zápisu nelze tohoto vlastníka identifikovat dostatečně určitě. Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) má většina zápisů s neznámým vlastníkem svůj původ před rokem 1989.
Nemovitost možná patřila vašim předkům. Jak se o ni přihlásit?
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede Seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky, který dvakrát ročně aktualizuje. Po nahlédnutí do seznamu možná zjistíte, že nějaká nemovitost patřila vašim předkům. Pokud se k nemovitosti přihlásíte, úřad vám zašle výzvu k doplnění listin dokládajících vlastnictví, anebo doporučí, abyste svá práva uplatnili u soudu.
„Domníváte-li se, že byste mohl být vy nebo někdo z vašich příbuzných vlastníkem nemovitosti s ‚neznámým vlastníkem‘, shromážděte doklady, které svědčí ve prospěch vašeho vlastnictví a postupujte podle informace, uvedené na stránkách ÚZSVM, konkrétně https://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici. Svědčí-li zápis v katastru osobě již nežijící, jedním z nezbytných kroků je pravomocně ukončené dědické řízení. Pokud v něm nebyly předmětné nemovitosti zahrnuty, je třeba iniciovat dodatečné projednání dědictví,“ radí ÚZSVM.
REKLAMA
* Jiný – například se jedná o neexistující budovu stále vedenou v katastru nemovitostí, chybný zápis v katastru nemovitostí. Případně vlastníka nalezl sám katastrální úřad nebo v registrech ani archivech nebyly dohledány žádné relevantní listiny.
Zdroj : Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Do konce roku 2020 zahájil úřad šetření u 71 871 položek s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Prošetřit se podařilo více než 37 tisíc případů. Nejčastějším způsobem ukončení šetření zůstává podání podnětu k zahájení dědického řízení (v 61 % případů).
Co se stane na konci roku 2023?
ÚZSVM vychází z ustanovení § 65 odst. 9 nového katastrálního zákona, podle něhož se v určitých případech hledí na nemovitost, jako by byla opuštěna. Dle ustanovení § 1050 odst. 2 občanského zákoníku nevykonává-li vlastník své vlastnické právo k nemovitosti po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.
REKLAMA
„Cílem úpravy je odstranění historického problému neznámých vlastníků nemovitostí, který mj. často brání rozvoji obcí při výstavbě veřejně prospěšných staveb,“ vysvětluje tisková mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová. Úprava tak má podle důvodové zprávy vyřešit neúplné zápisy převzaté z pozemkových knih. Kdyby zákonodárce nepřijal toto řešení, musel by stát (resp. ÚZSVM) každého zapsaného vlastníka nejprve zažalovat u soudu.
ÚZSVM uvádí, že se k vlastnictví nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem zpravidla nikdo nehlásí, neplatí z nich daně a nepečuje o ně. Lze tak předpokládat, že osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Podle zákona má navíc každý vlastník povinnost udržovat správný zápis v katastru. „Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se tato nemovitost stává vlastnictvím státu, a to podle § 3067 nového občanského zákoníku nejdříve po uplynutí 10 let od účinnosti nového občanského zákoníku,“ stojí v důvodové zprávě k § 65 katastrálního zákona.
Stát může vlastnické právo vydržet
Petr Tégl a Filip Melzer (spoluautor nového občanského zákoníku) z olomoucké právnické fakulty ale upozorňují na to, že ani na konci roku 2023 nemůže na stát bez dalšího přejít vlastnické právo k těmto nemovitostem. Stát se podle nich stane pouze „knihovním vlastníkem“. Pro účely zápisu do katastru se tak vyjde z domněnky, že se nemovitost stává vlastnictvím státu a stát se stane držitelem.
Vlastník ale může domněnku obsaženou v § 1050 odst. 2 ještě vyvrátit. Například prokáže, že hradil daň z nemovitosti, anebo že nemovitost užíval. Vzhledem k tomu, že však stát bude držitelem řádným a pravým, může po deseti letech od zápisu vlastnické právo k nemovitosti vydržet.
„Bude-li uvedená domněnka vyvrácena následně, bude vyvrácen jen ten předpoklad, že se stát stal vlastníkem v důsledku opuštění věci; vyvracení domněnky však již nemůže mít žádný vliv na nabytí vlastnického práva vydržením,“ uvádí docenti Tégl a Melzer ve svém příspěvku pro Advokátní deník.