Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu: Kdy je potřeba a kde zažádat?

Co je to zemědělský půdní fond?

Půdní fond tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a také půda, která pouze dočasně není obdělávaná. Patří tam i rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a půda k zajišťování zemědělské výroby, jako jsou polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové nádrže, odvodňovací příkopy a další.

Pokud je v katastru nemovitostí pozemek evidován jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad nebo trvalý travní porost, není možné na něj umístit stavbu, pokud není pozemek vyjmut ze zemědělského půdního fondu.

„Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy,“ stojí v § 9 odst. 4 zákona o ochraně ZPF.

Kdo o vynětí půdy z půdního fondu rozhoduje?

O vynětí půdy z půdního fondu podle zákona rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu. „Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je obecní úřad obce s rozšířenou působností (odnětí půdy do 1 ha výměry), krajský úřad (nad 1 ha do 10 ha), Ministerstvo životního prostředí (uděluje souhlasy s odnětím půdy o výměře nad 10 ha). Na území národních parků je orgánem ochrany Správa příslušného národního parku,“ vysvětluje advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal.

^REKLAMA

Při stavbě rodinného domu tedy o vynětí nejčastěji rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Výjimky o nutnosti žádat o vynětí ze ZPF stanoví zákon. Pokud má být postavena stavba menší než 25 metrů čtverečních, není v určitých případech nutné žádat o odnětí půdy ze ZPF. „Má-li být taková stavba postavena na zahradě přilehlé k domu v zastavěném území obce, lze ji postavit bez nutnosti žádat příslušný orgán o odnětí půdy ze ZPF,“ doplňuje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Náležitosti žádosti o odnětí z půdního fondu

Specifické náležitosti žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu stanoví § 9 odst. 6 zákona o ochraně ZPF.

Předně zákon požaduje, aby byl v žádosti uveden účel zamýšleného odnětí a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a také zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska zákonem chráněných zájmů nejvýhodnější.

K žádosti musí žadatel mimo jié přiložit:

• informace o pozemcích z katastru nemovitostí (včetně vyznačení vlastnických a dalších vztahů k pozemkům, výměry parcel a jejich částí, zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, případně další)
• vyjádření vlastníka zemědělské půdy k navrhovanému odnětí
• výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu a vstupních údajů použitých pro výpočet
• plán rekultivace (jde-li o odnětí dočasné)
• předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich využití
• výsledky pedologického průzkumu, údaje o odvodnění a závlahách a údaje o protierozních opatřeních
• zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
• informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu (např. tedy stavebního zákona) má být souhlas s odnětím podkladem